Tomáš Pojar pro PL: Pouštní pojetí islámu? Taková kultura s tou naší nejde dohromady. Pokud bude migrační vlna pokračovat, střetům se nevyhneme

18. 1. 2016 13:15

ROZHOVOR Bezpečnostní složky v Evropě vědí, co by měly tváří v tvář možným hrozbám dělat, ale problémem je mainstreamové uvažování evropských kulturně-mediálně-politických elit. ParlamentnímListům.cz to řekl diplomat, bezpečnostní analytik a prorektor Vysoké školy CEVRO Institut Tomáš Pojar. Pokud bude migrační vlna na náš kontinent pokračovat, střetům se nevyhneme. Podle Pojara proto musíme migraci co nejvíce omezit.

Tomáš Pojar pro PL: Pouštní pojetí islámu? Taková kultura s tou naší nejde dohromady. Pokud bude migrační vlna pokračovat, střetům se nevyhneme
Foto: cevroinstitut.cz
Popisek: Tomáš Pojar, M.A., diplomat, bezpečnostní expert, prorektor pro zahraniční vztahy VŠ CEVRO Institut

Anketa

Kterého intelektuála máte nejraději? (Obnovené hlasování, spuštěno 19.4.)

hlasovalo: 5864 lidí

Poté, co se dostávají na povrch další informace o silvestrovských sexuálních a násilných útocích na německé ženy, situace houstne. Nejen, že se potvrdilo, že součástí skupin útočníků arabského a afrického vzhledu byli i muži ze současné migrační vlny, ale ukázala se také snaha zabránit zveřejnění těchto informací jak ze strany německých úřadů, tak některých médií. Nakolik taková opatření pomohou k uklidnění situace? Nebo to naopak může všechno jen zhoršit a více zradikalizovat, když se stejně dříve nebo později veřejnost o všem dozví?

Svobodná debata je zcela zásadní a cenzura či autocenzura jsou z tohoto pohledu škodlivé. I o nepříjemných věcech se musí hovořit. Pokud nebudeme pojmenovávat věci a jevy pravými jmény, nikdy nedokážeme zformulovat relevantní strategii, jak negativním jevům úspěšně čelit.

Nejprve se hovořilo o zhruba stovce napadených žen v Kolíně nad Rýnem, nyní se hovoří už o více než pětistovce případů. Později i další státy přiznaly, že měly stejný problém – Finsko, Švédsko, Švýcarsko, Rakousko. Podle Petra Robejška jsme viděli chování nájezdníků v praxi. Jiní zase říkají, že to zbytečně nafukujeme. Jak to vnímat? Viděli jsme chování zanedbatelného procenta kriminálně smýšlejících, nebo je namístě obava z většiny migrantů a jejich údajné neochoty se asimilovat a vést evropský způsob života?

Předpokládám, že se jedná o menšinu, to však neznamená, že situace není vážná, že bychom ji měli bagatelizovat a že se nemůže ještě zhoršit. Mezi jednotlivými skupinami migrantů je nicméně třeba rozlišovat. Některé skupiny lze integrovat nebo asimilovat bez problémů, jiné bezproblémově začlenit do liberální evropské společnosti prakticky nelze.

Americký prestižní deník New York Times přinesl komentář Rosse Douthata, který varuje Evropany před bezhlavým humanitarismem. Podle něho je současná migrační vlna nezvládnutelná ne kvůli počtu, ale proto, že většinou jde o mladé muže. Komentátor současný přístup Evropy a hlavně Angely Merkelové považuje za bláznovství, kterým si zaděláme na obrovské problémy. Lze říci, že „tají ledy“ a začíná se na možná rizika čím dál víc upozorňovat, nebo jde o strašení? Co se všechno musí stát, aby evropští lídři změnili kurz a nebyla výsledkem jednání dohoda o tom, že za půl roku se asi zbuduje ochrana schengenských hranic?

Počet je stále zásadní. Souhlasím, že je důležitá i věková struktura, pohlaví, náboženství, sociální pozadí… Myslím, že se debata v rámci západních mainstreamových médií přece jen konečně trochu posunula a o něco více reflektuje realitu. Klíčová pro budoucí vývoj je právě situace v Německu. Posílit ochranu vnějších hranic je klíčové, nemysleme si zároveň, že jakmile postavíme ploty, bude situace vyřešena. Tak jednoduché to zdaleka nebude a ani v tomto případě bychom neměli propadnout víře v jednoduchá řešení. 

