ČSSD by se jako vítěz voleb do Poslanecké sněmovny, které navzdory oslabení potvrdily její pozici nejsilnější české politické strany, měla soustředit na vyjednávání o sestavení vlády tak, aby v ní prosadila co nejvíce ze svého volebního programu. Místo toho čelí bezprecedentnímu útoku na změnu poměrů ve vedení strany, které dostávají ČSSD do vážné vnitřní krize právě v okamžiku, kdy by měla projevit odpovědnost vůči voličům, jednat seriozně a státotvorně. Místo toho páchá v přímém přenosu pokus o politickou sebevraždu a hazarduje s důvěrou více než jednoho milionu svých voličů.

Jsem přesvědčen, že pokus o mocenské převzetí vedení ČSSD by se ze strany Michala Haška a Jeronýma Tejce odehrál v případě jakéhokoliv volebního výsledku sociální demokracie. Nejde totiž o vyvození odpovědnosti za volební výsledek, ta by musela být objektivně vyvozena vůči celému vedení strany, včetně Tejce, Haška a Škromacha, kteří v něm sedí již dlouhou řadu let. Volební výsledek je jen záminka.

Ve skutečnosti jde o snahu o popření výsledků sjezdu a usnesení ÚVV ČSSD, které v tajném hlasování rozhodly o tom, kdo ČSSD povede do voleb a kdo za ni má být pověřen sestavením vlády v okamžiku, kdy volby vyhraje. Stejní lidé, kteří připravili probíhající vnitrostranický puč, stáli za snahou odstranit předsedu ČSSD na jednání ÚVV ČSSD, kde se uprostřed horké fáze volební kampaně hlasovalo o pověření k sestavení vlády. Už tehdy jim bylo jedno, co projevená vnitřní nejednota udělá s podporou veřejnosti v klíčových volbách do Poslanecké sněmovny. Už tehdy nad tímto hlasováním mnozí občané kroutili hlavou a média ho označovala za velkou chybu ve volební kampani ČSSD.

Právě vnitřní nejednota ČSSD byla hlavní příčinou toho, že volební výsledek ČSSD zůstal za očekáváním jak našich členů, tak voličů. Podle všech dostupných analýz nám lidé ze všeho nejvíce vyčítali rozhádanost a spory uvnitř ČSSD. Každý, kdo sledoval dění ve straně v uplynulých letech ví, že klíčový podíl na existenci dvouhlavé ČSSD má právě její místopředseda Michal Hašek, který dlouhodobě není schopen respektovat fakt, že nebyl zvolen předsedou ČSSD. Tuto dvouhlavost ČSSD před volbami zneužívali i naši političtí konkurenti, včetně strany Zemanovců.

Pokládám za pohrdání voliči, pokud je předseda strany, který vedl několik měsíců volební kampaň, objel celou republiku, vystupoval na stovkách veřejných shromáždění, a dosáhl nakonec volebního vítězství, odstaven bez jakéhokoliv odůvodnění od povolebního jednání o sestavení vlády. V minulosti strany se to nikdy nestalo.