Připadám si jak před Francouzskou revolucí. Politici, nečeká vás nic pěkného, říká Martin Konvička. A mluví o prasečích hlavách, nacistech a o sobě

Utěšeně přibývá příznivců na Facebooku iniciativy IvČRn, když jsem se naposled dívala, bylo tam číslo více než 116 tisíc sympatizantů. Orientalista Bronislav Ostřanský by ovšem vaše stránky, jak uvedl pro Lidovky.cz, raději neviděl: "Já považuji za problém samu existenci té stránky. Že desetitisíce lidí tráví svůj volný čas tím, že podněcují nenávist,“ konstatoval. Váš přístup dokonce označil za hrubozrnné štvaní. Jak kontrolujete to, aby váš odpor proti islámu nebyl jen hrubozrnné štvaní?

V rámci možností se snažíme vysvětlovat lidem, že nejde o lidi, ale o ideologii. Není to vždy úplně jednoduché. Jestli pan orientalista viděl někdy nějaké džihádistické stránky nebo web Nevadí mi české mešity, musí uznat, že hrubozrnné štvaní vypadá úplně jinak. Vím, že je viděl, takže jeho slova musím označit za pokrytectví.

ParlamentníListy.cz přinášejí názor religionisty Davida Václavíka, který Martina Konvičku kritizuje ZDE.

Zároveň ale orientalista Ostřanský uklidnil veřejnost ve zmíněném textu a uvedl, že prý nejste takový, že byste měl chuť udělat nějaký exces, jako třeba hodit prasečí hlavu do mešity nebo někoho fyzicky napadnout. Ale že můžete podněcovat jiné, více horké hlavy k tomu, aby se chovaly agresivně. Jak byste reagoval, což se může stát, kdybyste zaznamenal podobné choutky u lidí, kteří se k vaší iniciativě hlásí?

Celou dobu situaci zklidňujeme a říkáme, že je třeba postupovat chytřeji než výzvami, které lidé píší do komentářů. Každou chvíli tam někdo napíše: "Vyhladit nebo vybombardovat.“ To jsou zcela zkratkovité reakce, z nichž ty nejhorší mažeme. Vyloženě rasistické a nacistické přispěvatele vyřazujeme a s těmi ostatními se snažíme hovořit. Na druhé straně považuji za nefér, když někdo dává na stejnou úroveň prasečí hlavu a agresivní útok. Ne, že bych chtěl hájit prasečí hlavy u mešit, ale to je výtržnost. Když čtete literaturu z raného 20. století, kde se dozvídáte, co dělali tehdejší volnomyšlenkáři katolíkům, šlo o provokace naprosto stejného typu. Může nám to připadat dnes nevhodné, ale nebýt nich, tak bychom dnes měli zcela jiný přístup k náboženství, než máme. Možná je i drsnější humor trochu nutný.

Takže prasečí hlavy vám prostě nevadí…

Nechci hájit prasečí hlavy v mešitách, ale fyzické útoky jsou zcela něco jiného.

Na demonstraci proti islámu 16. ledna jste si pochvaloval: "Nevidím tu xenofoby a fašouny, ale sešli se tu lidé, kteří milují svobodu.“ Přesto sdružení Antifa zřejmě vidělo i ty "fašouny", což Antifa dokládá přiloženými fotografickými snímky. Dohromady prý mohlo být lidí z neonacistického prostředí kolem stovky, což údajně znamená, že tvořili zhruba 10 procent celé demonstrace. "Vtip není v tom, že by neonacisté svou přítomností zkazili ostatním demonstraci, ale v tom, jak skvěle si s nimi účastníci demonstrace notovali,“ říká Antifa. Co vy na to?

Opravdu jsem v té chvíli, když jsem se díval před sebe při proslovu, neviděl všechny lidi. To jsem nemohl mezi davem hned zjistit. Pak jsem až zjistil, že tam nějaká partička byla. S tím se ale nedá nic dělat, když přijdou na demonstraci Svazu žen, tak tam budou. Nedošlo k žádnému excesu. Kdyby měl každý pořadatel demonstrace z obav, že se objeví nežádoucí člověk, hned zrušit manifestaci, pak by se žádné nekonaly. Někomu by to možná vyhovovalo, ale vrátili bychom se před rok 1989. Nacistická hesla tam nebyla a zdviženou pravici jsem tam také neviděl.

