Turecko by mohlo diktovat Evropě, a nejde o uprchlíky. Znalec rozkrývá hru kolem Sýrie a Islámského státu

8. 3. 2016 7:01

ROZHOVOR Civilizovaný svět toleroval vznik radikální ideologie Islámského státu, kterou celou dobu podporují jeho spojenci, jako je Turecko či Saúdská Arábie. A to světu brání nás podporovat? Vždyť už druhým rokem téměř holýma rukama bojujeme proti Islámskému státu a velmi úspěšně. Kurdský lékař a aktivista žijící v Česku Yekta Uzunoglu hovoří pro Parlamentní listy o Středním východě, koupi sanitky, šikaně ze strany policie a právu na sebeurčení pro Kurdy.

Turecko by mohlo diktovat Evropě, a nejde o uprchlíky. Znalec rozkrývá hru kolem Sýrie a Islámského státu
Foto: Archiv Yekty Uzunoglu
Popisek: Kurdský lékař a aktivista Yekta Uzunoglu

Možná se vydáte opět do Kurdistánu. Co od té návštěvy tentokrát očekáváte?

Mám hodně osobních důvodů. Navíc jsem znalcem toho prostředí, hodně o něm píšu, a abych mohl objektivně informovat, potřebuji čas od času situaci vidět vlastníma očima, a nikoliv prostřednictvím náčelníka kurdského generálního štábu či mých bývalých spolužáků, kteří studovali na vysoké škole v tehdejším Československu a nyní žijí v Kurdistánu již více než pětatřicet let. Pořád jsou to všechno informace z druhé ruky. Je třeba si znalosti oživit, aby se člověk ve všech těch informacích orientoval a došel k objektivnímu závěru.

Situace mezi Turky a Kurdy se vyostřila. Teroristické útoky, vraždy tureckých policistů, útoky na pozice Dělnické strany Kurdistánu v jihovýchodních provinciích a na severu Iráku. Jak to celé hodnotíte?

Podle mě nejde o akty pomsty, ale o určitou strategii, aby mělo Turecko pro světovou veřejnost nějaké alibi. Není tajemství, že se před rokem a půl dostaly do médií tajné rozhovory tureckých státníků. Hovořil na nich tehdejší ministr zahraničí, dnešní předseda vlády, s ředitelem tajné služby, náměstkem náčelníka generálního štábu a dalšími vysoce postavenými činiteli. Porada se odehrávala v místnosti, kterou nelze odposlouchávat, ale stejně se to dostalo do médií. Pánové mezi sebou hovořili o tom, jak by mohli odůvodnit světu turecký zásah do Sýrie. Ředitel tajné služby nabídl, že na druhou stranu pošle patnáct mužů, kteří začnou střílet na tureckou stranu a armáda hned bude mít důvod k zásahu. Ten, kdo to pustil do médií, to udělal kvůli tomu, aby tureckému zásahu zabránil. Je to příklad, že scénářů, o kterých my smrtelníci ani netušíme, je více. Nicméně Turecko má od samého začátku cíl zasahovat v Sýrii z čistě ekonomických důvodů.

Proč by to Turecko dělalo?

Katar je jednou z nejbohatších zemí na světě díky zemnímu plynu. Nicméně z Kataru žádný plynovod nevede. Aby plyn mohl vyvézt, musí ho dostat do minus sto padesáti stupňů. To je finančně velmi náročná technologie. A obzvlášť při dnešních cenách ropy a plynu. Kdyby se třeba cena barelu ropy pohybovala nad sto dolary, jak odborníci ještě před třemi roky predikovali, Katar tak eminentní zájem na zásahu Turecka v Sýrii nemá. Za Tureckem tedy stojí Katar i Saúdská Arábie, která zase nemá ropovod. Přitom je největším vývozcem ropy. Turecko se málem stalo hlavním četníkem rozvodu těchto surovin a stále o to usiluje. Povedl se mu ve vší tichosti ropovod z Baku do Ceyhanu a tenkrát, aby náhodou nepozlobilo Putina, udělalo první a poslední. Na ruský plynovod je podepsána smlouva. Pak postavilo ropovod a plynovod s Íránem, ropovod s Irákem a chtějí s ním postavit i plynovod. Z druhé strany je zase přes Balkán připojeno na evropský plynovod. Takže by mu chyběl jen katarský plynovod a saúdskoarabský ropovod. Kdyby tyto projekty Turecko dokončilo, tak by mělo velkou kontrolu nad surovinami na celém Středním východě a v Evropě.

