Subsaharský pastevec opravdu není československý inženýr. Jana Černochová promlouvá o zbabělosti imigrantů a rázně účtuje s pokrytci s ústy plnými demokracie

12. 6. 2015 8:08

Poslankyně za ODS a starostka Prahy 2 Jana Černochová dle svých slov rozumí obavám veřejnosti ze současné masové migrace obyvatel třetího světa. Je přesvědčena, že by evropští lídři měli při hledání řešení naslouchat britskému premiéru Davidu Cameronovi. Navrhované kvóty na přerozdělování uprchlíků považuje Černochová za nesmysl.

Subsaharský pastevec opravdu není československý inženýr. Jana Černochová promlouvá o zbabělosti imigrantů a rázně účtuje s pokrytci s ústy plnými demokracie
Foto: Hans Štembera
Popisek: Jana Černochová

Anketa

Který středoevropský politik je váš nejoblíbenější?

hlasovalo: 20414 lidí

Přistěhovalecké kvóty jsou v posledních týdnech v českém veřejném prostoru tématem číslo jedna. Mainstreamová média a levicoví aktivisté obviňují společnost za její odmítavé stanovisko v této věci z xenofobie. Jako by obavy z něčeho neznámého byly snad smrtelným hříchem. Přitom jde o základní instinkt, který je vlastní všem živočichům v přírodě...

Obavám veřejnosti z posilující imigrace rozumím. Je zjevné, že pokud by imigrace měla být ještě masovější, bude to pro Evropu znamenat velké problémy zejména v sociální oblasti. A jistě jsou na místě i otázky bezpečnostní. Já tedy tyto obavy neodsuzuji a považuji je za legitimní, pokud samozřejmě nejsou doprovázeny nějakými projevy nenávisti nebo rasismu. Zároveň se domnívám, že je povinností všech politiků na ně reagovat, hledat efektivní řešení a dávat veřejnosti odpovědi, jakým způsobem budeme hrozbám souvisejícím s imigrací čelit. A v tomto ohledu bohužel velká část evropských politických elit selhává, což má za následek to, že strach z imigrace a napětí ve společnosti roste. Tím přirozeně vzniká prostor i pro různé extrémistické a populistické proudy.

Ono vlastně ani nejde o nic tak neznámého. Problémy s přistěhovalci ze třetího světa řeší v mnoha státech EU. Kancléřka Merkelová je zastáncem kvót a libuje si nad tím, jak je Německo pro přistěhovalce otevřenou zemí. Britský premiér Cameron chce masivní migrační vlně zamezit a pomáhat uprchlíkům v jejich zemích. Asi nemá smysl ptát se, který směr je vám a vůbec celé ODS bližší?

Samozřejmě, že je nám bližší cesta prevence. Upřednostňujeme ji dlouhodobě. A kdyby v tomto ohledu evropští lídři již dávno naslouchali realistům právě typu Davida Camerona či představitelům frakce evropských konzervativců, jíž je ODS členem, mohly být současné problémy s vlnou přistěhovalců daleko menší nebo žádné. Multikulturalismus a politika otevřené náruče bohužel zapříčinily, že se zde problémy s imigrací řeší pět minut po dvanácté. A já jen doufám, že to pro Evropu a pro Unii bude dostatečné ponaučení pro příště.

Proti kvótám se staví i současná česká vláda. Přesto se řada z nás obává, že jí její odhodlání příliš dlouho nevydrží. Nemáte podobný pocit?

Vzhledem k tomu, že zejména europoslanci zvolení za ČSSD v Evropském parlamentu systém kvót podpořili, což je v rozporu s oficiálním stanoviskem vlády vedené sociálně demokratickým premiérem, lze se důvodně obávat toho, že vláda svůj postoj nakonec nějakým způsobem přehodnotí. Vládní strany obecně mají blíže k unijnímu mainstreamu a poslušnost mu vyjádřily v jiných otázkách opakovaně. Byla bych ráda, kdybych se mýlila a kdyby vláda alespoň v otázce kvót postupovala v souladu s našimi národními zájmy. Uvidíme v dalších dnech.

