Nepřekvapí, že nejvíc, vztaženo k počtu domácností, jich bylo na Bruntálsku, Mostecku, Jesenicku a Děčínsku. Zhruba kolem 35 procent. Tedy - každá třetí domácnost čerpala nějakou dávku státní podpory!

U nás v Jihočeském kraji jsme na tom lépe, ale rozhodně si nemyslím, že je to důvod k oslavě. I tady totiž žije spousta rodin, které se z vlastních příjmů neuživí a spoléhají na stát, že jim pomůže uhradit náklady na nájemné, výchovu dětí či dokonce obživu. Podle statistik ministerstva práce a sociálních věcí dosáhl podíl chudších domácností loni na Českobudějovicku 12 procent, Strakonicku 16,7%, Táborsku 17,9%, Jindřichohradecku 18,1%, Písecku 19%, Prachaticku 20% a Českokrumlovsku 21,8 procenta. A to se přitom do této statistiky nepočítají důchodci, příjemci rodičovského příspěvku a dávek sociální péče.

Jestliže tedy tento stav nevezmeme na vědomí a nezačneme ho konečně řešit, může být i hůř. Řešení samozřejmě není v dalším pumpování peněz do systému sociální podpory, byť mi je jasné, že bez účinné sociální záchranné sítě se mnozí lidé kvůli svému zdraví či věku prostě neobejdou. Řešením je naučit potřebné orientovat se v pro ně neznámém prostředí trhu, práva a dovednostech, které neumějí. Dát jim nový impuls, podnět, smysl života, víru ve své schopnosti a potřebné právní dovolání. A umožnit jim vydělávat si na živobytí i vlastní prací.