Přehřívají ekonomiku, prohlubují krize, lepší by bylo, kdyby nedělali nic. Markéta Šichtařová odkrývá něco, co prý naštve centrální bankéře

5. 11. 2017 18:40

INVENTURA MARKÉTY ŠICHTAŘOVÉ Čtvrteční rozhodnutí České národní banky zvýšit základní sazbu o čtvrt procentního bodu na 0,5 procenta vede Markétu Šichtařovou k prohlášení, že centrální banka vždy přišla se svým opatřením až po funuse. Nejen tentokrát, ale i s intervencemi proti české koruně. V konečném důsledku je to horší, než kdyby ČNB nedělala vůbec nic. Analytička nevidí důvod k jásotu ani nad 30. místem České republiky v žebříčku sestaveném podle podmínek pro podnikatele. Všímá si dílčích ukazatelů jako vymahatelnost práva a snadnost začít podnikat, kde je naše pozice naprosto katastrofální.

Přehřívají ekonomiku, prohlubují krize, lepší by bylo, kdyby nedělali nic. Markéta Šichtařová odkrývá něco, co prý naštve centrální bankéře
Foto: Hans Štembera
Popisek: Ekonomka Markéta Šichtařová

Česká národní banka ve čtvrtek zvýšila základní sazbu o čtvrt procentního bodu na 0,5 procenta. Jaké dopady bude mít toto rozhodnutí na ekonomické dění u nás?

Odpověď na tuhle otázku můžeme pojmout dvěma způsoby.

Z jednoho pohledu můžeme říct, že dopad to nebude mít žádný, protože veškerý dopad se už vlastně odehrál v předešlých týdnech. Na finančním trhu totiž platí, že reaguje ne na události, které se uskuteční, ale na očekávání, že se daná událost uskuteční. Protože zvýšení úrokových sazeb se čekalo, již se v nastavení koncových úrokových sazeb či v kurzu koruny dávno zrcadlilo. Samotné technické zvýšení signálních úrokových sazeb ČNB tedy vlastně již jen „legitimizovalo“ status quo. Zkrátka ČNB už před časem signalizovala, že nyní bude postupně zvyšovat své úrokové sazby, takže také koncové úrokové sazby pro klienty už začaly a ještě nějaký čas pozvolna budou růst. To je ovšem spíš takový technicistní pohled.

Pak je tu pohled z většího nadhledu. A ten už dává trochu horší obrázek. A říkám to s vědomím toho, že centrálním bankéřům se mé závěry nebudou líbit: Zkrátka před časem začali centrální bankéři s intervencemi proti české koruně v době, když už tyto intervence byly dle mého soudu v podstatě zbytečné. Začali intervencemi podporovat ekonomiku v době, kdy už byla z nejhoršího venku. A pak ji neustále podporovali, když sama od sebe rostla. Vlastně růst ještě víc přihřívali. A teď dochází k přesně opačnému jevu. Ekonomika už je na vrcholu, už vykazuje první známky zpomalení. A centrální bankéři v tu chvíli přicházejí s opatřením v podobě vyšších úrokových sazeb, které je určené ke zchlazení přehřáté ekonomiky. A budou ekonomiku zchlazovat ve chvíli, kdy už nastartovala spontánně mechanismy, aby se zchlazovala sama od sebe.

Jinými slovy řečeno, centrální banka vždy přišla se svým opatřením až po funuse. Zpozdila se o několik měsíců. Úrokové sazby už dávno měly být vyšší. Intervence proti české koruně neměly vůbec začít, a když už začaly, měly skončit o dva roky dřív. A tak dál.

Výsledkem tohoto nevhodného načasování je, že centrální banka zveličuje hospodářský cyklus: Ještě víc přehřívá ekonomiku, než by se sama přehřála, a prohlubuje krize, které by samy od sebe nebyly tak hluboké. Je to to tedy v konečném důsledku nakonec horší, než kdyby nedělala vůbec nic.

Česko letos patří spolu s Lotyšskem, Polskem a Rumunskem mezi nejrychleji rostoucí ekonomiky v Evropské unii. Česko je však jedinou zemí v Evropě, kde se zvedají úrokové sazby. V čem se od ostatních lišíme?

Od některých zemí se lišíme tím, že nemáme euro, což je dobře, od jiných se zase lišíme tím, že jsme úrokové sazby snížili ještě víc než tyto země, což je špatně, takže nyní je musíme o to rychleji zvedat. Jsme tedy tak někde uprostřed ve škále toho, jak moc máme zaděláno na potenciální problémy.

Abychom si rozuměli: Já sice kritizuji načasování toho, KDY se úrokové sazby zvyšují, ale nikoliv to, ŽE se zvyšují. Úrokové sazby měly být už dávno zvednuté. A to je právě ten zásadní rozdíl, který nás odlišuje od eurozóny. Eurozóna totiž zaspala ještě mnohem víc než my. V eurozóně už také měli mít dávno úrokové sazby zvýšené, ale nemají, protože kdyby to udělali, položilo by to předlužené země jako Řecko, Itálie, Španělsko a další.

