Při úvodní tiskové konferenci jste uvedl, že poslední kapkou pro vaše rozhodnutí kandidovat byl televizní přenos, ve kterém Miloš Zeman pověřil Andreje Babiše sestavením vlády. Přirovnal jste to ke skeči ze známého britského komediálního seriálu Monty Python’s Flying Circus. Dále jste naznačil, že v České republice do značné míry upadla politická kultura. Mohl byste tento svůj názor blíže specifikovat, uvést další konkrétní případy? Zdá se vám například, že někteří politici mohou jakkoliv překračovat beztrestně etické hranice? Je česká společnost příliš názorově rozdělená? Nebo jsme moc servilní, či naopak velmi kritičtí k Bruselu? Co vám tedy nejvíce vadí?

Souhlasím, že kdyby bylo všechno v pořádku, kdyby trajektorie našeho současného směřování aspoň zhruba naplňovala představy většiny z nás, tak bych se věnoval rodině, dětem, vnukům, práci, cestování, realizaci snů a nikam bych se necpal. Poslední období je ale provázeno velkým množstvím diskutabilních kroků, které mě nenechávaly chladným, ale na vstup na politické kolbiště to nebylo.

Česká společnost byla vždycky více či méně rozdělená. Svornost nepatří mezi tradiční české charakteristiky už od dob Svatoplukových. Doufám, že tím neurazím Moravany... Povinná jednota z doby, kdy museli všichni povinně papouškovat komunistické kolektivistické žvásty, byla vystřídána druhým, trochu euforickým extrémem a po opadnutí prvního, sjednocujícího nadšení z nabyté svobody jsme se vrátili zpět k normálu. Přesto se mi zdá dnes, po osmi letech od mého odchodu z politiky, míra nevraživosti, nesvornosti a rozhádanosti vyšší a příkopy vyhloubené mezi sociálními bublinami hlubší než dříve. Hlavní protagonisté relativizují hodnoty, na kterých byla 25 let první polistopadová republika budována (a přes všechny omyly, chyby a přehmaty úspěšně), mění směr naší zahraniční politiky, dávají prostor extremistickým názorům a projevům, nabourávají naše bezpečnostní ukotvení. To vše v době, která je z pohledu ekonomického i bezpečnostního bezkonkurenčně dobou nejlepší za posledních sto let. Zvenku, a já se těch posledních osm let pohybuji hlavně v zahraničí, je to vidět dvojnásob. Ta tiskovka byl tedy jen spouštěč.