Prostě kriminálníci. Zakročit, udeřil generál Šedivý proti neziskovkám

2. 8. 2017 7:12

ROZHOVOR „Pokud bude v Evropě přibývat frustrovaných uprchlíků s jejich úrovní myšlení, kdy lidský život nemá pro ně valnou cenu, tak budou znovu brát do rukou nože, či nasedat do aut s úmyslem se těm úspěšnějším pomstít,“ konstatoval bývalý nejvyšší vojenský velitel české armády a nynější pedagog Vysoké školy CEVRO INSTITUTU generál Jiří Šedivý. K tématu migrace přes italskou cestu pak ještě dodal: „Co se týká těch nevládních organizací, které vozí na italskou půdu uprchlíky, tak ty jednoznačně překračují zákon. Podílejí se na neštěstí těch lidí, kterým pašeráci naslibovali modré z nebe a kteří budou muset dále podstoupit všechna nebezpečí, než se na evropskou pevninu dostanou, včetně rizika navrácení zpět.“

Prostě kriminálníci. Zakročit, udeřil generál Šedivý proti neziskovkám
Foto: Hans Štembera
Popisek: Generál v záloze Jiří Šedivý, bývalý náčelník Generálního štábu české armády

Italové nápor běženců zejména z Afriky už řadu měsíců nezvládají, a také proto několikrát jednali s náčelníky jednotlivých frakcí na jihu Libye o lepší kontrole hranic. Nicméně zastavit proud uprchlíků se Římu nedaří i proto, že neziskové nevládní organizace – a to zejména ty mezinárodní – ekonomické migranty do Itálie stále vozí. Nyní dokonce zástupci těchto neziskových organizací odmítli uzavřít s italskou vládou dohodu o zastavení přísunu uprchlíků. Zdůvodňují to argumentem, že by se pak prý daleko víc nelegálních migrantů utopilo, nicméně řada politiků je i obviňuje ze spolupráce a z obchodů s pašeráky lidí... Co s tím dělat? Měl byste na to recept, jak tento stav vyřešit?

Itálie má nyní dohodu s libyjskou vládou i o tom, že může patrolovat v jejich teritoriálních vodách a může čluny s uprchlíky vracet zpátky na libyjské území, což je výrazný krok vpřed. Pokud to budou Italové skutečně dělat, bude to mít jistě dost pozitivní dopad na problematiku migrace.

Anketa

Měli by Italové zatýkat pracovníky neziskovek, které vylovené migranty vozí do Itálie?

99%
1%
hlasovalo: 11527 lidí


Co se týká těch nevládních organizací, tak to je diskuse o ničem. Ony prostě jednoznačně  překračují zákon, dělají prakticky to stejné, co nelegální převaděči. Podílejí se na neštěstí těch lidí, kterým pašeráci naslibovali modré z nebe a kteří budou muset dále podstoupit všechna nebezpečí i frustrace, jakmile se na evropskou pevninu dostanou, včetně rizika navrácení zpět.  Pokud nechtějí, aby se uprchlíci topili, tak přece musí udělat všechno pro to, ať se na moře nedostanou. Ano, ať pomohou těm, kteří mají skutečně důvod a prchají před válkou či terorem, ale už ne ostatním – ekonomickým běžencům, kteří v Evropě bez řádného azylového řízení nemají co dělat. To jsou ze strany těch organizací neférové, kriminální aktivity, které by se měly postihovat.

Evropská unie se snaží Itálii pomoci v její těžké situaci. Také český ministr vnitra nabídl policisty a víc než 20 milionů korun na ostrahu hranic před „nelegály“ z Afriky. Nicméně Německo a Francie se už také zavázaly přijímat z Itálie v rámci známých povinných kvót daleko více uprchlíků, kteří budou splňovat podmínky pro získání azylu. Domníváte se, že to je správný přístup a že si Evropská unie i s tímto „italským“ problémem nakonec poradí?

