Jak to je s vaším údajným přiznáním k tomu, že Hospodářská komora ČR čerpala peníze EU podvodem?
Hospodářská komora důrazně odmítá nařčení, že se dopustila čehokoliv nečestného, včetně podvodu a falšování údajů kvůli evropským dotacím. Odmítám mediální ataky na hospodářskou komoru a tvrzení, že bych já jako prezident něco takového udělal. Není pravda, že jsem něco přiznal.
Zmiňovaná zakázka v rámci projektu Operačního programu Podnikání a inovace probíhala v minulosti. Začala běžet v roce 2009 a ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu byla kontrolována. Tato zakázka je uzavřena, zkontrolována, vyplacena.
Je nutné také podotknout, že Hospodářská komora ČR měla pro začátek dát v nabídce patnáct požadovaných expertů, ale hospodářská komora v nabídce doložila více než stovku expertů, kterými disponovala v rámci své komorové sítě a počet expertů tedy mnohonásobně převyšoval požadované množství. Je zvláštní, že jsme obdrželi dopis, ve kterém nám Evropský úřad pro boj proti podvodům říká, že ze 112 expertů je pět pravděpodobně nečestných. My se domníváme, že ty, které jsme měli možnost prověřit, jsme prověřili. Hospodářská komora všechny životopisy těchto lidí poskytla v dobré víře a byli jsme přesvědčeni, že tito lidé jsou schopni pracovat jako experti v kontrolních skupinách.
Psali jsme:
Znamená to tedy, že se Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) plete, když tvrdí, že hospodářská komora zfalšovala údaje?
Jestli se úřad plete, nebo ne, to já neumím doložit. Já vůbec nechápu, proč je neustále vytvářena kauza takzvaných pěti expertů, kteří mimochodem v zakázce nikdy nepůsobili. Možná je to proto, že někdo možná od samého začátku připravoval diskreditaci Hospodářské komory ČR. Je důležité, aby orgány činné v trestním řízení celou záležitost důsledně prošetřily, pokud se něco takového stalo.
Proč by chtěl někdo diskreditovat hospodářskou komoru?
Když se podíváme na celé období posledních několika let, tak je určitá malá skupina lidí, která se snaží převzít moc nad Hospodářskou komorou ČR. Je to dlouhodobý fakt, vidíme v médiích, co se děje i teď. Je to diskreditace hospodářské komory, jejích členů. Neustále se obelhávají média a neustále jsou vytahována stará témata, která jsou uzavřena jak naší dozorčí radou, tak představenstvem i sněmem. Neustále někdo říká, jak je vše špatně. A samozřejmě tato malá skupina lidí se snaží uchopit moc v komoře.
Kdo konkrétně podle vás chce uchopit moc v komoře?
Nechci sdělovat konkrétní jména, a to z jednoho prostého důvodu. Starostí s pošpiňováním svého jména a jména hospodářské komory mám víc jak dost. A myslím si, že se brzy ukáže, kdo tato skupina je.
Psali jsme:
Souvisí tento boj o moc, o kterém mluvíte, s cílem, aby vás ve funkci nahradil Vladimír Dlouhý, jak tvrdí některá média?
Jestli mě Vladimír Dlouhý nahradí, či ne, nebo přijde do hospodářské komory, to nevím. Já si Vladimíra velmi vážím dlouhodobě. Neznáme se jako kamarádi, ale vím, jak pracoval. Pokud vstoupí do hospodářské komory, tak je to zajímavá informace pro mě. V každém případě komora potřebuje práci. Je nutné si uvědomit, že v případě desítek, možná stovek členů představenstev na okresní, krajské, republikové úrovni a členů živnostenských společenstev, včetně prezidenta hospodářské komory, se jedná o čestné neplacené funkce. Tito lidé mi volají s tím, ze je nutné tomuto tlaku odolat, vyjadřují mi podporu a v neposlední řadě říkají, že je potřeba učinit rázný konec. Kromě toho, že je poškozováno dobré jméno prezidenta, je poškozováno zejména dobré jméno hospodářské komory. My, co jsme zakladatelé komory, pro nás je její blaho první na srdci.
Vedle vyšetřování OLAF měla Hospodářská komora u Operačního programu Podnikání a inovace problém i s Evropskou komisí. Podle ní byla komora ve střetu zájmů, protože kontrolovala projekty, ze kterých inkasovali peníze její vlastní členové. Co k tomu můžete říct?
Toto obvinění, které na posledním kontrolním výboru téměř nezaznělo, je opět záležitost, která ukazuje, že ten, kdo o tom mluví, není úplně v realitě. Hospodářská komora ČR, na rozdíl od všech ostatních, je zřízena zákonem. Jako samospráva podnikatelů je kromě 16 zemí na světě komora ve všech zemích světa. Stejně jako v ČR i v ostatních zemích tyto komory vykonávají kontrolní činnost. A pokud bychom se měli bavit o tomto konkrétním výkladě, tak je to absolutní nesmysl. To zaprvé. A zadruhé: podle zjištění, které provádí mí pracovníci, je to o tom, že se bavíme o řádech jednotek, maximálně procent firem, které souvisí s členstvím v hospodářské komoře a ty jsme zkontrolovali. Ale obecně je absolutně tento fakt nepřípustný a lichý.
Psali jsme:
Také podle auditu společnosti Ernst & Young byly za vás pochybně vyvedeny desítky milionů korun. Můžete to vysvětlit?
