Vojtěch Filip: Havel způsobil největší deziluzi společnosti, klesl hluboko. Hájil jsem matku, jíž humanitární bombardování zabilo dítě v porodnici...

3. 11. 2014 4:44

25 LET OD LISTOPADU ´89 Předseda KSČM a místopředseda Poslanecké sněmovny Vojtěch Filip říká, že Václav Havel způsobil velkou deziluzi, byla u něho obrovská propast mezi slovy a činy, jeho selektivní přístup k mezinárodnímu právu byl dle Filipa urážející, což dokazuje jeho přístup k „humanitárnímu“ bombardování Srbska. 25 let od listopadu hodnotí Filip jako zklamané naděje. Předlistopadový režim dle něho padnul především kvůli nefunkčnímu byrokratismu.

Vojtěch Filip: Havel způsobil největší deziluzi společnosti, klesl hluboko. Hájil jsem matku, jíž humanitární bombardování zabilo dítě v porodnici...
Foto: Hans Štembera
Popisek: Vojtěch Filip

Anketa

,,Kunda, hovno, zkurvili". Taková slova použil v přímém rozhlasovém přenosu prezident Miloš Zeman. Co vy na to?

hlasovalo: 51873 lidí

Jak hodnotíte 17. listopad s odstupem 25 let?

Nejlépe to vyjádří přístup většiny občanů k současné situaci. Je takový mix deziluze a zklamaných nadějí, protože místo toho, aby československá a později česká společnost vykročila k vyššímu ekonomickému výkonu a prosperitě a k lepšímu společnému postupu, tak je více dezintegrovaná, má velkou míru nezaměstnanosti, obrovské zadlužení a velká část občanů je dokonce v ekonomické nesvobodě.

Vidíte i nějaká pozitiva?

To v každém případě. Vývoj není nikdy černobílý. To pozitivní je dáno tím, jaké jsou možnosti pro občany České republiky. Ty vyplývají z objektivního procesu integrace a tím nemyslím jenom zapojení do EU. Lidé mají širší možnosti. Musí k tomu být vytvářeny širší předpoklady: jazykové či finanční. Když byly ty politické bariéry odstraněny, tak snad dnes nebudou nahrazeny bariérami novými, které se někteří snaží stavět. Pro maximální využití tohoto potenciálu je třeba zlepšit vzdělávání.

  • Petr Pithart, Milan Uhde, Jan Urban, Martin Bursík, Miroslava Němcová, Roman Joch, Pavel Žáček, Ivan Langer, Štěpán Kotrba, Karel Janeček, Miroslav Kalousek, Jan Graubner, Václav Žák, Petr Hampl, Karel Hvížďala či Hana Marvanová. I ti přispěli do seriálu ParlamentníchListů.cz, ve kterém osobnosti politického a společenského života bilancují dobu po listopadu '89. Kompletní seznam najdete ZDE.

Anketa

Byla léta 1990-2014 pro naši zemi úspěšná?

12%
88%
hlasovalo: 65460 lidí

Proč podle vás ten předlistopadový režim padnul? Vyčerpal se? Jsou i názory, že to byla dohoda mezi Moskvou a Washingtonem, mezi CIA a KGB. Nebo režim položili disidenti a studenti?

Ze samotné podstaty dialektického materialismu vyplývá, že nic není na věčné časy. Takže byl to první pokus o sociálně spravedlivou společnost, nazýval se socialismem a měl své limity, protože byl svázán některými byrokratickými pravidly, která dokonce ovládla nejen ten státní mechanismus, ale i ten stranický. A tak jak to platí v dialektickém materialismu, tak ty rozpory, které tam byly, bylo potřeba odstranit. A když toho nebyla schopna ta samotná vládnoucí politická strana, tak byla nahrazena jiným systémem a v tomto ohledu jsme v období hledání nového modelu výstavby společnosti, protože nemyslím si, že současná společnost je sociálně spravedlivá. Hledání sociální spravedlnosti je stejně staré jako lidstvo.