Když jste se před pár měsíci zúčastnila shromáždění pořádaného IVČRN, zastupitel z „vaší“ Prahy 2 Michal Uhl ze SZ vás ve svém dlouhém elaborátu označil bezmála za Hitlera v sukni. Ve stejný čas spílal do extremistů Petru Fialovi poslanec Polčák z TOP 09 v pořadu Máte slovo. Čím to, že se v našich luzích a hájích smrskává téměř každá diskuse na toto téma jen na urážlivé nálepkování?

Domnívám se, že tomu tak není v celé společnosti, ale pouze v určité skupině, jejímž je třeba právě pan Uhl typickým představitelem. A abych stejně jako tato skupina zkratkovitě nenálepkovala, nebudu ji označovat nijak pejorativně. Ten pocit, že se diskuse na téma imigrace smrskává pouze na nálepkování, pramení z toho, že tato skupina je hlasitá a je velmi slyšet. Na druhou stranu mnohé průzkumy naznačují, že většinová společnost to i přes „intelektuální nálepkovací války“ vnímá jinak. A právě proto si myslím, že je třeba o těchto problémech otevřeně mluvit, bez ohledu na to, co si myslí pan Uhl a jemu blízcí. A není třeba o nich mluvit kvůli tomu, aby to někomu přineslo politické body, což je mně a ODS často podsouváno, ale právě kvůli tomu, aby nedošlo k již zmiňovanému zvyšování napětí ve společnosti, které je rizikové.

Iniciativa Islám v České republice nechceme si získává poměrně značnou oblibu. Tuším, že jejich petice proti přistěhovaleckým kvótám má něco kolem 35 000 podpisů. Myslíte si jako politička, že podobná záležitost vůbec může ovlivnit vysoké úředníky a politiky, kteří rozhodují? Není to jen marný pokus změnit něco, co je neodvratné?

Nepatřím k těm, kteří by legitimitu a význam podobných akcí zpochybňovali. Samozřejmě, že v systému zastupitelské demokracie jsou stěžejním prostředkem rozhodujícím o směřování státu a o správě věcí veřejných svobodné volby. Ale jednoznačně platí, že chce-li někdo takovýmto způsobem vyjádřit svůj názor, tak je to naprosto v pořádku a efekt této petiční akce může naopak překvapivě posloužit třeba právě vládě jako argument k tomu, aby setrvala na svém odmítavém stanovisku vůči kvótám.

Když už jsme u IVČRN, tak musím zmínit onen incident v Olomouci. Jedna ze členek IVČRN otevřela petiční stánek a byla napadena skupinkou arabských studentů. Z reakcí rektora, našich aktivistů či novinářů mi však přišlo, že celou věc standardně bagatelizovali. Pokud by si stánek otevřeli muslimové a byli napadeni, nejspíš bychom ještě ten den četli od novinářů typu Palaty, Fendrycha a spol. rozhořčené komentáře na adresu xenofobních českých násilníků…

Tato událost mě skutečně velmi znechutila. A nikoliv proto, že se jedná konkrétně o tuto iniciativu, ale principiálně. K čemu máme antidiskriminační zákon a jiné instituty, když se tu ve veřejné debatě neměří stejným metrem, když většinová společnost je stále považována za permanentně podezřelou a když politickou korektnost stavíme nad svobodu slova či svobodu shromažďovací a petiční. Jestliže někdo přikročí k násilí, urážkám a výhrůžkám vůči člověku, který pokojně vyjadřuje svůj názor, pak je to třeba odsoudit bez ohledu na to, zda s dotyčným souhlasíme nebo ne. Lze bagatelizovat útok zápalnou lahví na dům ministra obrany jen proto, že s ním občas nesouhlasím? Nelze a vždy budu tyto násilné projevy vůči komukoli kategoricky odmítat.  

Vy jste na svém Facebooku celou věc okomentovala zcela otevřeně. Ale veřejně se za onu dámu ODS nepostavila, byť ona sama je členkou vaší strany. Nestojí za tím obava, že bude ODS opět označována mocnými médii jako xenofobní strana vyvolávající rasovou nesnášenlivost? 

