Neustále se mluví o tom, že je česká společnost rozdělená. Vnímáte ji také tak, nebo je to podle vás spíše mediální záležitost a snaha těch, jimž by polarizace vyhovovala, přesvědčit o tom veřejnost?

Naše společnost není jen rozdělená. Ona je ostrůvkovitá. To je problém blahobytných societ, který je známý už minimálně tři tisíce let jako babylonský efekt. Úspěšné society se zákonitě rozpadají, protože ztrácejí společnou řeč. Všichni sice mluví česky, ale jeden druhému nerozumí. Kdyby tento jev působila nějaká menší skupina lidí, byla by to dobrá zpráva, protože by se s tím dalo něco dělat, například tu skupinu eliminovat. Pokud je to ale vlastnost našeho genomu, je to zpráva horší.

Od těch, kteří se jinak často ohánějí demokracií, se ozývá jako v případě Brexitu nebo zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem pohrdlivé, že volby rozhodli staří a nevzdělaní lidé z venkova a menších měst. Dá se vzhledem k dění u nás kolem 28. října a 17. listopadu soudit, že právě věk, vzdělání a bydliště jsou dělicí čárou i české společnosti, nebo ji rozděluje něco jiného?

V české společnosti rozhodně nejsou tato kritéria dominantní. Dominantní je souboj dvou ideologií – liberálně-levicový versus konzervativně-pravicový. Ten první reprezentuje všelijaké volnomyšlenkářství a obecně uvolněné mravy. To druhé spíš tíhne k řádu či náboženství. Ta první vítá každé rozvolnění zavedených pravidel. Ta druhá to vnímá jako cestu do pekel a je již mnoho let v defenzivě. Trump je ukázkou toho, že lidé mají už dost toho, co by se dalo nazvat „lidské právo na vši“.

Cože? Co je to lidské právo na vši?

To mě napadlo tuhle, když moje žena přišla s větou: „Ve škole v Újezdě nad Lesy jsou zase vši.“ Já říkám: „Jak zase? Snad stále ještě...“ Prostě co jsme se přistěhovali do Újezdu nad Lesy, neustále slyším, že ve škole jsou tací či onací parazité. Prostě by stačilo nakoupit lupy a mikroskopy a mohli bychom újezdskou školu vyhlásit za největší českou, státem chráněnou zoologickou zahradu havěti do půl centimetru.