A ejhle, co to slyším, šílený Okamura s Úsvitem přímé demokracie (neplést s tím řeckým Úsvitem, kde už jsou souzeni za vraždy, podobnost čistě náhodná) se kritické novináře pokouší uspamovat pomocí svých facebookových přátel. Funguje to jednoduše: někdo napíše kritický text o Úsvitu, Okamura zveřejní e-mail na dotyčného novináře na FB a z jeho hromady přátel jich dostatek naplní zadání a začne zasílat nenávistné emaily.
 
Ne, opravdu ode mne neuslyšíte škodolibý potlesk (ač si o dnešních médiích či novinářích myslím svoje a nalézt alespoň trošku nezaujatá média je čím dál těžší, ale o tom snad někdy příště). Naopak, jedná se o princip, kterému budu odporovat do posledního dechu, ať zrovna dopadne na přátele či osoby mně nemilé. Takto začínají diktatury: kdo má jiný názor, toho budeme postupně umlčovat a eliminovat, zpočátku vcelku nevinně pomocí e-mailu či sms, později pomocí uličních výborů nebo nikým nevolených úředníků. Stejně tak politiky, kteří mají jiný názor než je aktuální vůle lidu (kterou bude určovat nejspíše Okamura sám) je třeba okamžitě odvolat (volně cituji z programu Úsvitu).
 
Můj dobrý přítel Roman Joch kdysi na diskusi při obhajobě zastupitelské demokracie proti přímým referendům prohlásil ke svému oponentovi: „Kdyby se Vaše sny o přímé demokracii uskutečnily, jednoho rána byste se probudil a při pohledu do zrcadla byste viděl jednu desetimilióntinu diktátora a jednoho celého otroka!“ Zpočátku to vždy vypadá nesmírně populárně a pěkně, ale až začnou populisté určovat, co se smí a co ne, tak tu sice budeme mít přímou demokracii, ale už žádné lidské právo na svůj vlastní život. Ano, tak končí pokusy o přímou demokracii.