To si nemyslím. Skutečnost, že v tomto případě nebylo vydáno žádné oficiální tiskové prohlášení, neznamená, že bychom nebyli trvalými obhájci hodnot demokracie a svobody. Myslím si, že v mnoha jiných případech ODS prokázala, že se nebojí postavit zastáncům pokřivených a pseudohumanistických postojů. Stejně tak nevyčítám ODS, že se explicitně nepostavila za moji účast na demonstraci, o které jsme mluvili v předešlých otázkách a za kterou mě kritizovala Strana zelených. Nejsme stádo ovcí a ani já, ani moje kolegyně, nepotřebujeme žádné „stranické krytí a obhájce“. Moje strana nedává nikomu pokyn, co má, či nemá říkat a dělat, jsme svobodní lidé, kteří mají dostatek sociální inteligence, aby věděli, co je v demokratické společnosti za hranou a co není.

Obecně platí, že se o islámu a muslimech za každé situace velmi pozitivně vyjadřuje levice. Nejde mi to příliš na rozum, protože v jiných případech bojuje levice za rovnoprávnost žen, uznání homosexuálních svazků apod. Tyto věci jsou ale s islámem v naprostém rozporu…

To si však tito lidé neuvědomují a naopak pro takto přísně konzervativní postoje napadají křesťanství, které je dnes většinově již zcela jinde. Osobně považuji za nepřijatelné extrémní projevy a prvky islamismu, nikoliv islám jako takový. V tom je rozdíl, který je třeba vnímat.

Osobně jsem si vytvořil teorii, že část levice má silně antisemitské sklony. Její příklon k Palestině a naopak ostrou kritiku Izraele a Židů si jinak nedovedu vysvětlit. Nedávno spatřila světlo světa petice, jejíž autoři rekrutující se z řad „levicové inteligence“ požadovali zrušení plzeňského festivalu Dny Jeruzaléma. Kdyby pravice požadovala zrušení např. festivalu Dny islámu, okamžitě by byli autoři takové petice označeni za xenofoby…

Ano, to je další důkaz pro to, jak tito lidé, a mluvím stále o těch samých a asi je nadbytečné je tady vyjmenovávat, měří dvojím metrem. A navíc si neuvědomují nebo nechtějí uvědomovat, v čem tkví kořeny naší kultury, vyspělosti a materiálního, duševního a duchovního bohatství. Paradoxem je, že při tom mají plná ústa demokracie a altruismu. Je to pokrytecké chování, se kterým se potýkám dnes a denně a masochisticky přiznávám, že mě baví se s nimi na toto téma přít. Nepřestanu a můžou mě urážet, jak chtějí.

Česká média s gustem prezentovala články z německého deníku, kde se jeho autor podivoval nechuti lidí v naši zemi přijímat uprchlíky ze třetího světa. Onen autor poukazoval na to, že po roce 1948 a 1968 také spousta Čechoslováků utíkala do ciziny. Novinář Šimečka z Respektu si zase našel srovnání v židovských uprchlících za války. Napsal také, že bychom se měli stydět, když se nyní zdráháme otevřít náruč lidem z Eritreje, Afghánistánu apod. Jsou výše uvedená srovnání podle vás na místě?

Nejsou, protože kulhají na všechny nohy, na kterých stojí. Předně je třeba říct, že jak v případě československé emigrace, tak v případě židovských uprchlíků ze zemí ovládaných nacisty tito lidé čelili ohrožení života či pronásledování zejména z důvodů rasových či politických. Uprchlíci směřující do Evropy jdou z více jak 90 % za vidinou lepšího životního standardu, za sociálními výhodami, které náš systém poskytuje. Navíc kulturní, vzdělanostní a technologické rozdíly mezi zdrojovými a cílovými zeměmi v současné situaci jsou ve srovnání s těmito historickými příklady propastné a šance na integraci imigrantů je tedy daleko menší. Omlouvám se za možná tvrdé přirovnání: ale opravdu není fér srovnávat československého inženýra se subsaharským pastevcem.