Jestli někdo myslí, že na konec režimu měly větší vliv bezpečnostní složky včetně zpravodajských služeb, tak to jsou věci, které bez těch objektivních podmínek nemůžou samy způsobit ten pád. Vždy to je vícesložkový systém té změny a tady není možné uvažovat o tom, že to zavinila jenom zrada funkcionářů, nebo že to zavinily jenom bezpečnostní složky, nebo že to zajistili jenom disidenti a studenti. Takto to opravdu nebylo. Bylo to tak, že rozpory narostly do takové míry, že je neuměla vládnoucí politická síla řešit a řídit ty procesy. Pokud se jí to vysmeklo z ruky i za pomoci nespokojenosti lidí i bezpečnostních složek, tak prostě nezvládla řízení té společnosti.

Asi to byl problém celého systému v Sovětském svazu a sovětském bloku. Asi by se to nestalo izolovaně jenom v České republice. Krize byla v SSSR a celém východním bloku...

Ano. Šlo o sovětský typ prvního pokusu o výstavbu socialismu, protože na druhou stranu jiné typy výstavby sociálně spravedlivé společnosti překonaly nejenom roku 1989, ale překonaly i velkou krizi v roce 2007 a 2008. Naopak ty modely, které se vyvíjejí v jižní Americe a Asii, se rozvíjejí lépe než celý současný systém euroatlantického tržního systému. Je evidentní, že krizi překonaly s lepšími výsledky a většími nadějemi pro budoucnost pro mnohem větší počet svých vlastních obyvatel.

Anketa

Na začátku kterého roku byste se nyní chtěli octnout? V naší zemi, samozřejmě.

2%
1%
59%
2%
12%
5%
0%
0%
6%
hlasovalo: 18551 lidí

Významnou osobností polistopadové změny byl prezident Václav Havel. Jak hodnotíte jeho roli?

Já ho hodnotím nikoli jako osobu kontroverzní, ale jako osobnost, která způsobila největší deziluzi ve společnosti, protože jednu věc říkal, a druhá věc se odehrávala. Nevím, jestli to bylo tím, že nezvládal svou roli a jeho role byla z části přeceňována a z části mu byly přičítány zásluhy, které neměl, ale je evidentní, že když řekl, že zde nebude nezaměstnanost, že celá ekonomická reforma bude provedena bez sociálních otřesů, tak se ukázalo, že to nebyla pravda. Tento projev byl několikrát publikován a je trvalou součástí oběhu dokumentů na internetu. To přesně ukazuje, že on něco říkal, a jiná věc se odehrávala. Rozpor mezi jeho slovy a činy byl obrovský a to bude v budoucnosti hodnoceno ještě příkřeji, než to hodnotím já.

Máte na mysli, že Václav Havel nejprve podporoval zrušení NATO i Varšavské smlouvy, a potom podporoval akce NATO? Že mluvil o lidských právech a míru, a poté podpořil humanitární bombardování Srbska či invaze USA v Iráku a Sýrii? Toto máte na mysli?

To všechno. Mezi jeho slovy a činy byl vždy rozpor. Ten rozpor se vyvíjel současně se společností. Ten mafiánský kapitalismus tady určitě nezaváděli komunisté. Ten tady zavádělo jeho OF rozpadlé na některé politické strany. On byl prezidentem a měl být tím, kdo udává směr. Jeho odpovědnost tady existuje. Humanitární bombardování, to už je pokles do 4. cenové skupiny, kdy neuměl vysvětlit, že na konci 20. století se Evropa setkala s horkou válkou, která tu od roku 1945 nebyla. A on to pojmenoval způsobem, který byl v rozporu se vším, co kdy hlásal.