Já si naopak myslím, že Evropská unie si s tímto fenoménem poradit dlouhodobě neumí. Otázkou zůstává, kdo z těch uprchlíků vlastně může emigrovat do Evropy a požádat o azyl. Válka v Iráku pomalu končí, možná i v Sýrii; v severní a střední Africe sice panuje násilí, ale to není zaviněné válkou. Většina z těch běženců jsou ekonomičtí migranti, kteří uvádějí náboženské nebo etnické pronásledování, s tím si však musí umět poradit tamní africké vlády. Statisíce lidí odtamtud se proto nemohou jen tak přestěhovat do Evropy. Německo a Francie se znovu pouštějí do zbytečných, nerozumných aktivit. V rámci azylového řízení se totiž opět zjistí, že valná většina z těch uprchlíků nemá právo na azyl, budou je chtít potom vrátit, jenže jejich domovské země je zase nepřijmou. A u těchto lidí pak vznikne obrovská frustrace, kdy pak velmi snadno inklinují k terorismu. Je to začarovaný kruh, gordický uzel, který se ale musí rozetnout prvoplánově na území afrických států a v zemích Středního východu, nikoliv v Evropě.

V minulých dnech islámští teroristé znovu zaútočili v Německu, konkrétně v Hamburku a v Kostnici, a zůstali za nimi opět mrtví. I v jiných částech Evropy náboženští fanatikové používají běžně dosažitelné prostředky, jako jsou nože, motorové pily či osobní nebo nákladní auta. Dá se těmto útokům vůbec zabránit, anebo si máme na ně pomalu „zvykat“? Nebylo by od věci, aby právě v západoevropských státech uvolnili legislativu například ohledně držení krátkých zbraní (pistole, revolvery)? A co si myslíte o tom, že vedení EU jde právě opačným směrem?

Já jsem přesvědčen, že ve většině Evropy není restrikce ohledně držení zbraní nijak přehnaná a že za určitých podmínek, když je k tomu důvod, není problém si pořídit pistoli na méně než 20 nábojů stejně jako u nás. I když v Česku jsme v tomto ohledu trochu liberálnější. Proto považuji veškerou diskusi kolem toho za zbytečnou. Mám spíše obavy z toho, když u nás bude existovat tolik ozbrojených ochránců veřejného pořádku, aby pak z toho nezačaly vznikat i pouliční konflikty a my abychom nakonec nezjistili, že jsme si vlastně sami způsobili ještě větší problémy. Ve větším vyzbrojování veřejnosti nevidím cestu; především musí dobře fungovat policie, kterou musí být vidět a která se má snažit i o maximální prevenci kriminality. Není možné, aby strážníci chodili po Václaváku jen tak, bavili se mezi sebou a neviděli různé přestupky, nebo dokonce ignorovali dealery drog.

Také s vaší otázkou souvisí řešení problému migrace. Pokud bude v Evropě přibývat frustrovaných uprchlíků, žijících na okraji společnosti, s jejich úrovní myšlení, kdy lidský život nemá pro ně valnou cenu, tak budou znovu brát do rukou nože či nasedat do aut s úmyslem se těm úspěšnějším pomstít.



Evropská unie nyní hrozí Polsku velmi vážnými sankcemi za jeho reformu soudnictví, kdy by měli mít politikové daleko větší vliv na ovlivňování tamních soudů. Pokud to skutečně tak dopadne, Poláci, jak je známe, si to nenechají líbit. Myslíte si, že takový postup Bruselu by mohl mít i negativní důsledky na současnou výbušnou atmosféru v Polsku, kdy je nyní prý celý národ rozdělený na dva tábory (příznivce a odpůrce současné vlády) a mohlo by se to také nepříznivě dotknout bezpečnosti země a jejího členství v NATO?

Především si myslím, že Brusel nemá co mluvit do toho, když si chce některý stát upravit svůj soudní systém. Přece současnou polskou vládu zvolila větší část veřejnosti, která byla obeznámena i s jejich volebním programem. Do toho přece nemá právo zasahovat žádný bruselský úředník. Navíc to zase zvyšuje napětí uvnitř EU a vytváří tendence k tomu, aby další země odešly z Unie, kvůli stále agresivnějšímu a bezohlednějšímu chování bruselské exekutivy. My nemáme moc na výběr i z hlediska našich ekonomických vazeb, ale Polsko je na tom už jinak.

Nicméně tento stav nemá vůbec vliv na členství Polska v NATO, to je opravdu zcela jiný příběh.