Fotogalerie: - Islám v ČR nechceme

Na Hradčanském náměstí před Pražským hradem proběh...

Ivan Štampach uvedl na denikreferendum.cz: "Např. o Martinu Konvičkovi uvádí Daniel Veselý v článku pro Britské listy, že četl v internetové diskuzi jeho prohlášení, že je třeba vypravit transporty s muslimy a do nich ještě připojit křesťany, kteří jsou vůči muslimům přátelští.“ Říkáte, že transporty jsou alternativa?

Nejsou, samozřejmě. Pan Štampach kecá. Nebylo to žádné prohlášení, šlo o vytrženou větu z kontextu při mé hádce s jedním katolíkem. Debatu jsme vedli na téma, zda jsou ateisté horší než muslimové, protože dotyčný katolík tvrdil, že ateisté nemají vůbec žádné hodnoty, peleší se a mají nevěrné ženy. Takže je potřeba nejdřív zakročit proti ateistům a pak si to rozdat s muslimy. Já jsem mu na to s vysokou nadsázkou řekl, že katolíci, kteří se chtějí paktovat s muslimy proti ateistům, si zaslouží podobný osud nebo něco v tom smyslu. Ten můj "kamarád“ to pak použil na nějakém blogu a ta citace si pak žije vlastním životem. Vidíte alespoň slabost kritiků IvČRn, že se odpíchávají od nějakého výkřiku z hospody před několika lety, který podávají bez souvislostí.

Vy jste byl teď před etickou komisí Jihočeské univerzity a slíbil jste, že už nebudete mluvit sprostě o islámu. Jak to probíhalo?

Já jsem nemluvil sprostě, občas jsem jen vynadal nějakému urputnému debatérovi v diskuzi.

Takže šlo o omyl? Nemluvil jste sprostě o islámu?

O islámu jsem neřekl hezké slovo. No, tak nebudu mluvit sprostě, nehledejte v tom nic hlubšího.

Zajímalo by mě, jak to probíhalo před etickou komisí?

Když jsem dostal oficiální rozhodnutí, uznal jsem pochybení po formální stránce. V některých aspektech jsem projevil solidaritu se členy komise kvůli vláčení po médiích. Někteří se shodli s mými názory, ale stále bylo zdůrazňováno, že to není předmětem jednání a pak jsme se rozešli. Žádná krev a skřípění zubů.

Reálně vám hrozilo, že by vás propustili?

Ani chvilku. Pořád jsem poměrně výkonný pracovník, poměrně oblíbený učitel. Ví se o mně, že jsem hodně liberální, ale ví se o mně také, že nejsem, za co mně vydává ultralevicová žumpa. Kdyby mě propustili, šlo by jednoznačně o politické rozhodnutí. Jednou to je Konvička za islám, pak by mohli propustit dalšího třeba kvůli Šumavě.

Jak se srovnáváte se zájmem médií a veřejnosti o vaši osobu? Sociolog Petr Hampl například pro ParlamentníListy.cz zhodnotil: "Dřív byl pan Konvička považován za bezvýznamného, teď už je pokládán za důležitého.“ Cítíte se být důležitý? A jak jste se cítil například v Hyde parku?

Jsem to pořád já, akorát jsem slíbil, že nebudu mluvit sprostě. Spousta lidí mi věří a nechci je zklamat. Ze situace jsem poměrně vyčerpaný. Dnes skoro nedělám nic jiného než to, že mluvím s novináři. Dobře vím, že se zase stane něco jiného a na Konvičku se téměř zapomene. A fakt se ptáte na Hyde park?

Jistě. Určitě vás sledovala i řada našich čtenářů…

Bylo mi jasné, že když udělám chybu, shořím jak papír a bude to konečná jak pro mě, tak pro protiislámské hnutí. Snažil jsem se nemyslet na to, jak vážná chvíle to byla, ale když jsem odtud odešel, tak se mi rozklepala kolena. Pak mi ale mediálně známější přátelé říkali, že to nic neobvyklého není.

Server demagog.cz prozkoumal vaše výroky v pořadu Hyde park a pravdu jste prý měl jen v každém třetím výroku. Uznáváte, že jste se mohl splést?

