Česká média v minulých týdnech příliš neinformovala o protestech francouzských policistů, ke kterým došlo po nebývale krutém útoku na jejich kolegy, jimž šlo doslova o život. Přinesly nějaký výsledek, ať už v reakcích veřejnosti nebo politiků?

Nejdřív bych se vrátil k tomu, co se stalo ve městě Viry-Châtillon, kde agresivní útočníci obklíčili policejní auto, v němž seděli čtyři policisté, a to auto zapálili. To byla poslední kapka. Už předtím byli policisté obětí mnoha útoků. Ve Francii se každý měsíc eviduje tisíc útoků na policisty. A ti, kdo je napadají, nejsou ani pořádně potrestaní. Vím o případu policisty, kterého zmlátil jeden recidivista s velmi dlouhým a bohatým trestním rejstříkem a ani nebyl odsouzen. Dostal jenom patnáct set euro pokuty, ale nedostal ani podmíněný trest, což je opravdu do nebe volající. A k té události ve Viry-Châtillon připomenu, že tam policisty obklíčili, auto jim zapálili a nenechali je z něj vystoupit. Dva policisté byli popáleni lehce a dva těžce. Měli popáleniny na rukou a na obličeji, navíc tam bylo ještě přidušení v důsledku otravy zplodinami, poškozené zdraví měl policista i v důsledku vysokých teplot, jak musel čelit velkému horku, které se v důsledku zapálení auta vyvinulo. Dlouhou dobu byl ve velmi vážném stavu, dokonce byl i v bezvědomí. Takže to byla otřesná brutalita, které se ti útočníci na policistech dopustili.

Říkáte, že to byla poslední kapka. Jak se policisté začali bránit?

Ve dvou klíčových městech – v Paříži a v Marseille – uspořádali rozsáhlé protestní akce. V Paříži vzali auta a jeli na Champs-Élysées, kde kolem jedné hodiny po půlnoci stále jezdili kolem dokola toho kulatého náměstí, které je okolo Vítězného oblouku, blokovali dopravu a na střechách vozů měli puštěné majáky. Francouzi to kvitovali, tleskali jim, nakonec se zpívala i hymna. Francouzi si uvědomili, že toto jsou naprosto nepřijatelné útoky. Protest policistů nebyl organizován žádnými policejními odboráři, byla to spontánní akce, na niž se svolávali prostřednictvím esemesek. A totéž se potom stalo i v Marseille, kde se sešli na Canebě, na té hlavní třídě, chvíli blokovali dopravu, také to bylo v jednu hodinu ráno, což je typické pro středomořské národy, a potom šli k moři. Tam drželi minutu ticha a pak zazpívali Marseillaisu. Takže francouzská veřejnost si těch protestů všimla. Ale generální policejní ředitel, u nás by se řeklo policejní prezident, je kritizoval, že zneužili majáčky a také svoje automobily. Ale sám byl potom velmi kritizován a na mnoha shromážděních ho policisté vypískali a skandovali, že musí ze své funkce odejít. Zpočátku se k těm protestům kriticky vyjádřil i Bernard Cazeneuve, ministr vnitra, ale potom začal své výroky mírnit. Už i on si musí uvědomovat, že situace zašla až příliš daleko.

Dá se z některých vyjádření francouzských politiků očekávat, že by se situace policistů mohla po těch protestních akcích nějak zlepšit?