Před lidovým tribunálem, který organizovalo Evropské mírové hnutí, jsem zastupoval matku, které zabila bomba dítě v porodnici v Bělehradě. Nevím, jestli si dovedl představit tu neskutečnou bolest matky, která porodila zdravé dítě v porodnici ve vzkvétajícím evropském městě, a ta nemocnice byla vybombardována v rozporu s mezinárodním právem. Byl to typicky civilní cíl. Ať mi nikdo neříká, že ty naváděné střely mají takovou chybovost. To nebylo nic humanitárního. To byla sprostá válka v rozporu s mezinárodním právem. On se k porušování práva a zabíjení nevinných nikdy nevyjádřil. Jeho selektivní přístup k mezinárodnímu právu byl urážející!

Anketa

Který politik se nejvíc zasloužil o dobré věci v České republice?

hlasovalo: 107031 lidí

Další významnou postavou byl Václav Klaus. Jak hodnotíte jeho roli v polistopadových změnách?

On byl hlavním strůjcem ekonomických reforem a ty dopadly zadlužením tohoto státu. On připustil, že ekonomika předběhla právo. On byl tím druhým mužem, který zapříčinil, že se zavedl nový pojem „tunelování“ české ekonomiky. Mimo jiné mu nemohu odpustit rozdělení československé federace.

Říkáte, že zadlužil stát. Ale pokud vím, když odcházel Václav Klaus z úřadu předsedy vlády, tak státní dluh nebyl vysoký, dlouho měl vyrovnané rozpočty...

Ale měl k tomu přísun peněz z privatizace. Další vlády už takový příjem z privatizace, jako měl on, neměly. Možná to zní příkře, ale vzhledem ke své profesi právníka mu vyčítám to právní nezajištění procesu privatizace a další zadlužování v podstatě vyplývalo z toho, že se spotřebovávala ta ekonomická průmyslová základna, která tu byla vytvořena. Rozdíl mezi základními prostředky v letech 1948-1950 byl někde okolo 700-800 miliard v přepočtených cenách, v roce 1989 téměř tři biliony.

Když si uvědomíme, že se rozprodával státní majetek, podíváme se na současnou hodnotu státního majetku a na to, kam ten majetek odplynul, kolik se ztratilo v neprůhledném procesu privatizace – mluví se nejméně o půl bilionu korun – tak jsem přesvědčen, že to není známka lepšího hospodaření. Žel ti, kteří nastoupili po něm, nebyli ani tak schopní ekonomové, ani tak schopní manažeři. A pokračovali ještě v mnohem horších postupech, než postupoval on. On měl přece jen určité zábrany, které u něj vedli k tomu, že aspoň zabezpečoval klid v sociálním systému a bankovním systému. V tomto ohledu Václav Klaus nikdy nevykročil na tak tenký led jako potom vlády Mirka Topolánka či Petra Nečase.

Je zřejmé, že se ten majetek víceméně rozdával. Ale nebyla to snaha, aby byl v rukou českých podnikatelů? Nebyla hrozba, že kdyby to neudělal tímto způsobem, takže by to skoupily nadnárodní zahraniční korporace za levno? Čili on se snažil dávat tím bankovním socialismem podnikatelům levné úvěry. Nebyl to jeho záměr, aby to bylo v českých rukou? Když tu nebyl nikdo silný, kdo by mohl ty podniky kupovat, když tu nikdo neměl prvotní kapitál?

To v každém případě. Ta myšlenka tam jistě byla. On ji v této době takto prezentoval. Ale žel nikdy nereagoval na to, když lidi ten úvěr nezaplatili. To byla zásadní vada toho systému. Obava z toho, že to koupí nadnárodní korporace jednoduše neplatí ve chvíli, kdy ten stát to nechce prodávat. Je vlastníkem a prodávat to nemusí. Je řada podniků, které jsou v rukou státu, a hospodaří lépe než ty privátní. Některé podniky levně nakoupili a draze prodali. V tomto ohledu takové podniky neměly být nikdy privatizovány, protože je stát pro své fungování potřebuje.

