Pane docente, vy sledujete velmi podrobně vývoj epidemie u nás i v zahraničí a na sociální síti jste zveřejnil tuto poznámku k aktuální situaci: „Na této úrovni ještě nelze lokalizovat ohniska. Jsme na hraně toho, nechat vládu dotlačit do další strategické chyby v tlumení epidemie.“ Psal jste o tom, ještě než přišly informace z MeSES. Myslíte si, že postup rozvolňování opatření je příliš rychlý? Opět se ustupuje nátlaku části veřejnosti, která si myslí, že je rozvolňování naopak velmi pomalé?
Kdyby teď hospoda poblíž načerno otevřela zahrádku, zašli byste posedět?Anketa
Přesně tak se podle geniální Čapkovy předpovědi chovala Čengova, tedy „bílá“ nemoc. To svědčí o tom, že tento virus je s námi, tj. v lidské populaci už hodně dlouho. Nepřišel zvenku, ale „zdivočel.“ Tatáž blízkost k evolučně stabilní strategii ho ovšem vede i k tomu, že reaguje na přítomnost dalších mutací zrychlením své replikace. V tom lze hledat i příčinu jeho zdivočení. Epidemii, kterou způsobuje, to dává určitou specifickou vlastnost, kterou nazývám „supersetrvačností“. Každá epidemie je setrvačná. Ale v tomto případě je tomu tak, že když jsme v etapě restrikcí, posílíme tendenci viru ke zklidnění, jak k tomu došlo i letos u nás po nešťastných Vánocích. Ale když začínáme rozvolňovat, projevuje se citlivost viru na přítomnost konkurujících mutací a lokálně dochází ke zdivočení viru, resp. ke zrychlení jeho replikace. To si neuvědomuje nejen část veřejnosti, ale není to ani dostatečně zabudováno do modelů, které využíváme k předpovědím šíření epidemie. Předpokládám, že René Levínský a spol. potřebnou korekci do svých modelů v dohledné době zabudují. Proto bude důležité, abychom tentokrát jednali velmi důsledně všude tam, kde tendenci ke zrychlení zaznamenáme, nepodlehli tlakům části veřejnosti, živeným částí opozice, která jedná velmi – řeknu to mírně – nekvalifikovaně a nezodpovědně.
Vidíme kolem sebe, že lidé stejně už teď pijí pivo na zahrádkách, kadeřnice chodí za klienty domů a další přátelské služby běží bez ohledu na nařízení. Objevují se názory, že stejně budou lidé i testy obcházet. Je podle vás nutné testování při využití služeb, ve školách i v zaměstnání? Vše prý směřuje k ukončení testování koncem května. Ale neobrátí se to nakonec proti nám?
To vše znamená určitá rizika. Dochází k tomu všude na světě. Ale i tam, kde ze strany vlády nejsou žádné restrikce, začnou se lidé chovat obezřetně, jakmile se osobně setkají s tím, jak epidemie dopadla na jejich blízké a známé. Racionalita a zodpovědnost chování lidí jsou často významnější než příkazy a sankce. Uvedu konkrétní případ. Když si dám pivo na zahrádce, měl bych mít představu o tom, jak se pohybují větší kapénky pří komunikaci. A tudíž nemluvím zblízka přímo na druhého, nekřičím, nemluvím směrem k nápoji či jídlu, které požívám. V tramvaji otevřu horní okénko. Prostě chovám se zodpovědně i v případě, kdy „rozvolňuji.“ Pokud se týká testování, má svůj smysl a je to ta nejmenší oběť, finanční, časová apod., kterou přinášíme. Nepříjemné vůbec není, sám se testuji každý týden. A jak to dopadne? Podle mých odhadů, je to na hraně. Pomáhat nám bude i více sluníčka a více pobytu ve venkovních prostorách.
Citoval jste na svých stránkách Jana Kulveita, který píše i toto: „Je zjevné, že u konkrétních seznamů, např. ‚nezbytných obchodů a služeb‘, jde částečně o politické rozhodnutí, co překročí hranici nezbytnosti, a co ne.“ Do jaké míry jsou podle vás politická rozhodnutí v Česku správná?
