Uznávaný vědec Grygar: Schyluje se k podobnému konfliktu, jako byla druhá světová válka

18. 1. 2015 18:12

ROZHOVOR Druhá světová válka a nástup komunistického režimu. To jsou dvě úplně nejhorší události, které zažil uznávaný astronom a astrofyzik a významný popularizátor vědy Jiří Grygar. Nicméně se od chvíle, kdy Rusko v roce 2008 fakticky anektovalo Jižní Osetii a Abcházii bez jakýchkoliv sankcí OSN nebo OBSE, schyluje podle jeho názoru k dalšímu konfliktu. Oproti Zemi je tudíž vesmír velmi laskavé místo.

Uznávaný vědec Grygar: Schyluje se k podobnému konfliktu, jako byla druhá světová válka
Foto: ReproFoto: ČT
Popisek: Astronom a astrofyzik Jiří Grygar

Narodil jste se v roce 1936, kdy Itálie anektovala Etiopii a začala občanská válka ve Španělsku. Přišla druhá světová válka, rok 1968 a tak dále. Jaká událost v historii ale pro vás byla opravdovou noční můrou a kdy jste naopak měl radost z událostí ve světě?

Ještě mi nebyly tři roky, když jsem viděl své rodiče plakat za záclonou v obývacím pokoji, protože na protější straně naší ulice v Ostravě vyvěšovali vojáci německého wehrmachtu na místní škole zlověstné prapory s "háknkrajcem". Bylo to 14. března 1939, tedy den předtím, než Hitler vyhlásil protektorát, takže německá vojska vtrhla do Ostravy vlastně ilegálně.
    
Vycítil jsem, že je to něco hrozného, a protože ještě téhož roku 1. září vypukla druhá světová válka, tak si všechny následující klíčové události pamatuji. Jedna byla horší než druhá. Vzpomínám na krvavě červené vyhlášky vylepené na každém rohu se jmény popravených zejména v době heydrichiády, na Židy, kteří museli nosit na oblečení žluté hvězdy a pak postupně mizeli. S tátou jsme si podle zpráv z Londýna zapichovali do mapy Evropy špendlíky, kde zrovna probíhaly frontové linie a trochu se nám ulevilo až po třech letech, když se začaly v protektorátním rozhlase vysílat zprávy, že po hrdinném odporu do posledního náboje se německá vojska stáhla do předem připravených pozic. Největší radostí mého života proto byl konec druhé světové války, který mne zastihl v Brně.

To jsem ovšem netušil, že k mému zděšení první celkem ještě dosti svobodné volby vyhrají v roce 1946 komunisté. Dostal jsem z té zprávy horečku, a právem. Když přišel komunistický puč v únoru 1948, řekl jsem svým spolužákům z gymnázia v Opavě, že to je konec demokracie v Československé republice. Hrůzné procesy padesátých let, zejména justiční vraždy rolníků, kněžích, myslím případy z Babic a Číhošti i osobností jako byla JUDr. Milada Horáková, byly skutečnou zlověstnou noční můrou. Přestal jsem doufat, že se někdy dožiji svobodného Československa. Takže tou druhou přelomovou událostí mého života byla sametová revoluce v listopadu a prosinci 1989, která byla součástí zhroucení komunistických režimů ve střední a východní Evropě.

Neřítí se svět do stejného konfliktu, jakým byla druhá světová válka?

Nepochybně se k podobnému konfliktu schyluje už od chvíle, kdy Rusko v roce 2008 fakticky anektovalo Jižní Osetii a Abcházii bez jakýchkoliv sankcí OSN nebo OBSE. To evidentně povzbudilo ruské agresory, kteří od té doby používají stejnou strategii jako od roku 1936 v Německu Adolf Hitler. Ten dal právě tehdy uspořádat v Berlíně bombastické XI. olympijské hry, ale už předtím začal s vyzbrojováním wehrmachtu, takže mohl v březnu 1938 bez odporu obsadit Rakousko a ještě téhož roku dosáhl Mnichovské dohody paradoxně s vítěznými mocnostmi první světové války, takže získal bez boje Sudety. Následně se rozpadlo Československo a pořád se Hitlerovi vše promíjelo. I ta argumentace, že se jeho soukmenovcům tu v Rakousku, tu v Československu ubližuje, takže je musí ochránit, je teď v optice ruského medvěda znovu na stole. Byl to ostatně právě Hitler, jenž v bratrské spolupráci se Stalinem zákeřným vpádem do Polska rozpoutal v září 1939 druhou světovou válku.