Pozice kancléřky Merkelové je čím dál horší, kritika tzv. willkommenskultur sílí s poukazem právě na nedávné incidenty a naštvanost lidí roste. Nakolik se EU nebo jednotlivé státy zabývají relevantními bezpečnostními analýzami z hlediska možné další hrozby terorismu, organizovaného násilí třeba právě vůči ženám atd.? Jak v tomto smyslu vnímat návrh Belgie, zavést pro azylanty kurzy chování k ženám?

Problémem není nedostatek bezpečnostních analýz. Jsem zároveň přesvědčen, že bezpečnostní složky povětšinou vědí, co dělají a co je třeba dělat. Problémem je mainstreamové uvažování evropských kulturně-mediálně-politických elit a jejich odtržení od reality současného světa. Žijí ve své ideologické levicové bublině a sní o lepším světě. Realita současného světa jim však uniká, respektive si ji nechtějí připustit. 

V Evropě, hlavně Francii nebo Německu, už přistěhovalci z arabských kultur žijí desetiletí. Jakou jsou tito lidé obydlující Evropu řadu let odlišní od těch, kteří nyní přicházejí? Do jaké míry si záměrně pečlivě uchovávají specifika své kultury a způsobu života?

Někteří se integrovali dobře, mnozí se neintegrovali vůbec. Za problém považuji zejména fakt, že se mnohdy integrace nedaří ani v druhé nebo třetí generaci, respektive že je integrace u druhé a třetí generace mnohdy složitější než u té první. Velmi zároveň záleží na tom, odkud přesně a ve které době do Evropy přišli. Pochopitelně je například integrace arabských křesťanů do stále ještě křesťanské Evropy jednodušší než integrace arabských muslimů. Stejně tak nepřekvapující je, že čím větší množství migrantů se stejným zázemím přijde ve stejnou dobu na stejné místo, tím větší je pravděpodobnost vzniku sociálně-kulturně-náboženských ghett, čímž je úspěšná integrace méně pravděpodobná. Proto, abyste dospěli k těmto závěrům, nepotřebujete koneckonců provádět složité výzkumy, ale stačí vám k tomu prostý selský rozum.

Unie se nedávno dohodla, že asi do šesti měsíců by mohlo dojít ke kontrolované systematické ochraně hranic schengenského prostoru. Zvládne se to? A proč to vůbec nejde rychleji? Prezident Zeman, ale nejen on, varoval, že do té doby přijde dalšího minimálně půl milionu migrantů…

Žádná hranice nebude nikdy neprodyšná a její ochranu bude třeba neustále zdokonalovat. Mělo se s jejím posilováním začít dříve, ale buďme rádi, že se začalo. Zároveň si ale nenamlouvejme, že posílením hranice vyřešíme migrační problém. Hranici je třeba mít co nejlépe zabezpečenou, zmírnit migrační krizi se však musíme snažit i na jiných frontách. Doma i v zahraničí.

V Německu nedošlo jen k napadání ze strany přistěhovalců, ale už i opačně. Došlo k napadení Syřana a Pákistánce, na území bývalé NDR dochází k útokům na ubytovny. Jaká existuje hrozba „odplaty“? Je možné se tomu ještě vyhnout? A do jaké míry hrozí když ne občanská válka, tak vážné střety mezi imigranty a původními Evropany?

Není třeba strašit občanskou válkou. Pokud však bude migrační vlna pokračovat, střetům nebude možné se vyhnout. Jednotlivé evropské společnosti nebudou schopny nápor přistěhovalců zvládnout, budou frustrované a bude stále častěji docházet k vámi popsaným útokům. Čím větší napětí bude, tím vážnější budou i střety. I to je jeden z důvodů, proč bychom si neměli malovat situaci na růžovo a proč se musíme snažit migrační vlnu maximálně omezit.

Jak se v rámci Evropské unie jeví vystupování České republiky? Slovensko, Polsko a Maďarsko jsou zřejmě připraveny jít až na hranici zákonů, aby se před migrační vlnou ochránily. Ovlivní to spolupráci v rámci V4, kde je nyní jediné Česko nejmírnější? Podle některých analytiků je česká vláda značně při zdi.

Nejsem voličem této vlády, ale ve věci jejího postoje k migrační problematice na půdě Evropské unie žádné opravdu zásadní výhrady nemám.