Vidíme, jak fungují jiné tržní systémy, kde je velký podíl státního či veřejného vlastnictví. Odmítám tezi nerovnosti vlastnických forem. Musí existovat rovnost vlastnických forem. Záleží na tom, jaké řídící pracovníky si ten který vlastník najme. Nebavíme se o rodinných firmách, o malých eseróčkách, bavíme se o podnicích, které mají ve světě tisíc, deset tisíc, dvacet tisíc, padesát tisíc zaměstnanců. V tomto ohledu nejde o to, kdo to vlastní, protože vztah těch zaměstnanců, ať už jsou to dělníci, techničtí pracovníci, manažeři, ten je vždy takový, jaký jim ten vlastník dovolí.

Vy jste řekl, že Václavu Klausovi vyčítáte rozdělení Československa...

...Vyčítám to Václavu Klausovi i Václavu Havlovi. Oba se svým vlastním podílem zpronevěřili své vlastní přísaze, že budou hájit československý stát.

Po volbách v Česku a Slovensku vlastně ale vznikly dva paralelní stranické systémy. Prakticky tu nebyly federální strany. Nebylo nakonec dobře, že došlo k poklidnému rozdělení? Pokud se podíváme nyní na Ukrajinu, tak kdyby se to neudělalo rychle, racionálně, bez vměšování zahraničních mocností, že se dohodli rozumně Klaus s Mečiarem, tak to mohlo dopadnout mnohem nebezpečněji...

To je relevantní otázka, na kterou musí být ale také relevantní odpověď. Rozdělení republiky mohl obsahovat program ODA či Slovenské národní strany, ale všechny ostatní strany kandidovaly do Federálního shromáždění s programem udržení společného státu. To, že nechtěly udržet společný stát, to byla jejich vůle, to nebyla vůle občanů. Nakonec k tomu rozdělení došlo neústavním a nelegitimním způsobem. Tehdy existoval zákon o referendu, a tedy nemohl být nahrazen hlasováním v národních radách a Federálním shromáždění. Nota bene český zákon č. 4 z roku 1993, takzvaná recepční norma, jasně ukazovala na to, že ani ten federální zákon o rozdělení státu nebyl akceptován. V tom zákoně č. 4 je přesně napsáno, co z toho federálního zákona nebude platit. Čeští zákonodárci z toho udělali trhací kalendář, čili ten neústavní postup byl tím rozhodnutím tehdejší České národní rady, která se přeměnila na Poslaneckou sněmovnu, potvrzen.

V tomto ohledu bylo úkolem nových politiků, aby Českou republiku a Slovenskou republiku vedli v tom objektivním integračním procesu, byť měly rozdílné vlády, byť měli zabarvení více levicové či pravicové, více či méně nacionalistické, tak, aby nebyly trvale rozděleny. Aby tady nevznikla hranice, kterou nebyl schopen mezi Českou republikou a Slovenskem vytvořit ani Hitler, tedy nacistická moc. A my jsme to také v roce 2002 museli odmítnout před vstupem do EU, aby zde něco jako trvalá hranice bylo. Stálo to oba státy nesmírné prostředky, které se mohly například vynaložit na to, aby ekonomická transformace byla úspěšnější.

Mají dnes lidé lépe než před listopadem?

Část lidí se má určitě líp, a velká část lidí se má mnohem hůř.

Co říkáte návrhům na zákaz KSČM?

Jestli chceme zůstat právním státem, tak je nutné to odmítat. Takový návrh je zcela v rozporu s českým právním řádem i evropskou legislativou. Pokusy, které zde byly, byly vždy neúspěšné. Když se pokusili například v Turecku zakázat komunistickou stranu, tak turecká komunistická strana, když byla zakázána a žalovala krok Turecka u Evropského soudu pro lidská práva, tak ten uložil jako zadostiučinění vyplatit obnovené Komunistické straně Turecka 3,5 milionu eur. Takže tu existují judikáty a takové pokusy jsou nesmyslné.

