Ale popořádku. Letos jsou v rozpočtu SFDI schváleny výdaje ve výši 64,5 mld.Kč, pro příští rok se navrhuje 66,1 mld. Kč. Už chci jásat, že vláda začíná (sice pomalu, ale přeci) otáčet kormidlem směrem k vyšším investicím do dopravní infrastruktury. Vždyť to jsou právě tyto investice, které mají prorůstový faktor pro ekonomiku a významný multiplikační efekt. Ale hned se zkrotím v jásotu. A to proto, že se o pár řádků dále se dočtu, že už se ví, že z letošních dotací se nevyčerpají 2,3 mld. Kč a ty tedy jsou rovnou převedeny do plánu roku 2014.  Po jejich odpočtu je v návrhu na rok 2014 „čistých“ 63,8 mld. Kč. A to je pokles proti roku 2013. Nic moc. Tak trochu marketingový švind. A máme jistotu, že se opravdu letos nevyčerpají jen tyto 2,3 mld. Kč?

Nic pozitivního ani pro budoucnost. Vlastně výhled ve stylu „…a bude hůř“. Pro rok 2015 se plánují výdaje na výstavbu, opravy a údržbu dopravní infrastruktury 42,5 mld. Kč. To mi přijde jako skutečný rozpočtový „meisterstück“. V době překryvu čerpání dvou programových období fondů EU naplánovat takový objem výdajů – to už skoro svědčí o naprosté rezignaci na udržitelné financování dopravní infrastruktury. Ti, kdož horují za lepší stav silnic a železnic, nebo jsou fandové nových obchvatů měst a obcí, nebo třeba jen chtějí jezdit po nových úsecích dálnic se nemají vlastně na co těšit ani pro rok 2016, protože to plán počítá s pouhými 47,1 mld. Kč  (A tady jen vsuvka – v roce 2016  již bude mít příští vláda za sebou polovinou mandátu. Měla by tedy velmi pečlivě číst návrh rozpočtu SFDI na rok 2014 a rozpočtový výhled do roku 2016 a včas se postarat o včasnou korekci návrhu. Vždyť dopravní stavby se nepřipraví mávnutím kouzelného proutku, ale trvá to řadu let…).

Návrh rozpočtu na rok 2014 je ale plný zmatků. Např. zpochybnění  predikce daňových příjmů z dílny ministerstva financí. SFDI totiž přichází se svým odhadem příjmů  a prostřednictvím ministra dopravy žádá vládu o korekci. Podvědomě cítím, že ministerstvo financí musí vytvářet daňovou predikci pro všechny subjekty vládního sektoru jako celek a neshody nad čísly se mají řešit včas vzájemným jednáním. Prát tohle prádlo na úrovni jednání vlády mi připadá nedůstojné. Vlastně jsme ve stavu, kdy je zpochybňována  role správce státní kasy. Kdo je vlastně ten, který má dávat finální čísla? SFDI žádá navýšení svého rozpočtu na příští rok o 5 mld. Kč. Ale přesto je předložený návrh připraven bez tohoto navýšení. I zde se naskýtá otázka, proč si ministr dopravy a ministr financí  předem situaci spolu nevydiskutovali. 

V materiálu se pak dočteme o chybějící zdrojích pro roky 2015 a 2016 a riziku nedočerpání prostředků Operačního programu Doprava I (2007-2013). Pomyslnou korunu návrhu dává tato věta: „Rozpočtový výhled je pro roky 2015 a 2016 z tohoto pohledu nereálný, protože vhodnější by bylo akce v roce 2014 již nezahajovat i za cenu ztráty dotací EU. Lze tak říci, že návrh rozpočtu pro rok 2014 v oblasti financování OPD I nerespektuje finanční omezení let 2015 a 2016.“ Kruh se uzavírá. SFDI zpochybňuje to, co samo navrhuje. Čemu mám pak tedy věřit?

Proč jsme vlastně v takovém stavu? Chtělo by se konečně podívat pravdě do očí.  Od roku 2007 se všechno vsadilo na evropské peníze, ale zapomnělo se, že k nim musí být také dostatečné spolufinancování z národních zdrojů. A pak ne všechno je možné z evropských peněz financovat, zejména pak ne dlouhodobě zanedbávané opravy a údržbu silnic a železnic. V kombinaci s podseknutými zdroji na územní a projektovou přípravu nových staveb, stavu naší legislativy a personální nestabilitou na ministerstvu dopravy a v jeho investorských organizacích  se asi nedá jiný stav než ten, co odráží návrh rozpočtu SFDI, čekat.

A tak pokud se ve velmi krátké době něco nestane, pak se zřejmě ztráta dotací EU stane skutečností. A to mi přijde jako velmi smutný konec 7-leté snahy o vyčerpání peněz z Bruselu za verbálního deklarování všech ministrů dopravy, jak je čerpání těchto zdrojů pro ně prioritní. Bohužel, pokud nedojde ke změně v přístupu k financování dopravní infrastruktury, k novému nastavení procesů tak, aby mohli být zdroje čerpány a také vyčerpány, máme zde  problém i pro nové programové období EU v letech 2014-2020.

Doufám, že finální návrh rozpočtu SFDI předložený vládě bude vypadat jinak, že dá konečně předpoklad stabilnějšímu a plánovitějšímu rozvoji v oblasti dopravní infrastruktury. Je ale evidentní, že problémů, které se v této oblasti nakupily je hodně a konečně musí dojít k jejich řešení. A to bude chtít silné osobnosti a jasnou politickou vůli. Hodně práce, málo času - ale velké výzvy…