Jak se formuje postoj jednotlivých částí politické reprezentace? Jak ukázaly uniklé e-maily, řada lidí majících vliv na premiéra Sobotku je nakloněna přijímání migrantů i kvótám. Naopak Michal Hašek zveřejnil prohlášení, které se vůči liberálnímu křídlu ostře vymezuje a podpořil Roberta Fica. Haškovo prohlášení zase na svém Facebooku sdílel hradní mluvčí Ovčáček… A co Andrej Babiš, má nakročeno k tomu, aby tyto protiimigrantské hlasy posbíral? Jak lze vysvětlit, že ani Okamura, ani Úsvit v tom úspěch nemají, přestože o tom hovoří nejdéle?

Dokud budeme mít konzervativní migrační politiku a na téma migrace se povede otevřená diskuse, mají skutečně extremistické názory daleko menší šanci na úspěch. Daleko větší úspěch mohou mít (a někde již i mají, stačí se podívat do sousedního Rakouska) v zemích, kde je debata tabuizována a kde se na jednotlivých předměstích již situace vymkla kontrole.

Sexuální útoky v Německu a dalších evropských zemích ze strany lidí z jiných kultur otvírají řadu otázek. Jak muslimové obecně přistupují k ženám? Jsou-li na něco zvyklí ze svých zemí, budou ochotni přijmout západní způsob života? Co všechno lze říci o tom, jak běžný muž a muslim z Blízkého východu přistupuje k ženě, jak ji vnímá a chová se k ní?

Vztah mužů k ženám je skutečně na Blízkém východě jiný, než je tomu v Evropě. I tento fakt samozřejmě případnou asimilaci do evropských společností ztěžuje. Nejsem však odborníkem na danou problematiku, takže odpověď přenechám povolanějším.

Čas od času se objevují názory i českých žen, které většinou kvůli partnerovi muslimovi konvertovaly k islámu, následně islám opustily a dnes často toto náboženství a muslimy vykreslují v nehezkých barvách. Nakolik může jít o ojedinělé případy, kdy se prostě muž nechová k ženě hezky, což se děje jistě i v naší kultuře, a nakolik za tím stojí islám nebo třeba jeho radikálnější pojetí?

Role ženy je v tradiční muslimské blízkovýchodní společnosti opravdu jiná, než je tomu v sekulární společnosti evropské. A vzhledem k tomu, že jsou obě společnosti značně odlišné, není překvapivé, že někdy dochází k nepochopení a k rozčarování i na úrovni rodiny. Důvodů pro rozpady jednotlivých partnerských vztahů však může být nespočet a jak říkáte, zdaleka to nemusí být důvody kulturní nebo náboženské. Vdát se nebo oženit do jiného kulturně-náboženského prostředí je nepochybně vždy nejednoduché.

Rozdíly v dopadu islámu na různé aspekty běžného života jsou vidět i mezi muslimskými zeměmi. Někteří upozorňují, že Spojené arabské emiráty jsou mnohem liberálnější než jiné islámské státy. Naopak zase Saúdská Arábie je silně konzervativní, ženy nemohou řídit auta a jsou jim odepřeny další věci, které muži smějí. V čem to tedy je, v islámu, nebo jeho politickém pojetí? A do jaké míry se konzervativního islámu a jeho zvyků máme bát v Evropě, pokud sem budou v příštích letech proudit další miliony lidí?

Jak jsem již říkal, je třeba rozlišovat mezi jednotlivými společnostmi, které se od sebe mnohdy liší výrazněji, než je patrné na první pohled. Osobně jsem přesvědčen, že nejméně kompatibilní se západní, liberální, sekulární společností jsou blízkovýchodní společnosti se silným vlivem konzervativního pouštního nebo chcete-li nomádského pojetí sunnitského islámu, které jsou zároveň v první řadě vystavěny na klanové struktuře. Je to právě mix klanové struktury a islámského fundamentalismu, což nejde se současnou západní kulturou jakkoli dohromady. Tam neexistuje žádný nebo jen velmi malý překryv.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Radim Panenka

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Profesor Cyril Höschl: Evropa ztratila prozřetelnost. Možná už je na vzpamatování příliš pozdě. Selhání politiků, průšvih s vývozem demokracie..

11:55 Profesor Cyril Höschl: Evropa ztratila prozřetelnost. Možná už je na vzpamatování příliš pozdě. Selhání politiků, průšvih s vývozem demokracie..

ROZHOVOR Politici by v souvislosti s migrací měli podle uznávaného českého psychiatra Cyrila Höschla…