Prezident Miloš Zeman se rozhoduje, zda bude podruhé kandidovat. Je jeho rozhodnutí, a pak i výsledek volby, důležitý mezník, který určí další fungování této země, nebo vzhledem k významu jeho funkce fakticky o nic nejde?

Pan prezident vyslechne úvahy, rady a doporučení a rozhodne se sám. Podle mého soudu se těžko může vyhnout rozhodnutí, že bude kandidovat. Je-li někdo jediným, kdo cítí odpovědnost a může, pak musí. Miloš Zeman ve funkci prezidenta ukazuje, co je to síla osobnosti. Má značnou neformální autoritu, ačkoliv je funce prezidenta Ústavou ČR koncipována jako víceméně ceremoniální. Naše současnost se zdá být klidná, ale je dobou pozvolného rozkladu a rostoucí bezradnosti a z toho vyplývajících rizik.

Ukazuje se, že prezident Zeman spojuje zdravé síly společnosti. Je integrující osobností, jakou společnost v současném stavu potřebuje. Je to tedy přesně naopak, než vykřikují jeho, no řekněme „oponenti“. Posloucháme-li tyto výkřiky, vzpomeneme si na Zemanův oblíbený aforismus S. J. Lece: „Nedivte se, že vám trpaslíci okopávají kotníky, výš nedosáhnou.“ Myslím, že Miloš Zeman bude muset kandidovat. Není v tom touha po moci. Navštěvoval jsem ho v Novém Veselí a vím, jak tam byl spokojený. Těm, kteří ho přemlouvali, aby kandidoval, dal několik podmínek, za nichž by byl eventuálně ochoten kandidovat. Řekl mi pak: „Všechny podmínky splnili, tak co mi zbývá?“

Nejobecněji řečeno, v čem Miloš Zeman jako prezident republiky prospívá české společnosti, a v čem jí škodí? Vadilo vám například, když Zeman dal veřejně najevo radost nad vítězstvím Donalda Trumpa, či jak si počíná v tématu migrace? A co jeho podpora vůči ministru financí Andreji Babišovi?

Jak jsem řekl, Miloš Zeman prospívá tím, že je integrující osobností. Pražskou kavárnu nikam integrovat nelze. Lidi exhibující s vyčtenými „moudrostmi“ filozofů Frankfurtské školy mezi racionálně uvažující a ke společnosti odpovědné vklínit nelze. Můžeme škrtnout i sugestibilní jedince, kteří bez kritiky přijímají žvásty z mainstreamových médií a samozřejmě vynechme lidi, které další směřování společnosti a národní komunity vůbec nezajímá. Od Miloše Zemana ovšem nemůžeme očekávat, že bude aktivně organizovat lidi, kteří by mohli pomoci. Na to je příliš velký solitér. S chutí bojuje proti přesile, ovšem pokud možno sám.