Rok 2015 byl ve znamení řady změn a často ne zrovna k lepšímu. Máme problém s obrovskou migrační vlnou, s problémy bojuje Ukrajina, čím dál víc se bojíme teroristických útoků… Jak vy byste rok 2015 hodnotil ať už z pozice České republiky, tak z pozice světové?
Těžká otázka, ještě těžší odpověď. S ní si lámou hlavu daleko povolanější a podle mého mnohdy zbytečně komplikovaně. Pořád si myslím, že není nad zdravý selský rozum, na který se rádo zapomíná, nebo spíš muselo zapomenout a ustoupit diktátu vyšší moci, zájmů a hlavně peněz.
Dneska je už všem jasné, že rok 2015 je zlomovým rokem, zásadním, po něm už nebude Evropa nikdy taková, jaká byla doposud.
Společenství evropských států je jedna věc, ale když se rozhoduje bez jasných pravidel a souhlasu všech zúčastněných, nemůže to dopadnout jinak než špatně. Pokud se nikdo (= ten mocnější) nikoho (= těch slabších) neptá a nežádá jeho souhlas o tak závažných věcech jako je vstup cizí kultury do našeho prostředí, pak to není rovnocenné partnerství, ale nařízení, diktát. A jestli se paní Merkelová domnívala, že její křesťansky otevřená náruč této jiné kultuře dojde kdy ocenění z obou stran, tedy imigrantů či svých občanů, šeredně se zmýlila. Myslím si, že není zdaleka tak hloupá, aby si toho nebyla vědoma, jen se ocitla mezi obrovskými mlýnskými kameny; a pokud nechtěla být rozdrcena, musela poslechnout. Není Kristus, aby snímala hříchy světa a nechala se proto ukřižovat. Nechtěl bych být v její kůži a ani nechci domýšlet konec její vlády. Jistě to nebude nic veselého.
Naštěstí jsou státy a jejich představitelé, kteří se zas tak už nebojí a dovolili si postavit se proti nesmyslným rozhodnutím a nařízení váhavého, nestabilního a zmateného Bruselu. Maďarsko, Slovensko, Polsko, po nich se přidaly další, kteří se snaží zabránit něčemu, co se bude jen těžko napravovat. Jednoduše řečeno – pozvala si je Frau Merkel, tak je tam má. A starosti o ně ať teď nepodsouvá těm, kteří je nechtěli, nechtějí a kteří se snaží jen chránit identitu jim svěřené země a zájmy vlastních lidí, kterým jsou odpovědni za bezpečný a solidní život, na který mají právo.
Ano, nejsou všichni, kdo přicházejí, teroristi nebo záškodníci; lidi prchají před válkou ve snaze zachránit si vlastní život a životy svých rodin. Ale je mnoho takových, kteří jdou za vidinou snadnějšího života v příslibu vysokých sociálních a jiných dávek, které jim mají zajistit snadný blahobyt, ke kterému nikterak nepřispěli a zřejmě ani moc nepřispějí. Neuvědomují si, nebo si nechtějí uvědomit, že životní úroveň v té které evropské zemi je vysoká právě díky pracovní morálce občanů. Raději se rozpomenou na svého boha a ve svém svatém přesvědčení, že jejich náboženství je to jediné pravé, začnou „napravovat“ nás, nevěřící. Slovo tolerance a klidné soužití ve vzájemném pochopení přestane platit, neboť pro ně nic neznamená a budou uplatňovat právo na svoje zvyklosti a zákony, ve kterých byli vychováváni. Křesťanské zásady s těmi jejich se nikdy nepotkají.
Právě migrační krize je jedním z nejzásadnějších problémů. Co udělala Evropská unie špatně, co byste komu v tomto bodě vyčetl a naopak, kdo se k tomuto problému podle vás postavil správně?
Hned od začátku se měli tito uprchlíci vracet. Vylodí se, odvezou na letiště a pošlou zpátky domů nebo do země, která má stejné náboženství a tradice. A lodě zajistit, nebo poničit. Možná se mělo okamžitě přistoupit na kontrolu, odkud jsou a proč emigrují. Pohled na válkou strádajícího či zbídačeného člověka vypadá přece jinak; očekávali bychom především ženy s dětmi a staré lidi a zatím jsme viděli zdravé mladé, blahobytně vypadající muže v moderním oblečení, vybavené nejnovějšími mobily a jistě také finanční hotovostí. Mnozí prý prchali před povinnou vojenskou službou, nechtěli bojovat. I to se dá pochopit. Ale jaký je tedy jejich vztah k domovu a rodné zemi, kdo ji má chránit před agresorem, když ne oni sami? My snad? A proč?
