Brexit je nyní opravdu velmi citelným problémem pro celou Evropskou unii. Jaký názor zastává na vzniklou situaci vaše hnutí? Dojde nyní k tolik potřebné reformě EU nebo naopak ještě k větší integraci, kterou právě kritizuje velká část obyvatel členských států? A myslíte si, že k brexitu přispěla velkou měrou neschopnost EU řešit migrační krizi?
Velkou Británii vyštvali z Evropské unie německá kancléřka Merkelová a předseda Evropské komise J. C. Juncker. Jinými slovy se dá říct, že Británie musela odejít kvůli aroganci a neschopnosti. Juncker zpackal, co mohl, a Evropské komisi chybí jakákoliv sebereflexe. Podle názoru našeho hnutí se tak Evropská unie nedá reformovat, a proto je nejlepší variantou pro Českou republiku ji opustit, ale s tím, že budeme dále velmi blízce spolupracovat se suverénními evropskými státy.
Velká Británie odchází z Evropské unie. Co se teď stane s EU?Anketa
Odchod Velké Británie je také těžkou ranou evropské integraci. Velmi skepticky se k budoucnosti EU vyjádřil i politolog Alexander Tomský ve svém komentáři pro idnes.cz: „Doufejme, že bude pomalu chátrat a rozpadne se mírumilovně jako kdysi Sovětský svaz a nahradí ji nějaké pragmatické a vzájemně si konkurující společenství evropského trhu. Británii možná čeká lepší budoucnost než sklerotickou Evropu,“ uvedl. Lze s tímto názorem souhlasit? A do jaké míry hrozí Evropské unii skutečný rozpad?
V základních principech lze panu Tomskému dát za pravdu. Odchod z Evropské unie opravdu nemusí znamenat katastrofu, jak nám to tvrdí zejména veřejnoprávní média, jako například Česká televize. Některé země jako Švýcarsko i Norsko s EU úzce spolupracují, avšak nejsou jejími členy. Byl by to pro nás i pro ostatní státy velký krok k suverenitě, prosperitě a lepšímu zajištění bezpečnosti.
Chtěl bych také vyvrátit ty polopravdy, že od EU více dostáváme, než tam posíláme, jak to často tvrdí Sobotkova vláda. Já bych chtěl třeba vědět, kolik jsme na tom profitovali za letošní rok. Co šlo na přímou realizaci užitečných projektů, a co na propagaci a rozsáhlou kontrolu. Dám vám příklad, předseda naší programové komise v SPD je ředitelem státního gymnázia v Prostějově a ten mi řekl, že žádali o dotaci na školní pomůcky, a když ji dostali, tak jen 40 procent šlo přímo na ně a 60 procent na tu kontrolu a reklamu. Populisté a manipulátoři, kteří dotace tolik vychvalují, by nám měli srovnat, jak by to vlastně dopadlo, kdybychom si tady ty svoje peníze nechali, jaký by v tom byl pak rozdíl vzhledem k zisku pro celou společnost.
Druhým negativním faktorem je účelová svázanost dotací. Například starosta v menším městě potřebuje opravit zdevastovanou školku, ale on nemůže, protože na to není právě v době, kdy by to chtěl udělat, vypsaný patřičný program. Takže dochází pak k takovým kuriozitám, kdy vedení obce, aby ukázalo lidem, že umí také peníze sehnat, staví rozhledny v údolí, které jsou úplně na nic, ale je na ně právě vypsána dotace, jako se to stalo v Jihomoravském kraji na česko-slovenském pomezí. A navíc už v roce 2020 pak máme být větším plátcem do EU než příjemcem z EU, takže to už pro nás bude ještě více ztrátové.
Myslím si, že Evropská unie především na nás hodně profituje. Pro její velké státy jsme výhodným odbytištěm a zásobárnou levné pracovní síly. Stále přece máme několikanásobně nižší mzdy než v západních zemích, a ty gigantické korporace na nás jen bohatnou. Také většinu ziskových firem, a to i ty, které obhospodařují naše přírodní bohatství, jako například vodovody a kanalizace, vlastní cizí společnosti. Já tomu říkám zločin století.
Navrhujete zcela jednoznačně vystoupení z EU a vypsat na toto téma referendum podobně jako ve Velké Británii. Jenže většina politiků a také úctyhodná řádka expertů i analytiků to označuje za naši politickou a ekonomickou sebevraždu. Uvádějí, že my nejsme Švýcarsko ani Norsko, tedy bohaté státy, které si mohly vyjednat zvláštní status, aniž by musely v EU být. Dále tvrdí, že se tak staneme podřadnou zemí s ještě menším vlivem na evropskou politiku a pocítíme také nepříjemné ekonomické dopady. Nebylo by vhodnější spíše usilovat o zásadní reformu EU, abychom se nemuseli podřizovat mnohdy naprosto nelogickým opatřením, než vystupovat z evropského společenství? Co vy na to?