Takže by se vlastně Turecko mohlo stát více než kdy jindy strategickou mocností a jazýčkem na vahách evropského rozhodování?

Anketa

Kdo nejlépe podle Vás "bojuje" proti Islámu?

0%
25%
hlasovalo: 13587 lidí
Přesně tak. Dnes víme, jak prezident Recep Erdogan přemýšlí a jakou má politickou „etiku“. Neváhá vydírat celý evropský kontinent. Dokážeme si představit, jak by to dopadlo, kdyby se mu povedlo stát se kontrolorem větší části energie pro Evropu. To by rozhodně nebyla moc dobrá situace. Pro Katar je konflikt v Sýrii, tedy koridor, jenž by vedl přes sunnitskou část Sýrie, životně důležitý. Ostatně pro Saúdskou Arábii také. Dlouho jsem se zabýval ekonomikou. Před třemi lety by ani největší pesimista neřekl, že by se Saúdská Arábie mohla dostat do stavu konkursu. Dnes všichni prognostici na světě jsou zajedno, že jestli Saúdská Arábie neučiní patřičné kroky, tak do pěti let půjde do konkursu. Jedna z nejbohatších zemí světa. Je to kvůli nízké ceně ropy, zhruba kolem osmadvaceti dolarů. Saúdové jsou rozmazlení, mají obrovské výdaje, které při těchto cenách nemohou financovat. Takže musí zkrátit své výdaje, což bude hodně obtížné. Když někdo jezdil celý život v pozlaceném Rolls Royce, aby najednou sednul do škodovky, je obzvláště při jejich mentalitě skoro nemožné. Jedinou nadějí pro ně byl zmíněný koridor. Proto financovali Islámský stát. Současný humbuk kolem vytváření koalice proti Islámskému státu, kterou má iniciovat Saúdská Arábie, je výsměchem. Podobnými svéráznými hrami se v pouštích zabývaly beduínské kmeny. Dnes ale žijeme v jedenadvacátém století a disponujeme technologiemi, pomocí nichž lze sledovat i pohyb hada v poušti. Takže o pohybech materiální pomoci teroristům Islámského státu určitě USA, NATO a další velmoci ví. Rusko přišlo s těmito informacemi až po incidentu s Tureckem. Přesto buďme rádi, že se i obyčejný občan dozvěděl o zrůdnostech jednotlivých hráčů na Středním východě.

Z médií se stále dozvídáme, jak byl zastřelen tento vůdce teroristů, tento islamista, tento nechvalně známý podřezávač hrdel. Jak je na tom ale Islámský stát doopravdy?

To je tragédie médií, které krmí běžného diváka se spoustou starostí takovými podružnými informacemi. Islámský stát prezentuje jistou ideologii, a jak víme z dějin fašismu či komunismu, jednotlivé osoby zase tak důležité nejsou. A obzvlášť u islamismu. Jestliže byl někdo zastřelen, tak do poslední chvíle věřil, že půjde do ráje, ale tady na Zemi ho nahradili další. Relevantní je to, že civilizovaný svět toleroval vznik tak radikální islámské ideologie, kterou celou dobu podporují jeho spojenci, jako je Turecko či Saúdská Arábie. Západ, naše civilizace a naši politici se celou tu dobu chovají, jako že nic nevidí. To je zločin nejen vůči lidem na Středním východě, ale i vůči naší civilizaci. Kdyby se na to totiž včas reagovalo, tak miliony lidí na Středním východě, stovky Francouzů v Paříži nemusely zemřít a Evropa by dnes nezažívala takovou uprchlickou katastrofu.

Opravdu si myslíte, jak jste řekl v Kulturních novinách, že kdyby EU dala procento toho, co vynakládá na migraci, bojujícím Kurdům, byl by problém s Islámským státem vyřešen?

Myslím si to. Ani nemusíme svět přesvědčovat, že by se to stalo. Vždyť už druhým rokem téměř holýma rukama bojujeme proti Islámskému státu a velmi úspěšně. Vytlačili jsme je z téměř celého Kurdistánu. Tak co Evropě brání? Před chvílí jsem si přečetl, že Evropská unie začne Turecku uvolňovat tři miliardy eur. Ať nám dá zbraně, třeba jen za sto milionů, a měsíc času. Islámský stát dostaneme na kolena.

Osobně jste bojujícím Kurdům koupil polní nemocnici a měl potom problémy s policií. Jak se to odehrálo?