Samozřejmě tento audit prověřila již minulost. Teď se bavíme o věci, která už je víc jak rok stará. Dozorčí rada věc prověřila, představenstvo taktéž. Je na to závěr sněmu hospodářské komory. Je s podivem, že tento příběh někdo neustále vytahuje. Žádné prostředky vyvedeny nebyly jako takové. Maximálně se stalo to, že byly mými úředníky vyfakturovány věci, které možná v té chvíli komora úplně nepotřebovala. Na to jsme zahájili i s těmito pracovníky zcela normální systém řízení, protože pokud nejsou příslušné doklady, je potřeba v pracovně právním vztahu tuto problematiku řešit, což představenstvo hospodářské komory a nové vedení velice zodpovědně dělá a všechny tyto věci jsou v několika liniích kontrolovány. Přijde mi nevkusné, že někdo hospodářskou komoru špiní tímto způsobem.
Budete chtít na květnovém volebním sněmu obhájit svůj mandát?
Ano, protože jsem přesvědčen, že Hospodářská komora ČR za přispění kolegů z představenstva a živnostenských společenstev udělala velký kus práce. Velký kus práce před námi ještě je a bohužel, kdyby nás někteří netorpédovali, tak jsme mohli být o několik dalších stupňů dále. Budu samozřejmě žádat představenstvo a sněm o důvěru na post prezidenta hospodářské komory pro další období. Máme před sebou spoustu práce. S našimi členy jsme vypracovali poziční dokument, který obsahuje zásadní připomínky podnikatelů, které hodláme předložit k diskusi příslušným ministrům nové vlády.
Jedním z aktuálních témat je debata o čtyřdenním pracovním týdnu. Co si o tom myslíte? Pomohlo by to snížení nezaměstnanosti, jak se mnozí domnívají?
Já nevím, jestli by čtyřdenní pracovní týden mohl snížit nezaměstnanost, protože pokud by to někdo pojal tak, že by pracovníkům, kteří by pracovali od pondělí do čtvrtka, snížil mzdu, bude to mít absolutně negativní dopad. Tím pádem rodiny přijdou o určitou část příjmů, což se projeví samozřejmě na chodu rodiny a vůbec na naplňování spotřebního koše. Čtyřdenní pracovní týden proto nevidím jako efektivní.
Jako efektivní bych viděl spíše zamyslet se nad strukturou ekonomiky a hospodářství. O tom chci samozřejmě mluvit s panem premiérem, panem ministrem práce a sociálních věcí, ministrem průmyslu a obchodu i ministrem financí. Z mého pohledu je důležité, aby stát nastavil nové systémy tak, jak bylo deklarováno ve volební kampani všech stran. A je nutné místo neustálého zdůrazňování efektivity a konkurenceschopnosti spíše přejít na standardnější záležitosti, a to je právě zaměstnanost. Zcela jasná specifikace zaměstnanosti je určující pro ekonomiku.
Psali jsme:
Domnívám se, že k nám během dvou třech volebních období přijde doba, kdy se v rámci průmyslové automatizace uskuteční dlouhodobá předpověď, že pracovníci v těchto firmách nebudou muset jít v pátek do práce, protože je nahradí roboti. Tito pracovníci by mohli zůstat doma, ale za plat. To je důležité. Tím pádem se posílí spousta agregátních věcí. Myslím si, že je důležitá také diskuse o nastartování stavebnictví, o podpoře systému mladých lidí, ale ne tak, jak to vidíme dnes do třiceti let, ale s prodlužováním dlouhověkosti posunout tu hranici na čtyřicet let. Podstatné je také v této souvislosti diskutovat o uplatnění lidí nad padesát let. Je potřeba obecně nastartovat ekonomický růst pomocí zcela jednotné ekonomické koncepce našeho státu. Když se jednotlivá ministerstva nebudou soustředit jen na své vlastní úkoly a propojí se vzájemně, to pak nastartuje ekonomický růst, protože všechno souvisí se vším.
Vidíte zpětně jako dobrý krok to, že byly řadě zahraničních firem dány investiční pobídky?
Investiční pobídky dělá každý stát, zejména postkomunistické státy nabízejí investorům, aby u nich zakotvili své peníze a je to pro daný stát signál, že alespoň v určité části země nastartuje zaměstnanost. Dlouze bychom mohli rozebírat podmínky. Ty by měly být vždy nastaveny tak, aby byly spokojeny obě dvě strany, tedy ten, co peníze přináší, ale i ten, co dává svoji pobídku, tedy stát nebo daný region. Zároveň by ale stát či region neměl být v postavení, že bude vydíratelný nebo, že se investor ze dne na den přesune jinam. To není možné. Pokud někdo přijme pobídku, musí zachovat pracovní místa. A pokud to nedodrží, měl by samozřejmě zaplatit. Chápu, že některé firmy zkrachují. To je jiný případ. Ale jsou i takové, které dostanou lepší pobídku v Rumunsku a přestěhují výrobu tam. Tomu by se mělo zamezit.
Česká republika si zatím neodpověděla na otázku, jestli chce být jen montážní zemí, těžební zemí, nebo naopak zemí zaměřenou na IT a služby. Když si na tuto otázku dokážeme odpovědět, pak se na toto téma nastaví všechny komponenty, aby to lidem přineslo práci a tím pádem i zaměstnanost.
Důležitá je také systémová podpora malého a středního podnikání. Podívejme se do SRN, kde s příchodem vlády Angely Merkel se podařilo nastartovat malé a střední firmy, které jsou základní páteří německé ekonomiky.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Petr Kupka
