Sebevědomý šéf lidovců: Všichni od nás opisují. I socialisté a Babišovo hnutí

Anketa

Byla léta 1990-2014 pro naši zemi úspěšná?

12%

88%

hlasovalo: 66563 lidí

KDU-ČSL letos zažila výrazný volební úspěch, nejen v evropských, komunálních, pokud jde o počet zastupitelů, ale i v senátních volbách. Jak jste s výsledkem voleb spokojen, předčil vaše očekávání nebo jste věřil, že se vám podaří získat takovou podporu voličů?

Výsledek komunálních voleb jsem v podstatě očekával, ten senátní o něco předčil mé očekávání. Zejména co se týká čtyř senátorů, které jsme získali samostatně jako KDU-ČSL, na další tři mandáty, kdy jsme spolu s jinými podporovali nezávislé kandidáty, jsem celkem věřil.

Jak úspěch KDU-ČSL vnímáte? Mnozí politici o lidovcích říkali trochu s despektem, že je to křesťanská strana spíš lokálního významu, kterou volí hlavně Morava a venkov, že přežíváte díky poměrnému volebnímu systému, ale vy jste dokázali uspět i ve většinovém systému, jakým se volí do Senátu. Myslíte, že jste tím dokázali, že vaše strana, která ctí křesťanské hodnoty, ale současně klade důraz na sociální oblast, má na naší politické scéně své místo?

Lidovci určitě mají své místo na politické scéně. Jiná věc je otázka našeho potenciálu, který se i za 1. republiky pohyboval kolem deseti procent. Pokud ho máme překonat, musíme lidem ukázat, že nejsme pouze křesťanskou stranou pro křesťany, ale že máme celospolečenský program pro všechny skupiny obyvatel. Náš program je koneckonců obdobou programu německých či rakouských lidovců, kteří s ním vyhrávají volby a vedou své země k prosperitě.

Co se týká oné "regionality", ta přestává v posledních dvou letech platit. Dokázali jsme se vrátit na radnice velkých měst a uspěli i v Čechách, byť v řadě míst v rámci koalic. Právě široký koaliční potenciál je naší výhodou a odpovědí nominálně silnějším stranám. Proto si věříme i ve dvoukolovém většinovém systému, který na rozdíl od jednokolového preferuje ty, kteří se umějí s ostatními dohodnout, ne ty, kteří se je snaží válcovat.

Zvýšilo to KDU-ČSL, která byla vnímána koaličními partnery, ale někdy i veřejností, jako vládní strana trochu "do počtu", sebevědomí? Projeví se to při vašich jednáních v koalici?

Naše sebevědomí se odvíjí od věrnosti našemu programu a odpovědnosti za dodržení daných slibů. Čili přímý vliv to nemá, ale samozřejmě nás to posiluje v tom, abychom v našem kursu vytrvali.

V minulosti byla KDU-ČSL rozdělena na dva nesmiřitelné tábory - zjednodušeně na pravicové křídlo kolem Miroslava Kalouska a levicové křídlo kolem Cyrila Svobody. Zdá se, že po odchodu Miroslava Kalouska a několika dalších lidí ze strany se podařilo KDU-ČSL zase sjednotit, což určitě vylepšilo její obraz navenek. Ale nehrozí, že strana sklouzne ze středu doleva?

Ono dělení bylo umělé, dané spíše osobními spory. Za Josefa Luxe žádná "křídla" neexistovala a neexistují ani dnes. Řeči o tom, že jdeme tu příliš doleva, tu příliš doprava, mě nechávají klidnými. My máme svůj konzervativní křesťanskodemokratický program, toho se držíme, neženeme se populisticky za "módními" tématy, ani od nikoho neopisujeme. Naopak ostatní opisují od nás - jak socialisté, tak liberálové, či nová hnutí typu ANO.

Čili my nikam "nesklouzáváme", stojíme stále na svém místě. Pokud se hýbají ostatní kolem nás, může vzniknout iluze, že lidovci se někam posunuli, to je však jen zdánlivý, relativní pohyb.