Proč je nepřijímají státy jako například Saudská Arábie, když mají stejné náboženství a způsob života? Někde jsem četl vyjádření jakéhosi vysokého arabského činitele právě k této otázce. Napsal, že pracovní výdrž těchto emigrantů byla vypočítána na 27 minut denně. Takže je to jasné, že?
Nedávno americký kongres a sněmovna odhlasovaly, že si do USA nepustí žádné uprchlíky a raději budou Evropě udělovat ceny za jejich přijímání. Jak elegantní řešení. Ale běda, když se některý evropský stát ozve! Anebo že Amerika je bude lustrovat ještě před vyloděním na jejich území. Přesně to, co jsem zmínil výše a co se mělo od začátku udělat i v Evropě. Kdopak to asi zakázal?
Myslím si, že ti vedoucí činitelé států, kteří se proti tomuto postavili bez ohledu na přání a nařízení EU a USA udělali jen správně. Protože kdyby se pak stalo cokoliv, nikdo z nich nám nepomůže, co si budeme nalhávat.
Migrační krize rozdělila i naše politiky. Zeman od začátku varuje před uprchlíky a někdy se do nich i dost trefuje, mnozí mu to vyčítají a tvrdí, že se jedná o populismus. Jak to vidíte vy a dělá nám prezident čest, nebo ostudu v této věci?
Věřím panu prezidentovi a myslím, že nejsem zdaleka sám. Aspoň on nazývá věci pravým jménem a tak se připojuje k náhledu Maďarů, Poláků, Slováků a dalších, když jiní naši státníci „váhají“, chodí kolem horké kaše a bojí se něco říct a nedej bůh rozhodnout, aby se na ně v Bruselu nezlobili. Říká se přece – kdo se bojí, s*re v síni.
Mluvil jste o Angele Merkelové, jak byste zhodnotil její celoroční počínání právě ohledně migrační krize?
Nijak lichotivě. Možná dobrý úmysl, ale nějak se jí to vymklo z rukou. Neuvážený čin. U většiny Němců i jiných Evropanů propadla a nepomůže jí žádná cena za mír a přátelství a porozumění a vím já co všechno. Vstoupí do dějin jako neblahá Angela, které bude navěky spíláno.
Co situace na Ukrajině? Jak to vidíte dnes a myslíte, že byly správné takové kroky jako například embargo vůči Rusku?
Už jsem se vyjádřil, že největší svinstvo na světě je politika. Všechno je jinak a až po létech, kdy se mohou otevřít archivy, se člověk dozvídá, co tehdy možná jen matně tušil. Můj názor je ten, že konflikt byl vyvolán záměrně stejně jako v některých státech severní Afriky nebo na Blízkém východě. Za vším je byznys; v jakékoliv podobě. A za peníze v Praze dům, jak se říká. Víme, že informovanost lidí u nás je „upravována“ podle nařízení různých dohlížitelů – tomu je třeba fandit a chválit, tomu nasadit psí hlavu a zatratit do pekel. Pak hledej, co je správné a kde je aspoň trochu pravdy.
Jen si vzpomeňte, jakým metrem se co měří – když ISIS sestřelil nad Sinají ruské civilní letadlo a zahynulo přes 220 lidí, přešlo se to celkem bez většího vzrušení, protože to bylo „jen“ ruské letadlo. A když za pár dní ve Francii zahynulo o sto lidí méně, byly toho plné stránky a zprávy v rozhlase i televizi nebraly konce. To také o něčem svědčí.
V dubnu jsem byl na dětském festivalu v Samaře na Volze. Procházeli jsme městem a nevěřili svým očím, obchody plné zboží. Kolegyně mi v jedné docela malé samoobsluze ukázala jedenáct !! druhů másla, jogurtů, smetan, zákysů nepočítaně. Pak si šla koupit boty. Plné regály moderní obuvi. Ptala se vedoucího, jak je to možné, když platí evropské sankce. Odpověděl, že ony evropské firmy si vybudovaly v Rusku své filiálky a když nemůžou dovézt svůj tovar z Evropy, vyrobí si ho v Rusku.
Sama Nina Alexejevna, prezidentka festivalu se vyjádřila, že se Rusku nemohlo stát nic lepšího. Znovu se tak zmátořil domácí průmysl a zemědělství, výrobci dostali od státu podpory a úroveň trhu šla rychle nahoru. Tím mu bylo vlastně pomoženo.
Jinak si myslím, že sankce tohoto typu jsou hloupé a nedůstojné Evropy 21. století. Pokud si vzpomínám, mnohé evropské státy s nimi zprvu nesouhlasily, jenže pak přišel příkaz ze zámoří… Teď prodloužení sankcí jako první zpochybnila Itálie a jistě ví proč. K ničemu to nevedlo a Rusku to stejně jen pomohlo.