Jaký je hlavní rozdíl mezi KSČM a KSČ? Velká část původní členské základny přešla do KSČM…        

Za 25 let byla řada lidí do KSČM přijata a ti nebyli nikdy v KSČ. Je zde řada členů, kteří byli členy KSČ. Ale protože se nemají za co stydět a nemusí se stydět za svou práci před listopadem ´89, tak mohli zůstat s čistým svědomím v komunistické straně a v tomto ohledu to nejsou žádní přeběhlíci. Hlavní rozdíl je v tom, že my nejsme přesvědčeni, že vedoucí úloha jakékoli politické strany včetně komunistické má být zakotvena v ústavě. Politická strana má usilovat o své postavení v rámci své politické práce ve veřejnosti. Je řada demokratických zemích v Evropě, kde tam jedna strana vládla po dlouhou řadu let. My vycházíme z československé historie. To znamená, že usilování o postavení v politickém spektru nemusí být provázeno žádným vojenským převratem, žádnou ozbrojenou mocí, protože to skutečně udělat i přímo ve volbách.

Co říkáte těm hlasů, které říkají, že kvůli tomu, že je Putin bývalý člen KGB, hrozí nám z Ruska návrat komunismu, obnovení Sovětského svazu a obnovení východního bloku? 

To je směšné. Kdo to říká, nezná ruské reálie, protože Rusko není v žádném případě socialistickou zemí. Dokonce sociální struktura je tam mnohem více diverzifikovaná než v České republice. Rozdíl mezi chudými a bohatými tam je ještě mnohem větší než u nás. Navíc nevím o tom, že by Ruská federace usilovala o obsazení českých zemí a vnucení svého politického režimu.

Jiná věc je, že Česká republika žel nesleduje vlastní zájem a že nejsme schopni si říct, jak si zachráníme vlastní přírodní zdroje, zejména vodu, ta je rozhodující. My jsme střechou Evropy a všechny vody od nás odtékají a potřebujeme, abychom si to do budoucna zabezpečili. Boj o vodu bude mnohem tvrdší, než je boj o energetické zdroje.

Navíc nemáme svou ropu a plyn a jsme energeticky závislí na dodavateli ze zahraničí, či na výstavbě jaderných zdrojů či alternativních zdrojů. My jsme v zájmu Spojených států amerických schopni se pohádat jak s Ruskou federací, tak se středoasijskými státy Kaspického moře, s arabským světem. Pak se ptám, kde ty zdroje máme brát. Pochybuji, že by nám je dodala Amerika, protože sama spotřebovává mnoho zdrojů ze zahraničí. Pravděpodobně my se máme s ostatními pohádat, aby oni měli lepší ceny. Současná politika v tomto ohledu není správná.

Co říkáte tomu, že podobně Miroslav Kalousek a TOP 09 říká, že Andrej Babiš znamená návrat estébáku, komunistů a tak dále?

Oni nemají žádný ekonomický program, který by oslovil lidi, ztratili témata, jsou tolik spojeni s korupčním prostředím, které tady vytvořili zejména v letech 2006 až 2013, že nemohou najít nic jiného než, že nadávají na někoho jiného. Sami nejsou schopni pozitivního programu.  

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Lukáš Petřík

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Pravdoláskařská obluda. Odpudivý cynismus Dienstbiera, Babiše a Kocába. Parazitování cikánů a uprchlíci. Občan Žižkova a soused Kliniky promlouvá

4:30 Pravdoláskařská obluda. Odpudivý cynismus Dienstbiera, Babiše a Kocába. Parazitování cikánů a uprchlíci. Občan Žižkova a soused Kliniky promlouvá

ROZHOVOR Stanislav Jánský bydlí jednu minutu chůze od takzvaného sociálního centra Klinika, které pr…