Řekl jste, že považujete za správné, když nemá v Senátu většinu jedna politická strana. Máte pocit, že takové situace v minulosti ODS nebo ČSSD zneužívaly?

V demokracii lze těžko říct, že někdo zneužívá většiny, kterou mu koneckonců dali voliči. Faktem ovšem je, že jednobarevný Senát neplní tak dobře svou vyvažovací roli.

Nebude to ale vládní koalici, která má v horní komoře parlamentu většinu, také svádět k tomu, aby válcovala v Senátu opozici?

Vládní většina jistě usnadní prosazování koaličních zákonů. To ale není tak zásadní. Sněmovna beztak může Senát přehlasovat. Senát by však měl bez ohledu na barvu stranických triček, která je rozhodující v dolní komoře, plnit svou roli pojistky, měl by poskytovat jiný úhel pohledu na tvorbu zákonů. Pokud jde o nás, my velice často - a úspěšně - kandidujeme do Senátu nezávislé osobnosti. Právě proto, že si od nich slibujeme tento nezávislý pohled, nikoli pouze stranickou disciplínu.

Anketa

Na začátku kterého roku byste se nyní chtěli octnout? V naší zemi, samozřejmě.

59%

12%

Jsem rád(a), že žiju teď a tady

13%

hlasovalo: 18817 lidí

Prozradil jste, že jste zvažoval ze zdravotních a osobních důvodů odchod z čela KDU-ČSL, ale že jste si to nakonec rozmyslel. Měl na změnu vašeho rozhodnutí vliv právě úspěch ve volbách?

Ne. Rozhodl jsem se již před volbami. A to s ohledem na zájmy KDU-ČSL. Myslím, že jí ještě mohu být prospěšný a pokud bude v členské základně o mou kandidaturu zájem, s pokorou ji přijmu.

A pokud budete znovu zvolen do čela strany, což lze po takových dobrých volebních výsledcích očekávat, máte nějaký cíl, kterého byste chtěl dosáhnout?

Ta otázka je poněkud předčasná. Nicméně hlavním cílem pro každého předsedu je bezpochyby pokračovat v odbourání předsudků vůči KDU- ČSL a rozšiřování jejího volebního potenciálu.

Za pár týdnů oslavíme už 25. výročí listopadu ´89. Jak hodnotíte polistopadový vývoj? Co považujete za největší přínos změny, která přišla před 25 lety?

Především jsme znovu získali svobodu a demokracii. Co jsme automaticky získat nemohli a co souvisí s první částí otázky, je morálka. Všichni musíme bojovat o obnovu mravních hodnot, což je sice běh na dlouhou trať, ale bez morálky nemůže dobře fungovat ani parlamentní demokracie, ani trh.

Jaký je váš názor na kvalitu politické kultury v Česku téměř dvacet pět let od pádu komunismu? Jaké osobnosti dnes nejvíce postrádáte v politice?

Za dvacet pět let nelze napravit vše, co se zničilo za půl století totalitních režimů. Nejsem spokojený, ale nejsem ani zklamaný. Důležité je, držet se toho, co přesně vystihl už T. G. Masaryk: má-li naše demokracie nedostatky, musíme překonávat ty nedostatky, ne demokracii. Cestou k tomu jsou mimo jiné i politické osobnosti, lidé, kteří jsou věrní jak idejím programovým, tak i mravním. Věřím, že takoví lidé mezi námi jsou, jen jich potřebujeme dostat více do politiky.

Jak se v důsledku polistopadového vývoje proměnila česká společnost? A jaké změny v naší společnosti očekáváte v následujících letech?

Jsme svobodnější a bohatší. Otázka je, nakolik jsme šťastnější. Štěstí však nikdo nemůže očekávat od státu. Nemám křišťálovou kouli, nevím, kudy se vývoj bude ubírat. Mohu jen vyslovit své přání. Přál bych si společnost, která zaručuje občanské svobody, právo a spravedlnost, vytváří podmínky pro prosperitu a solidaritu, podporuje rodiny a tvrdou práci a dává lidem prostor, aby mohli dosáhnout osobního štěstí.