Ohledně událostí na Ukrajině, tedy anexe Krymu a boje na Donbasu, kdo nese větší díl viny za to, že se vše takto vyostřilo?  

Podle mého soudu leží primární vina na ruské vládě a parlamentu, kdo obě agrese rozpoutal, ale i na většině ruské veřejnosti, která s těmito mezinárodními zločiny nadšeně souhlasí. Sekundárně však leží vina i na mezinárodním společenství, především OSN, EU a USA, že se v mezidobí od agrese na Kavkaze nedokázaly rozhoupat k dostatečné tvrdé reakci na ruské hraní s ohněm. Jakoby na trpké poučení z Hitlerova nástupu k ovládnutí světa už státníci a politici svobodného světa zapomněli.

Požádám vás o prognózu. Jak se změní svět v horizontu pěti let?

Často si teď připomínám vizi z roku 1949 o budoucnosti světa v utopickém románu George Orwella "1984". Velmi se obávám, že tu utopii už lidstvo začíná uskutečňovat a nevidím v dohledu žádnou sílu, která by naplnění Orwellovy vize dokázala zabránit. Skoro mi připadá, že jediné, co mi zbývá, je postupně si odškrtávat uskutečnění jeho předpovědí.

Zhruba před pěti lety jste odmítl Českou hlavu kvůli nesouhlasu se změnami financování vědy. Změnila se za Pavla Bělobrádka situace k lepšímu?

Určitě se situace s podporou vědy v Česku relativně zlepšila. Stále jsme však na chvostu mezi evropskými státy a i celkové klima podpory vědy v EU není v pořádku. Nejde jen o financování vědy, ale spíše o změnu veřejného mínění a tím i názorů politiků na význam vědy, tedy základního výzkumu pro hospodářský rozvoj státu a zejména kvalitu našeho života. Když se podíváme na příklad Spojených států, ale též Izraele, Německa, Japonska, Číny, Indie a třeba i Jižní Koreje, tak vidíme, jak nás tyto státy cílevědomě předbíhají v podpoře vědy a jak se jim to postupně vrací v celkové prosperitě společnosti.

Jak vnímáte obavy z Andreje Babiše, oligarchizace české politiky, vedení státu jako firmy a další s ním spojené?

Vnímám to s obavami, s ohledem na osobní historii nejenom protagonisty, ale i dalších představitelů příslušné politické strany. Oligarchizace je už ovšem nejméně dvě dekády konstantou české politiky, takže je špetka naděje, že se aspoň v tomto směru může dosáhnout zlepšení. Uvidíme, jak to dopadne se současnou bitvou o naplnění služebního zákona. Politické hrátky kolem toho, jak zařídit, aby se vlk nažral a koza zůstala celá, však ukazují, jak jsem naivní.



Byl jste určitou dobu předsedou Rady České televize. Jak hodnotíte dnešní protesty, že je její zpravodajství nevyvážené, protiruské, protizemanovské?

Mně připadá, že ty protesty by měly mířit úplně jinam. Chceme snad kvůli takzvanému vyvážení zpravodajství lakovat na růžovo to, co předvádějí ruští představitelé s podporou většiny ruské veřejnosti, nebo zlehčovat či omlouvat fauly a trapnosti, které sériově produkuje český prezident?



Popularizujete vědu hlavně mezi mladými lidmi. Jak vnímáte vulgarity z úst hlavy státu Miloše Zemana z hlediska pedagogického?

Naštěstí se Rada Českého rozhlasu pochlapila, takže aspoň v tomto médiu už se nemusíme obávat, že by bylo mládeži nepřístupno. Ve skutečnosti však ty minulé vulgarity nejsou to nejhorší, co prezident republiky s obdivuhodným nasazením činí. Připadá mi daleko závažnější - právě pro mládež této země - že se prezident ocitl v nelichotivém seznamu vedle Gerharda Schrödera, Marine Le Penové, Silvio Berlusconiho, Václava Klause a Viktora Orbána, tedy osob, které jsou nejspíš na pomyslné výplatní listině lstivého nacionálně státně-kapitalistického diktátora.

