Brilantní římský řečník, právník a politik, M. T. Cicero byl při svém zvolání v podobné situaci, jako my dnes. Pozastavoval se nad drzostí, s jakou Catilina, který domlouval se svými lidmi protidemokratický puč, přišel do senátu a účastnil se jednání. Pozastavoval se rovněž nad liknavostí senátorů, kteří znali nebezpečí a nezmohli se na energický čin. Cicero měl úspěch, Catilina uprchl z Říma do tábora Manliova a když se pokusil vrátit, šanci už nedostal. Před dvěma tisíci lety…

Máme již dost důkazů o úmyslech zavést nový pořádek: občané sice chodí k volebním urnám, ale lístky by klidně mohli poslat po řece pryč. Efekt by byl stejný. Vzpomeňme na to, jak jsme ještě nedávno uměli být kritičtí k tomu, že jedni měli nejlepší volební výsledek a jiní sestavili koalici. Že by však vládl ten, který nemá ani jedno křeslo, to tu nebylo. Ve volbách 2010 neúspěšná politická strana to voličům nedaruje. Nemůže se na ně spolehnout, proto neponechává nic náhodě. Rasantními kroky spěje k tomu, aby je v budoucnu potřebovala co nejméně.

Nechci pouštět lísteček volební po vodě. Raději si připravme klíče na zvonění.