Jak se změnilo v uplynulém roce postavení Ruska ve světě a jak situaci ovlivnily nedávné události jako konflikt s Tureckem nebo bombardování cílů v Sýrii mířící na radikály z Islámského státu?
Omlouvám se, nejsem politický expert a politice se nevěnuji, takže rozebírat tyto události si netroufám. Jistě není nic ponecháno náhodě, a jak jsem již řekl, za vším je vždy něco, o čem my nemusíme mít ani zdání. Jisté je, že rozhodnost a přímost prezidenta Putina si získává stále více příznivců po celém světě, protože evropští blábolilové nejsou schopni už ničeho. A Putin, ruský Ilja Muromec, až bouchne pěstí do stolu, budeme se divit. Všichni. Pokud jsou ve hře čachry s ropou a výměnný kšeft s Islámským státem, kterému jisté země dodávají zbraně a peníze a pak hrají mrtvého brouka a jiné nefér hry, pak se Putinovu hněvu nedivím.
Když jsme mluvili o prezidentu Zemanovi, obrovská vlna kritiky ho zasáhla i kvůli jeho vystoupení při oslavách 17. listopadu. Jak hodnotíte jeho kroky a projevy za tento rok?
Přiznám se, že jsem toto vůbec nesledoval. Vím, že došlo k nějakému konfliktu, kdy policie nepustila studenty na Albertov, ale kdo jak a proč, nevím.
A jak byste zhodnotil našeho premiéra Sobotku, třeba i ohledně toho, jak se staví k migrační krizi, k uprchlíkům, ke strachu z teroristických útoků po tragédii v Paříži?
Určitě by mu slušelo víc razantnosti, zbytečně se bojí. Měl by si vzít příklad z kolegů Maďarů, Slováků, Poláků a dalších. Zarazilo mě prohlášení, že náš stát dá ročně stovky milionů migrantům (u nás jich máme tu jedenáct, tu čtyřicet…), zatímco na druhé straně rušíme Klokánky, sbíráme víčka a hledáme dobré anděly pro nemocné děti a přestárlé. Náš člověk by měl být na prvním místě zájmu, teprve pak by se mohlo pomáhat jinde. Nevím, kdo se chce komu zalíbit a setrvávat pořád v servilním předklonu.
A co Andrej Babiš? Nejmenovaní politici a publicisté nás straší, že nám, Čechům, hrozí ztráta svobody. Prstem ukazují právě zejména na Babiše. Jaký na něj máte názor?
Pan Babiš jistě nešel do politiky kvůli zbohatnutí, nemá to zapotřebí. Ostatně to sám několikrát před vstupem do politiky řekl. Chtěl jenom zmírnit a napravit zlořády kolem sebe. Holt praštil někoho přes prsty. A ten někdo přišel o svobodu typu „malá domů“. A to se některým zřejmě nelíbí. Jakou svobodu bychom ještě měli ztratit, my Češi? Jaká nám zbyla? Vždycky se musí najít ten někdo, na koho se může ukázat. Takových příkladů známe z historie a Bible víc jak dost. Mně se pan Babiš líbí už jen proto, že se nebojí pojmenovat věci pravým jménem a řekne, co si myslí. Takových lidí bychom potřebovali v politice více.
Jedni straší Ruskem, další Islámským státem, někteří i mocí Spojených států. Co je podle vás v současné době největší hrozbou?
Všechno dohromady. Pořád doufám, že musí zvítězit zdravý rozum. Problémem číslo jedna je teď světová migrace z míst, kde se bojuje. A je jisté, že nakonec budou USA muset spolupracovat s Ruskem a celou Evropou na zvládnutí tohoto problému. Pokud jim opravdu o něj jde.
Jak vidíte Evropu a i Českou republiku do budoucna? Poradíme si s migrační krizí nebo se nakonec staneme obětí džihádu a Evropa jako taková, jak ji známe, postupně zanikne?
Jak to vidím? Pokud se brzy nevzpamatujeme ze své charity, doplatíme na to. Napadla mě možná pro mnohé šílená myšlenka, byť není neuskutečnitelná: Evropa se rozdělí na dvě části – západní muslimskou a východní křesťanskou. Ale boje budou trvat pořád dál, protože ti, co ovládnou západní Evropu, budou chtít i tu východní. Což není nemožné, jak víme z historie. Jen si vemte – evropský muž má jednu ženu a v průměru jedno dvě děti. Muslim může mít čtyři manželky a s každou pět, osm i víc dětí. Takže jedna rodinka zabere půl paneláku. A máte to.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: David Hora
