To, co ten lidovec, si nedovolil ani Schwarzenberg. Zdeněk Škromach šťouchl do pravičáků i kvůli běžencům ze země, kterou sami zakládali

26.07.2015 0:01

PŮLNOČNÍ ROZHOVOR Na to, že spousta běženců přichází do Maďarska z Kosova upozorňuje sociálnědemokratický senátor Zdeněk Škromach v půlnočním rozhovoru pro ParlamentniListy.cz. „V tomto případě nemají žádný důvod, aby před něčím utíkali, a jediný motiv je ekonomický,“ uvedl Škromach. Zmínil i to, že Ratha už „všichni odepsali“ a popsal přípravy na další Hovory od bazénku.

To, co ten lidovec, si nedovolil ani Schwarzenberg. Zdeněk Škromach šťouchl do pravičáků i kvůli běžencům ze země, kterou sami zakládali
Foto: hns
Popisek: Zdeněk Škromach v půlnočním rozhovoru

Často se i v nočních hodinách věnujete úpravám Facebooku, ale zatím nevidíme Hovory od bazénku. Máte je letos v plánu?

Doba byla hektická, takže jsem se k tomu ještě nedostal, ale léto je tady a předpokládám, že, když bude trochu volněji, se k nim vrátím. Chtěl bych je ale trochu upgradovat na kvalitnější úroveň.

Jak to myslíte?

Ukázalo se, že je potřeba technicky vylepšit kvalitu; a pak je také otázka, zda by se hovorů neměl účastnit moderátor, nebo někdo, kdo by představoval oponenturu.

V minulých dnech jste se opřel do vicepremiéra Bělobrádka kvůli tomu, že se v Bavorsku poklonil obětem odsunu Němců z Československa. „Bělobrádek se snaží překreslovat dějiny,“ psal jste na Facebooku. Co vás nejvíc rozladilo?

Jsou určité pozice, které člen vlády nemůže překročit. Bělobrádek je první, kdo přímo jedná s organizacemi sudetských Němců, účastní se jejich akcí, což vždy bylo z hlediska diplomacie a pozice vlády nepřijatelné. Tam člen české vlády nemá co dělat. Pokud by takto postupoval někdo, kdo není ve vládě a není oficiálním představitelem, ať si jede. Pavel Bělobrádek není jen soukromá osoba, je to ministr vlády. Když pátrám v minulosti, domnívám se, že ani Karel Schwarzenberg tuto hranici nepřekročil.

Předpokládáte, že může mít tato návštěva nějaké pokračování?

Může to opět vést k vytrhávání událostí z kontextu. Jsem přesvědčený, že ten, kdo by se měl omlouvat, je zrůdný nacistický režim. Pokud by neexistoval, nedošlo by k odsunu Němců a různým excesům po válce. Když se události začnou zmiňovat bez doplnění souvislostí, ve kterých vznikaly, pak to vypadá, jakoby náš národ byl vinen hrůznou tragédií, kterou ale způsobilo nacistické Německo.  

Další velmi medializované téma uplynulého týdne je kauza Davida Ratha. Padlo rozhodnutí a bývalý hejtman dostal za korupci a manipulaci s veřejnými zakázkami osm a půl roku vězení, propadne také jeho majetek v hodnotě přes 21 milionů. Co říkáte rozsudku?

Vycházím z toho, že naše soudy a vyšetřování rozhodovaly apoliticky. Chápu zároveň Davida Ratha, že se brání všemi prostředky. Problémem na celé kauze je spíše mediální rozměr, který se jí dává, a to samo o sobě může vést k určitém tlaku na soudce, aby rozhodovali jistým směrem. Fakticky všichni už Ratha odepsali.

Rathova obhájkyně se odvolala. Bude mít nějakou šanci?

Neumím to posoudit. V České republice řada případů končí na procesních záležitostech, nikoli na věcných; a i to může sehrát určitou roli.

Pan prezident Miloš Zeman zodpověděl některé otázky čtenářů Parlamentních Listů. Mimo jiné se sdělil, že by naše armáda měla hlídat hranice a také uvedl: „Pokud by islámští radikálové vstoupili masivně na naše území, předpokládám, že vy i já bychom vzali pušku do ruky a šli bychom bojovat, ale větší nebezpečí v této chvíli vidím v uprchlické vlně, která se nemusí nutně skládat jenom z islámských radikálů.“ Vzal byste také do ruky pušku?

Pokud by celá situace dospěla až do stavu, že by k nám přišli bojovníci Islámského státu, tak samozřejmě. Pak bychom museli bránit svou zem všichni, ale situace zdaleka není tak dramatická.

Měli bychom více kontrolovat hranice, nebo považujete dosavadní opatření za dostatečná?

Svět je globalizovaný a kontrola je velmi specifická, ale určitě je zajištěná v rámci možností. Vrátit zpátky situaci jakoby před rok 1989 by nebylo ani účinné, protože lidé navázaní na organizovaný zločin a terorismus nechodí přes hranice po lese u Šumavy, ale přiletí do země s naprosto dokonalými doklady a v luxusní třídě. Na druhé straně je potřeba vyřešit věc, která se moc nedaří, a to je vstup do Schengenu, který měl být bezpečnostním koridorem. Nechápu, proč hraniční země, které to mají na starosti, nevěnují situaci pozornost, jakou by měly. I Brusel by měl pomoci státům s ochranou vnější hranice schengenského prostoru. Je nutné dobře prověřovat imigranty na určitém místě, například v Řecku  a zjistit, proč přicházejí.

Pokud do Evropy přicházejí lidé, kteří se často u nás nedokáží domluvit, to není dobré a stav vyvolává různé extrémistické názory na obě strany. Existují vítači a odmítači běženců. Je paradoxní, a moc se o tom nemluví, že běženci, kteří přicházejí do Maďarska, jsou z Kosova. S velkou slávou se vyhlásila nezávislost Kosova, a dnes obyvatelé hledají cesty, jak se dostat do Evropské unie. Myslím si, že v tomto případě nemají žádný důvod, aby před něčím utíkali, a jediný motiv je ekonomický.

Na závěr ještě letní otázka. Jakou letos plánujete dovolenou?

Moc času nemám, a tak počítám s tím, že dovolenou budu věnovat rodině, práci kolem domu, zahradě a samozřejmě „bazénku“. Spíš plánuji domácí pohodu a nepředpokládám, že bych cestoval do zahraničí.

reklama

autor: Daniela Černá

Ing. Klára Dostálová byl položen dotaz

osobnosti ANO

Dobrý den, paní Dostálová, překvapil mě průzkum, podle kterého vás řada lidí nezná. Je pravdou, že já se o politiku dost zajímám a díky PL vás i znám. Ale napadá mě jedna věc, není chybou, že za ANO vystupují stále ti stejní? Babiš-Schillerová-Havlíček, občas vy nebo pan Nacher? Není potřeba, aby ge...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Jednou nohou v kriminále. „Fialův hnůj“ už dohnal zemědělce

4:44 Jednou nohou v kriminále. „Fialův hnůj“ už dohnal zemědělce

VIDLÁKŮV TÝDEN Všichni jsme jednou nohou v kriminále a úřady si už došláply na ty zemědělce, kteří v…