Spojeným státům už došla trpělivost se Severní Koreou a mluvčí Bílého domu prohlásila, že už přijdou na řadu jiná opatření než ta diplomatická. Máme se snad obávat jaderného konfliktu v Asii? Nebo co by mohla americká armáda udělat, aby Kimův režim odradila od zkoušek balistických raket a nerozpoutala přitom jaderné peklo?

To je opravdu velký otazník. Ještě v 90. letech jsme si všichni mysleli, že technické těžkosti s vývojem jaderných zbraní Korejci nezvládnou i díky tomu, jaké mají ekonomické problémy. Bohužel, nestalo se tak. Může tedy dojít i k vojenské  eliminaci jednotlivých bodových cílů, což by vedlo ke zničení korejského jaderného potenciálu. Severokorejský režim je totiž velmi špatně ovlivnitelný i ze strany Číny a Ruska. I když je otázkou, jak tyto dvě velmoci s ním vlastně komunikují. Jestli je to skutečně tak, jak to tvrdí navenek v OSN i v dalších mezinárodních společenstvích. Kim Čong-un si zřejmě myslí, že svět lze stále vydírat, a pak může i kvůli technickému selhání dopadnout některá raketa nejen na území USA, ale třeba i do Japonska nebo na území Jižní Koreje...

Podle portálu Echo24.cz patří ČR k nejméně zodpovědným členům NATO, protože nevyčerpala na armádní výdaje ani 1 procento HDP, i když by měla podle svých smluvních závazků vydat dvakrát tolik. Současný ministr obrany dokonce vracel miliardy do státního rozpočtu, jelikož je armáda neuměla smysluplně utratit. V čem je podle vás problém? Martin Stropnický je oblíbený a jistě velmi dobrý herec, má také velké diplomatické zkušenosti, nicméně post ministra obrany mu nemusí zrovna sedět. Může to být tak? Anebo za současného stavu, kdy minulé vlády na rozvoj armády kašlaly, se prostě nedá nic jiného dělat?

Ono je to trochu složitější. Ty vrácené miliardy nebyly jen za možné nákupy nové výzbroje, ale i z jiných kolonek, například za mandatorní výdaje, což je například výslužné pro bývalé vojáky, kterých je už méně, a podobně. Ten celý problém u bývalých ministrů obrany, a týká se i počátečního období Martina Stropnického, spočíval ve finanční nestabilitě. Pokud nemáte jistotu, nemůžete udělat pořádný nákup. Vždy se v minulosti vytyčily v rámci různých koncepcí nebo projektů základní cíle, ale ty se postupně oklešťovaly. Proto i současný ministr obrany ze začátku více investoval do takových nákupů drobnější výzbroje a výstroje a teprve nyní, kdy je k tomu celospolečenská vůle a jsme k tomu přinucení i tlakem z NATO, se třeba rozjíždí tak velký projekt, jako je nákup bojových vozidel pro pěchotu. Ministr musí mít tu podporu, jinak by pak došlo k obrovským ztrátám.

Nesouhlasím také s kritikou, že jsme v minulosti jenom podporovali zahraniční mise NATO a nic víc. Ten vševojskový systém naší armády fungoval stále. Samozřejmě dělaly se i chyby, ale museli jsme v rámci závazků k NATO připravit i s technikou naše vojáky na různé akce, což například nebylo v období finanční krize zrovna jednoduché. Když jsme v Alianci, tak přece nemůžeme budovat armádu systémem, že si vytvoříme jen svoje mechanizované prapory a budeme čekat, až nás někdo napadne. Dnes v globalizovaném světě se na otázku obrany musíme dívat úplně jinak. NATO je vytvořené na základě solidarity, a kdyby byla dnes napadena Litva, tak naši vojáci budou chránit Česko v Litvě, abychom tak demonstrovali naši sounáležitost s Aliancí.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Jan Štěpán

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Kauza Čapí hnízdo zhasne jak svíčka, soudí režisér Adamec. Nervózní politické strany prý vsadily na to, že lidé jsou hloupí a závidí

9:34 Kauza Čapí hnízdo zhasne jak svíčka, soudí režisér Adamec. Nervózní politické strany prý vsadily na to, že lidé jsou hloupí a závidí

Známý režisér Jiří Adamec momentálně pobývá v Miami ve Spojených státech, ale i tak dobře sleduje, c…