Právě na tomto příkladu krásně vidíme, proč je pro nás koruna výhodná: Poskytuje nám jakousi ochranu před špatnou politikou Evropské centrální banky. Ne že bychom to dělali my dobře, ale ECB to dělá ještě hůř. Důsledky této zásadní chyby, které se nyní ECB dopouští, když úrokové sazby nezvyšuje, bude eurozóna sčítat tak odhadem za pět let. I my zaplatíme za to, že jsme se se zvýšením úrokových sazeb tak crcali, ale zaplatíme za to nižší cenu než eurozóna. Bohužel, v tu chvíli si už laická ne-ekonomická veřejnost nespojí následek s příčinou…

Když už jsem zmínil rychle rostoucí českou ekonomiku, tak ČNB v nové prognóze zlepšila odhad jejího růstu v letošním roce na 4,5 procenta z 3,6 procenta odhadovaných v srpnu. Pro příští rok ho zvýšila na 3,4 procenta z předchozích 3,2 procenta. Čím především je způsoben takový optimismus?

Je způsoben tím, že ekonomika roste rychleji, než všechny myslitelné instituce před rokem předpokládaly. A když se dělá prognóza na základě chybných dat z minulosti, nemůže samozřejmě vyjít. Takže jelikož letošek dopadl lépe, než se čekalo, i všechny navazující odhady se musí posunout.

Zprávu Ministerstva financí, že hospodaření státního rozpočtu skončilo v říjnu přebytkem 26,5 miliardy korun, doprovodil premiér Bohuslav Sobotka komentářem, že česká ekonomika dál těží z prorůstových opatření jeho vlády. Na rozdíl od politiky škrtů předchozích vlád hospodářská politika této vlády přinesla zemi obnovení ekonomického růstu, lidem nová pracovní místa a vyšší odměňování. Dobré plnění státního rozpočtu je také výsledkem opatření v boji se šedou ekonomikou, opatření na zlepšení výběru daní a narovnávání podmínek hospodářské soutěže. Jak byste středeční zprávu MF glosovala vy?

No tak já bych to spíš viděla tak, že ekonomika stále ještě roste i vládě navzdory… Pokud někdo za vyšší než předpokládaný růst skutečně „může“, pak je to Česká národní banka, která – jak jsme už říkali – svými přehnaně dlouho trvajícími intervencemi ekonomiku přehřála. Vláda si tedy připisuje body, které by spíš měly patřit České národní bance, nicméně je diskutabilní, zda ta by na ně měla být hrdá, když vlastně tu mluvíme o růstu nezdravém, přehřátém.

Pokud jde o plnění rozpočtu, pak je jasné, že pokud ekonomika roste rychleji, než rozpočet předpokládal, musí se i rozpočet plnit líp, než bylo plánováno. A pokud jde o vliv EET, Ministerstvo financí tvrdí, že celkový pozitivní dopad EET na inkaso DPH za období leden až září 2017 na úrovni veřejných rozpočtů dosáhl 3,2 miliardy korun a že do konce roku dosáhne 5 miliard Kč. Jenomže když se přišlo s první myšlenkou EET, byl vyčíslen údajný pozitivní efekt na 18 miliard. Ministerstvo tak sice může hodnotit EET kladně, ale pro mě je oněch pět miliard málo, zejména vezmu-li v potaz negativní psychologický efekt a komplikaci podnikání… A to ještě nebereme v úvahu to, že je vůbec diskutabilní, zda skutečně celých 3,2 miliard korun je důsledkem EET, jak si ministerstvo myslí, nebo to spíš souvisí s rychlým růstem ekonomiky.

Často jsou u nás slyšet nářky na to, jak stát hází podnikatelům klacky pod nohy. Ale podle každoroční zprávy Doing Business, kterou vydává Světová banka a v níž jsou srovnávány podmínky pro podnikání ve 190 zemích, obsadila Česká republika 30. místo. Při hodnocení se bere v úvahu, jak regulační opatření ovlivňují podnikatelskou aktivitu, jaké jsou podmínky při zakládání firem, řešení insolvencí či získávání stavebních povolení a úvěrů. I když jsme si proti loňsku o tři příčky pohoršily – kvůli kontrolním hlášením – nejsme vzhledem k tomu umístění poměrně přivětivým státem vůči podnikatelům?