Od jedné tuzemské záchranné služby jsem koupil normální Tatru 815 a obojživelnou sanitku Volvo. Nic víc. Auto má českou poznávací značku a je zde zaregistrováno už šestadvacet let. Záchranná služba, od které jsem ji koupil, je jednou z nejvýznamnějších záchranných služeb v České republice. Byla velmi činná při povodních. Ve chvíli, kdy ze svých osobních peněz koupím jako bývalý spoluzakladatel Lékařů bez hranic tuto sanitku a přivezu ji na zahradu, abych ji mohl poslat do Kurdistánu, jde po mně policie Středočeského kraje, kterou vede jistý plukovník Václav Kučera. Není to nikdo jiný než onen policejní šéf, který se velmi tučně podepsal pod osudem mým a dalších Kurdů v devadesátých letech. Ostatně s Josefem Klímou v televizi Nova jsme tehdy prokázali, že jeho úřad chránil turecké ilegály propojené s mezinárodním organizovaným zločinem žijící v Česku. Úřad toho samého Kučery se mě snaží, od té doby, co jsem opět v médiích, všemi a velmi často nezákonnými prostředky dusit. Česko se veřejně hlásí, že je v koalici proti Islámskému státu. Prezident Zeman přijímá kurdského prezidenta na Pražském hradě a říká mu, že se kloní před kurdskými bojovníky. Česko posílá našim bojovníkům nejvíce zbraní a munice. Když se tam ale snažím poslat obojživelnou sanitku, jsem šikanován. To je ale jen z jeden z mnoha případů šikany a diskriminace ze strany středočeské policie. Ministr vnitra by měl odpovědět na otázku: „Cui bono?“ Čili: „Komu ku prospěchu?“

Pokusíme se ho v budoucnu zeptat. Nicméně usilují Kurdové o samostatný stát?

Upřímně odpovídám, že samostatný kurdský stát je snem každého Kurda. Na druhou stranu jde o to, jak tento sen může odpovídat realitě současného světa, kterou my neurčujeme. Tu určují USA, EU, Rusko a další velmoci. To, že by měl mít čtyřicetimilionový národ podle božských i lidských zákonů právo na sebeurčení, je neoddiskutovatelné. Přitom je nám toto právo odepřeno.

Nedošlo by ohledně kurdského státu k válce bratrů s bratry? Kurdové z různých států totiž o něm mají dost odlišná smýšlení...

Pořád říkám, že kdyby nebyl Hitler, tak by nejspíš nikdy nevznikl židovský stát. Nikdo by Židy nedal dohromady. Vždyť Židé z Německa měli naprosto jiné názory než třeba Židé z Polska či Ukrajiny. Znám Izrael velmi dobře. Když se sejdou dva Židé, vzniknou dvě politické strany. Když tři, tak tři, a to je nekonečné. Nenašel jsem dva Židy se stejným názorem, ale všichni stojí za myšlenkou bezpečnosti Izraele. Tam legrace končí. V našem národě máme s odpuštěním také své prostitutky, homosexuály, radikály, marxisty a tak dále. Nicméně jsme za posledních šest let světu dokázali, že jsme i bez státní tradice demokraticky smýšlející lidé. Máme parlament, vládu, prezidenta a řadu dalších demokratických institucí. Když si vzpomenu, kolik v devadesátých letech Západ do demokratizace Československa a následně Česka investoval, tak nevidím důvod, proč to neinvestovat i do Kurdistánu. V našem svědomí je zakódováno, že bolesti a křivdy, které nám byly způsobeny, nemáme právo působit druhým. To je naše největší poučení z vlastních tragédií.

Proto je v kurdské ústavě v Iráku tučně napsáno, že všechny menšiny, které nemají dostatek hlasů, aby zvolily svého poslance, mají své místo v poslanecké sněmovně. Na ten nápad jsem kdysi přišel díky životu v Německu. Proto ve sněmovně zasedají poslanci od jezídů, Arménů, Turkmenů a dalších menšin. Dbáme všemi silami o demokratický a právní Kurdistán. Chceme světu, sobě i našim dětem ukázat, že jsme spravedlivý, tolerantní a mírumilovný národ, který dokáže dobře využít svého potenciálu pro naše společné lidské hodnoty. 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Jan Rychetský

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Účelová politická manipulace. Analytik Štefec si přečetl zprávu komise o sestřelení letadla nad Ukrajinou a nestačil se divit

7:49 Účelová politická manipulace. Analytik Štefec si přečetl zprávu komise o sestřelení letadla nad Ukrajinou a nestačil se divit

ROZHOVOR Zbrojní analytik Jaroslav Štefec, někdejší blízký spolupracovník ministrů obrany, rozebírá …