Já si myslím, že ty katastrofické prognózy jsou nesmysl. Sám uvidíte, jak bude Velká Británie ve střednědobém horizontu ekonomicky, politicky i sociálně bez EU prosperovat. Samozřejmě ze začátku je to jinak, ale později tam bude jednoznačný profit. Když se vrátím k České republice, tak právě před vstupem do EU jsme měli u nás asi dvakrát, v určitém období, nejnižší nezaměstnanost, dělalo to 3,9 procent. Pokud tedy někteří ekonomové hovoří o ztrátě pracovních míst, neznají základní statistiky z oficiálních institucí. Ať nás nikdo nestraší ekonomickým poklesem a ztrátou pracovních míst. Přece nám nebude nikdo říkat, že z těch tisíců evropských firem, které provozují u nás fabriky a různé výrobny, že by EU u nich přistoupila na to, že jejich výrobky zdaní vývozním clem. To bych byl zvědavý, jak by to komentovalo takové vedení Volkswagenu, že se jim zdraží všechny výrobky ze Škodovky. To by byl velmi nereálný scénář. Stále bude platit volný pohyb osob, zboží i kapitálu, o tom jsem stoprocentně přesvědčen, protože to je v zájmu absolutně všech. Kdybychom nebyli v Evropské unii, tak máme samostatné zastoupení ve světové hospodářské organizaci, a to by znamenalo, že by pak na nás neplatily vůbec žádné hospodářské sankce. Mohli bychom tedy volně obchodovat i s Ruskem. Ten zákaz dost poškodil český průmysl a někteří lidé přišli i o práci.
Nemuseli bychom pak ani respektovat žádné kvóty, kdy například Sobotkova vláda se zavázala k přijetí 3091 uprchlíků, čímž se postavila proti většinovému názoru českých lidí. Kde je bude potom umísťovat nám všem tají. Tehdy nás většina států EU přehlasovala, čímž je zcela jasné, že náš hlas tam stejně nemá žádnou váhu, je prostě nulový. Jestliže vystoupíme, budeme si moct podle svého vlastního uvážení zajistit i ochranu svých hranic. K tomu bychom si ale museli vybudovat, podle nové bezpečnostní koncepce, také silnější armádu, materiál k tomu má naše hnutí už zpracovaný.
V Rakousku nařídil Ústavní soud opakovat prezidentské volby. Jak si vůbec ten zásadní omyl rakouských volebních štábů vysvětlujete? Nebyl to úmysl, když podle některých médií byly prý některé hlasy už zpracovány před oficiálním startem voleb a navíc vážnější problémy se vyskytly až ve 14 okrscích? A pokud by Norbert Hofer ze strany Svobodných zvítězil, co by to mohlo znamenat pro EU i Českou republiku?
Já doufám, že po brexitu dostane Evropa druhý pozitivní impuls v podobě vítězství Norberta Hofera, že se stává opět svobodnou. Já jsem s celým vedením rakouských Svobodných v úzkých, přátelských vztazích, takže jsem věděl, kdy podali i tu ústavní stížnost. No a k těm volbám – tam došlo k evidentnímu porušení zákona, pro což mohou být různé důvody. Například přílišná horlivost zastánců Evropské unie, imigrace či islámu nebo mohlo dojít k cílené manipulaci, to nedovedu přesně posoudit.
Rakousko nám ale ukázalo, jak funguje skutečná demokracie. Je to velký kontrast proti tomu, jak u nás funguje Ústavní soud. Při posledních prezidentských volbách a stížnostech na ně nikdo pořádně nespočítal podpisové archy, to se udělalo jen formou jakéhosi odhadu, přičemž ČR nevlastní žádnou databázi podpisů obyvatel. Přesto Ministerstvo vnitra prohlásilo, že v mém případě se jedná o některé falešné podpisy. Konkrétní vysvětlení jsem nedostal, má stížnost byla zamítnuta a Ústavní soud mi sdělil v rozsudku, že to sice nebylo v souladu s ústavou, ale že mají na to politici reagovat změnou zákona. Tak to funguje v České republice. Z Rakouska by si měli vzít čeští soudci ponaučení, jak se rozhoduje ve skutečné demokracii.
Norbert Hofer má opravdu obrovskou podporu, která také vzešla z toho, že Rakušané mají už dost diktátu Evropské unie, mají už dost Junckera, který je absolutně nezodpovědný a zničil, co mohl. A také Merkelové, která si pozvala imigranty, a když nevěděla, co s nimi, tak si vymyslela kvóty.
Tomio Okamura
Psali jsme:
_635695218427100095.JPG&id=73503)
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jan Štěpán