No jo, ale podívejte se, jaké země jsou za námi! Většina těch rozvinutých je před námi. A navrch musíme rozumět tomu, jak se žebříček sestavuje. Zohledňuje i takové kuriozity jako přístup k elektřině, což jsou samozřejmě ukazatele, které nás v celkovém pořadí táhnou nahoru. To mnohem zajímavější pro nás je dívat se na jednotlivé dílčí ukazatele, z nichž se počítá celkový index. Pak zjistíme, že to vůbec žádná sláva není. Ve „snadnosti“ získat stavební povolení jsme až na 127. místě. Ve snadnosti začít podnikat jsme na místě 81. V ochraně malých akcionářů jsme na místě 62. Ve vynutitelnosti práva jsme na naprosto katastrofálním místě 91. V tom se teprve ukáže ta pravá mizérie.

Obchodní řetězec Coop uzavřel několik prodejen a dalším to hrozí. Vedení společnosti to vysvětluje tím, že v posledních letech muselo několikrát navyšovat svým zaměstnancům minimální mzdu, ale koupěschopnost obyvatel je přitom stále stejná. Pro tamní populaci, kterou často tvoří důchodci bez auta, je uzavření obchodů katastrofa, ale obce vzhledem k nízkým rozpočtům na provoz Coopu přispět nemohou. Jak řešit střet ekonomického hlediska a role státu zajistit svým občanům dostupnost základních služeb?

Odborářům a socialistům se to nebude líbit, protože pro pravdu se lidi nejvíc zlobí. Odpověď se skrývá v předešlé otázce. Kdyby nebylo komplikací podnikání, které uměle a zcela kontraproduktivně navyšují náklady podnikání, tyto obchůdky by mohly ještě existovat. Sem můžeme zařadit všech tisíc a jednu věc, která sama o sobě je drobností, ale dohromady umoří osla: jako kontrolní hlášení, EET, povinnosti udávat ceny za měrnou jednotku, zákaz prodeje o státních svátcích, ustanovení zákoníků práce, zvyšování minimální mzdy a tak dál a dál.

Místo složitého vymýšlení, jak regulovat sdílenou ekonomiku, jejímiž synonymy jsou pro většinu lidí alternativní taxi Uber a zprostředkovatel pronájmu bytů Airbnb, se radnice v německém Dortmundu dohodla přímo s americkou společností, která ubytování zprostředkovává. Za pokoj si uživatelé Airbnb od začátku příštího roku připlatí 7,5 procenta z ceny ubytování, které firma pošle městu. Je tento pragmatický postup města hodný následování, nebo kritiky za to, že de facto legalizuje postup lidí, kteří neodvádějí ze svých přivýdělků daně a příslušné poplatky?

Je to pragmaticky funkční, tedy správné. Není správný pohled, že nové technologie jsou obcházením daní. Nové technologie jsou prostě výrazem evoluce. A že s nimi daňový systém nestačí držet krok, je věc jiná.

Hodnota digitální měny bitcoin ve čtvrtek poprvé překročila hranici 7000 dolarů, přes 154 tisíc korun, a od začátku roku vzrostla zhruba na sedminásobek. A to i díky tomu, že burzovní operátor CME Group Inc oznámil, že hodlá ve čtvrtém čtvrtletí zahájit obchodování s termínovými kontrakty na tuto kryptoměnu. Měli by se o možnosti investovat do bitcoinu zajímat i běžní lidé, nebo vzhledem k rozkolísanosti jeho kurzu je to spíše záležitost profesionálních investorů?

Zatím rozhodně ne, protože bitcoin je extrémně volatilní. A „běžní“ lidé, tedy míněno ti, kteří nejsou schopní a ochotní sledovat pohyb kurzu doslova 24 hodin denně, by až příliš snadno mohli přijít prakticky o vše. Nicméně já si myslím, že až se bitcoin rozšíří ještě o trochu víc, jeho volatilita se mírně usadí. Pak by mohl začít být zajímavý pro širší okruh uživatelů.


ROBOT NA KONCI TUNELU

aneb Zpráva o podivném stavu světa a co s tím


Známí ekonomové Markéta Šichtařová a Vladimír Pikora, autoři několika bestsellerů, nositelé ceny čtenářů Magnesia Litera a popularizátoři světa peněz přichází s výbušnou zprávou o stavu dnešního světa.

Stojí lidstvo na prahu ráje, anebo naopak pomalu degeneruje a řítí se vstříc svému konci? A jsme odsouzeni do role pouhých diváků, anebo můžeme o svém osudu rozhodnout sami? Dá se vůbec v okamžiku těchto dějinných změn najít něco jako svatý grál štěstí? Odpověď na tuhle otázku vás hodně překvapí...

  • * OBJEDNAT se slevou ZDE
  •  

 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Jiří Hroník

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Asad je demokraticky zvolený prezident, řekl prezident Zeman v Rusku. Reakce Schwarzenberga, Gazdíka nebo Koláře vážně stojí za to

19:43 Asad je demokraticky zvolený prezident, řekl prezident Zeman v Rusku. Reakce Schwarzenberga, Gazdíka nebo Koláře vážně stojí za to

Prezident Miloš Zeman se setkal v Soči se šéfem Kremlu Vladimirem Putinem. A to, co řekl na úvod spo…