Nosíte venku roušku nebo respirátor?Anketa
Upozorňujete na globální riziko indické mutace. Z jakého důvodu podle vás může být právě indická mutace zásadní problém?
Indie právě překročila 400 tisíc případů denně a zatím stále zrychluje. To neznamená jen obrovské oběti, ale také historicky dosud nevídanou líheň mutací a portfolií nákazy, kterou nelze tak snadno izolovat od ostatního světa. Při takovém obrovském množství případů a lokálních koncentracích epidemie vůbec nevíme, co všechno se může stát. Mohou vzniknout nejen mnohem agresivnější mutace, ale třeba i mutace, které prolomí bariéry věkového omezení hostitele, které má v sobě virus zabudovány.
Psali jsme:
Profesor Jaroslav Flegr také zmiňoval rychlý příchod indické mutace. Měli bychom podle něj vyřešit situaci na letišti. I vy jste se zabýval zabezpečením letišť. Podle Flegra je to klíčové, jinak se k nám mohou dostat smrtelnější mutace, které mohou nakazit lidi, kteří covid prodělali nebo byli očkováni. „Budou nyní bombardovat zbytek světa, vyvolávat tam nové vlny epidemie a snižovat ochotu lidí nechat se proti covidu očkovat,“ píše. Jaký je váš názor? Hrozí podle vás něco podobného?
Ano. Toto riziko hrozí. Uhlídání letecké dopravy nestačí. Z Indie se mohou nové mutace a obtížně zklidnitelná portfolia vícenákazy šířit příhraničním stykem do Pákistánu, Iránu, který má velký problém už nyní, Turecka, které je ve velmi složité situaci, pokud jde o epidemii, a dalších zemí. Ani Thajsko není tak daleko. Tomu lze zabránit jen velmi obtížně. Tady máme velký problém.
Prezident České stomatologické komory Roman Šmucler uvedl pro PL, že všechny prediktivní modely z USA, Evropy, ale i z Ministerstva zdravotnictví ČR hovoří jednohlasně o velkém poklesu v květnu a v červnu. „Pro větší restrikce není důvod. Strašení lidí mutacemi a nutností přeočkování jsou jen hypotézy. Děsit lidi patří do hororu, seriózní vláda a odborníci pracují s daty,“ říká. Skutečně lze předpokládat velký pokles v květnu a červnu?
Já Šmuclerovi nerozumím. Už napáchal hodně škod a měl by zalézt. Je jeden z těch, kteří nesou přímou odpovědnost za provokování lidí k nezodpovědnému chování a vyvolání podzimní vlny. Teď to zkouší znovu. Proč? Není naše země i tak dost těžce zkoušená? Konkrétně k jeho výroku. Ano, všechny prognózy s určitým zklidněním počítají, ovšem za jedné podmínky – že se lidé budou chovat zodpovědně a nepodlehnou nabádání a popichování ze strany osob typu Šmuclera.
Sociolog Ondřej Císař řekl, že jestli by někdo ještě chtěl zpřísňovat opatření, už situace povede k takovému odporu v populaci, že tím ovlivní volby. Je to správný předpoklad?
Část opozice se nepochybně bude snažit problém epidemie zpolitizovat. Je to nezodpovědné a osobně tu stranu, která takto bude postupovat, volit nebudu, protože představuje velké bezpečnostní riziko pro naši zemi. Vláda to nemá jednoduché. Pokud se ji tentokrát nepodaří epidemii zvládnout, ovlivní to volby ještě mnohem víc. Ale to už pan sociolog neřekl. Nemám rád takové fauly, jaké pan sociolog předvedl, kdy se skrytě tlačí na vládu, aby dělala chyby.
