Co vás jako profesora informatiky stále láká na české parlamentní politice? Většině akademiků stačí ta fakultní nebo univerzitní…

Už jako rektor Masarykovy univerzity jsem se k otázkám vzdělávání, školské politiky i vědy veřejně vyjadřoval a v této snaze vidím i péči o společnost, ve které žijeme. Když jsem za stranu LiRA poprvé kandidoval do Senátu jako tehdejší rektor, pečlivě jsem se díval na to, jak vypadala situace v jiných zemích nebo i u nás v minulosti. Například za Rakouska-Uherska byli rektoři univerzit členy sněmu, v tom vidím způsob, jak se v parlamentní demokracii omezuje absolutní moc výkonné složky.

Posledních několik let přineslo v České republice výrazné změny v rozložení politických sil, skončila představa, že se u moci budou střídat stále jen dvě nejsilnější strany. Jak to vnímáte jako zástupce hnutí, které se na takových změnách podílí?