Zařadil jste teologii mezi pavědy. Jak smýšlíte o problematických jevech různých náboženství jako církevní restituce, řízení pravoslavné církve v Rusku státem, Islámský stát a jeho ideu?

To je nedorozumění. Nikdy jsem teologii mezi pavědy nezařazoval, právě naopak. Křesťanská teologie má stejný racionální základ jako přírodní vědy a dokonce i matematika. Jediným problémem takzvaných církevních restitucí bylo jejich mnohaleté oddalování. Všechny ostatní podobně postižené státy vyřešily podobné křivdy už dávno a hladce. Kdo ví, jak právě církve za komunistů trpěly, kolik skvělých lidí skončilo na popravištích či v gulazích, nebo jejichž pracovní kariéry byly zničeny, tak by snad mohl připustit, že aspoň materiální stránka těchto křivd by měla být zmírněna. České církve by byly uvítaly, kdyby se mohly od závislosti na státu oddělit hned po navrácení svobody vyznání a projevu. Horší je to s pravoslavnou církví v Rusku, která po překonaném vzoru koná v duchu jednoty trůnu a oltáře. Doporučuji čtenářům, aby si udělali čas a zhlédli ruský film režiséra Andreje Zvjaginceva Leviatan - je to více než výmluvné.        

Islámský stát je přirozeně další hrozba - připomíná mi to zážitek z návštěvy vykopávek v Tróji. Díky přístavu tento městský stát bohatl, což mu okolní barbarské kmeny záviděly, takže Tróju po čase oblehly, vyhladověly, dobyly a obyvatele vyvraždily. Načež se v Tróji usadily samy, začaly bohatnout až do chvíle, kdy jim to další barbarské kmeny upřímně záviděly, a tak to šlo mnohokrát pořád dokola.

Nyní poprosím o další prognózu. Má Česko v záloze ještě nějaké kvalitní občany - bojím se slova elity, kteří by mohli vstupem do politiky zemi povznést z marasmu korupce, nefér politického boje, vulgární výměny názorů a tak dále...

Jakousi naději přinesly nedávné komunální volby, kde se na radnice dostala řada mladých lidí nezatížených vazbami na nejrůznější kmotry, lobbisty a šibaly. Nedělám si však iluze, že by ta dobře zakopaná a propojená sebranka vyklidila pole. Velmi záleží na tom, aby voliči skutečně začali volit ty politiky, kteří chtějí prospět celé společnosti a ne jen zájmům mimořádně pochybných hráčů v zákulisí.

Děje se ve vesmíru něco, co činí ze současných pozemských událostí prkotiny? Něco, čeho bychom se měli bát mnohem více?

Neděje. Vesmír je během posledních čtyř miliard let vůči poměrům na Zemi neobyčejně laskavý a Slunce nám dodává zdarma a s dlouhodobou zárukou ustálený zářivý výkon kolísající nanejvýš o 0,1 procenta bez ohledu na to, jak která ekonomika prosperuje či chátrá a jaká ideologie se právě nosí.

Kdybyste si mohl zahrát na kněžnu Libuši, jak by vypadalo vaše proroctví do budoucnosti?

Hm, kněžna sice věštila, že můj drahý český národ neskoná a pekla hrůzy slavně překoná, jenže netušila, že český národ vlastním přičiněním vymře nejpozději v průběhu XXIII. století. Demografové z klesající porodnosti odhadují, že kolem roku 2050 bude u nás žít už jen pět milionů Čechů a další pokles bude zřejmě exponenciální. Na druhé straně měl pravdu známý hollywoodský filmový magnát Samuel Goldwyn, když prohlásil, že předvídání je neobyčejně obtížné, zvláště pak, jde-li o budoucnost.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Jan Rychetský

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Pavel Novotný o Havlovi: Největší Čech, vy zaprděnci. Nemáte právo na jiný názor. Vaše posrané životy, idioti. Bakala je svině. Dáša byla zlatokopka, jenže, víte... Třeba Iveta Bartošová...

19:52 Pavel Novotný o Havlovi: Největší Čech, vy zaprděnci. Nemáte právo na jiný názor. Vaše posrané životy, idioti. Bakala je svině. Dáša byla zlatokopka, jenže, víte... Třeba Iveta Bartošová...

OSMDESÁTINY VÁCLAVA HAVLA Novinář, bulvarista a člen ODS Pavel Novotný odpovídá ParlamentnímListům.c…