Člověk bych řekl, že ten rozdíl musí být zřejmý každému, ale není. Když se ovšem na tuto skutečnost upozorní, hned je oheň na střeše. Když už ne o xenofobii, tak se z jistých kruhů ozývají nesouhlasné poznámky o nadřazenosti, nabubřelosti atd.

Není to o nabubřelosti, podívejte se do ghett v Německu, ve Francii, nebo Velké Británii, kde se druhá generace migrantů nebyla schopná dovzdělat a pracovat i mimo svůj obor, aby si vydělala na živobytí a nebyla závislá na sociálním systému, jako tomu bylo v případě našich občanů, kteří odcházeli na Západ. Znám desítky lékařů, kteří např. uklízeli nádraží a mezitím dál studovali, protože jim Němci neuznali červený diplom z lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Značná část československé emigrace se prostě rekrutovala z národních elit a mnozí z nich tak byli ve výsledku pro země, které je „adoptovaly“, přínosem. Imigrace a integrace musí mít mezi sebou rovnítko!

Nezdá se, že by to většině politiků a pokřikujících aktivistů docházelo...

Neuvážené přijímání imigrantů, bez reálného projektu integrace, je jenom pokryteckou snahou oddálit budoucí problém, který celý systém státu jednou doběhne a to já nechci... Imigrace nikdy nemůže být efektivní pomocí chudým zemím světa, ale měli bychom, jako západní civilizace, která má historicky vysoký práh sociálního cítění v genech, pomáhat těmto lidem tam, kde žijí. Nejsem asociál, xenofob nebo člověk, který by neměl soucit. Ale trvám na tom, že ti, co v zemích, častokrát zmítaných válečným konfliktem, teď zůstali, musí být pro Evropu i Českou republiku tou nejohroženější skupinou, těm je třeba pomáhat (materiálně, finančně, podporovat jejich vzdělávání etc..), nikam je trvale nestěhovat, ale nechat je žít tam, kde se narodili a mají své kořeny!

A nelze v této souvislosti pominout ani další paradox: EU, resp. státy v ní sdružené, nejsou jedinými na světě, které mají vyšší životní úroveň a mohou si ještě, při všech svých problémech, dovolit pomáhat někomu dalšímu. Je s podivem, že Saúdská Arábie, Katar, tedy bohaté ropné „velmoci“ a země těmto přijíždějícím imigrantům kulturně i nábožensky blízké, je odmítají přijímat či jinak jim pomáhat. Proč? Protože existuje supersociální EU, která ústy svých hlavních představitelů chce rozdávat azyl každému, kdo si o něj řekne, však azylanty rovnoměrně podle kvót po Evropě rozmístíme....

Kéž by šlo jen o nadsázku...

To není nadsázka, to je dnešní realita. Evropská komise se musí urychleně přestat hádat o kvóty a musí přestat vyvolávat v dalších lidech, odhodlaných z rozličných důvodů opustit svůj domov, marnou naději, že jim na starém kontinentu poskytne azyl. Je na čase začít konečně pomáhat těm, kteří deseti tisíci dolary neuplatili za cestu do Evropy nelegální obchodníky s bílým masem a bůhví s čím dalším. V zemi, kde se narodili a žili v relativním klidu celé jejich generace, jsou v současné době kvůli tzv. Islámskému státu na životě ohroženou menšinou. Víte, jako žena si při sledování zpráv častokrát kladu otázku: kde mají ti muži na lodích, ve věku 20–30 let rodiny, kde mají ženy a děti? Nechali je doma a odcházejí do Evropy za lepším sami? Otazník je na místě, já bych svoji rodinu NIKDY v době, kdy by nám šlo o život, takto zbaběle neopustila, takže je přirozené, že mám o jejich motivech pochybnosti.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Josef Provazník

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Jestli nám budete diktovat... Známý režisér vystoupil k Zemanovi a Merkelové tak, že ho umělci možná přestanou zdravit

12:55 Jestli nám budete diktovat... Známý režisér vystoupil k Zemanovi a Merkelové tak, že ho umělci možná přestanou zdravit

„On je prostě mistr bonmotů! V tom, co Merkelové řekl, má stoprocentní pravdu. Copak jedna země v Un…