Každý se ptá, kdy to skončí, na druhou stranu řada odborníků poukazuje na to, že „to právě začalo“. Vy jste dlouhodobě upozorňoval, že jdeme do turbulentní doby a změny srovnatelné s průmyslovou revolucí. Jak je zatím Česko nebo Evropa připravená na změny, a v čem selhává? Co je teď největší riziko?
Připravme se na to, že jdeme do turbulencí v oblasti mezinárodních vztahů, na globálních finančních trzích, ve vnitropolitické oblasti. Realistický pohled na to, co nás čeká, není strašení, ale vyjádření zodpovědnosti za to, že projdeme složitým obdobím s co nejmenšími ztrátami. K tomu potřebujeme chladnou hlavu, rozum a vzájemnou solidaritu založenou na patriotismu. Výsledkem, který bude dosažen v delší perspektivě, bude společnost, která umožní plně využít potenciál člověka, jeho svobodný rozvoj a seberealizaci v míře, jakou si dnes nedovedeme představit. Ale bude to cesta dlouhá.
Největším rizikem na této cestě v dnešní době je globálně zničující válka, jejíž první obětí by byla Evropa. Ta se připravovala některými kruhy v rámci struktur současné globální moci již vloni k 75. výročí porážky německého nacismu a našeho osvobození v rámci velkomanévrů Defender Europe 2020. Tehdy plány zhatil koronavirus. Letos byl proveden pokus o remake. Tentokráte jsme měli sehrát roli rozjezdu velké provokace my, abychom se stali i prvním terčem. K tomu jsem napsal už 5. dubna, ještě před ricinovou, pardon (je to jak přes kopírák s tou loňskou blamáží) vrbětickou provokací článek s názvem „Globální konflikt na spadnutí? Lze ho odvrátit!“, abych jen o pět dní později mohl napsat článek s názvem „Nejde jen o Dukovany a Sputnik, ale o válku“. Bylo to perfektně načasováno. Ale nevyšlo to,
Jakkoli se podařilo nahlodat institucionální systém naší země včetně zpravodajských služeb, které dnes slouží cizí moci proti nám, jakkoli selhává většina politické reprezentace, nepodařilo se zmanipulovat mínění lidí v naší zemi. To sehrálo velkou roli v tom, že i hlavní představitelé EU, kde si tentokrát zaslouží pochvalu i Merkelová, odmítli nahnat Evropu do války. Mj. i proto, že provokace byla velmi čitelná. Za povšimnutí stojí, jak v atmosféře hysterie „vyvolených“ a pod tlakem vnější moci někteří překročili veškeré hranice soudnosti. Takové lidské selhání je dalším velkým rizikem. Zde upozorním jen na dva nejtragičtější případy formou odkazu na články, které jsem napsal: „Vrbětice: Jílková v roli špatného politruka“ a „Česká brutalita: Zaorálek zapomněl na Hamáčka“
Na závěr ještě ke koronaviru, který není tím největším nebezpečím. Šílenost naší mezinárodní politiky, živená mediálním mainstreamem, má jeden pozitivní význam. Přispívá k určitému vzájemnému pochopení přemýšlivějších a poctivějších „popíračů,“ „promořovačů“ apod. s „realisty,“ pokud jde o rizika současné doby a nutnost spojení sil při obraně naší země před globálními riziky. Bohužel, ani problém epidemie koronaviru asi nebude vyřešen bez problémů a v dohledné době, i když doufám, že stále máme ještě šanci si těchto prázdnin trochu užít.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
koronavirus
Více aktuálních informací týkajících se COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MZ ČR. Přehled hlavních dezinformací o COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MV ČR. Pro aktuální informace o COVID-19 můžete také volat na Informační linku ke koronaviru 1221. Ta je vhodná zejména pro seniory a osoby se sluchovým postižením.
Zcela jiné informace o COVID-19 poskytuje například Přehled mýtů o COVID-19 zpracovaný týmem Iniciativy 21, nebo přehled Covid z druhé strany zpacovaný studentskou iniciativou Změna Matrixu, nebo výstupy Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků.
autor: Daniela Černá