Skoro ne. Zkouším často studenty. Napíší písemku nebo odpoví na otázku, mají na to třeba půl hodiny a dostanou jedničku. Kdyby se v každém jejich výroku pak hrabala nějaká komise, najde chybu i v Pythagorově větě. Když navíc člověk odpovídá v rychlém tempu… Demagog.cz dostál svému jménu.

Jste autorem knihy Sex, drogy a islám. V rozhovoru pro ParlamentníListy.cz jste před časem uvedl, že připravíte novou knihu, ve které byste popsal "svoje pozorování o islámské sexualitě, řádný výzkum na toto téma“. Jak si máme představit, že pozorujete islámskou sexualitu?

Nezkoumám, co dělají muslimové v posteli. Zajímá mě, co o vztazích mezi ženami říká jejich literatura. To zkoumám stejně jako bych zkoumal právní systém Zimbabwe. Ale mám velké množství výpovědí významných osob a spousty bývalých exmuslimek. Obracejí se na mě také matky, jejichž dcery konvertovaly. Mám kilometry konverzací stylu: "Sestra se zbláznila do muslima, co mám dělat?“ Docela se děsím toho, že se v tom budu muset hrabat, ale zajímavé to je.

Takže u vás hledají radu nešťastné matky dcer. Co jim radíte?

Nejen matky dcer, ale také dcery matek. Velmi bizarní byl případ pětasedmdesátileté matky, která se zamilovala do třicetiletého frajera v Tunisu. Její děti byly zoufalé. Nakonec jsme našli řešení, protože cizinecká policie sňatky tohoto typu sleduje…

Na závěr ještě jednu hodnotící otázku. Bude to zhruba měsíc od útoku na redakci satirického týdeníku Charlie Hebdo. Jak byste shrnul reakci na tento masakr?

Uvědomme si, že to není první nehoráznost tohoto typu. Reakce je opět stejně příšerná. Zase si nalháváme, že to nemá nic společného s islámem, odsuzujeme terorismus, ale nehledáme příčiny, evropští politici nám manifestují solidaritu s oběťmi, ale v nastoupeném kurzu multikulturalismu neustoupí. Navíc ta obludnost, když západoevropští politici pochodovali ruku v ruce s představiteli státu jako je Katar, největšími vývozci džihádu do světa nebo palestinskou samosprávou. Oficiální Evropa se předvedla naprosto strašlivě. Budou další útoky a bude to horší. Zase jsme ukázali, že si do nás mohou kopnout a že si o to jako společnost říkáme. Takže si násilník kopne znovu. Ukázali jsme, že když dostaneme ránu do žaludku, nezačneme se bránit. Každý vesnický kluk ví, že když se nebude bránit, stane se otloukánkem. Že to neví politické špičky? To je ostuda. Budou muset být vyměněny. Stane se to a nebude to nic pěkného. Ve Francii pravděpodobně vyhraje volby Marine Le Penová, sílí hnutí Pegida v Německu. Oddálení populace od evropských špiček nikdy nebylo tak velká. Nezlobte se, ale mně to připadá jako situace před Francouzskou revolucí.

S kým také hovořily ParlamentníListy.cz o tragédii v Paříži a o problematice soužití muslimů a většinové populace:

Kněz a exsenátor Zdeněk Bárta, předák českých Kurdů Rachid Khalil, evangelický pastor Dan Drápal, politoložka Vladimíra Dvořáková, politolog Petr Robejšek, exministr zahraničí Cyril Svoboda, generál v z. Andor Šándor, vojenský analytik Martin Koller, sociolog Libor Prudký, publicista Roman Joch, analytik Jan Schneider, ředitel Česko-arabského centra Šádí Shanaáh, ministr kultury Daniel Herman, armádní generál v z. Jiří Šedivý, profesor Stanislav Štech, důstojník Řádu akademických palem, novinářská legenda Jan Petránek,mnohonásobný šéfredaktor Pavel Šafr, poslankyně ODS Jana Černochová, senátor ODS Jaroslav Kubera, emeritní biskupka Jana Šilerová, věřící z Valašska, šéf Společnosti česko-arabské Josef Regner, senátor a někdejší kněz František Bublan.