Vždyť čtvrt roku poté, co byla v říjnu loňského roku zavedena nová pravidla omezující lázeňskou péči hrazenou ze zdravotního pojištění, přišly české lázně až o polovinu pacientů. A tzv. komerční klientela, je nahradí jen stěží. Uvedené změny pak nejvíce postihly lázeňská zařízení poskytující péči o pacienty s neurologickými a pohybovými diagnózami, což se týká právě i jihu Čech. To mimo jiné řekl ve čtvrtek 7. listopadu 2013 jihočeský hejtman Jiří Zimola na 16. konferenci Sdružení lázeňských míst České republiky v Třeboni.

Podle Zimoly se proto není co divit, že se vzhledem k těmto skutečnostem hovoří o armagedonu tolik vyhlášeného českého lázeňství, který s sebou nese širší důsledky, než by se zprvu mohlo zdát. „Kromě toho, že hrozí zavírání některých lázeňských domů a jejich zaměstnancům propouštění, v lepším případě snižování platů, se to odrazí i na řadě dalších odvětví, které jsou na lázeňství napojena, jako jsou místní podnikatelé provozující restaurace, kina či divadla. Což se všeobecně negativně odrazí i na cestovním ruchu a povede k nárůstu nezaměstnanosti,“ zdůraznil.

Hejtman si na druhou stranu uvědomuje, že ekonomická situace u nás není zrovna růžová a šetřit je potřeba, ale škrty je třeba dělat s rozumem, aby úsporná opatření neudělala ve finále ve státní kase více škod, než užitku. Což se, bohužel, kvůli opatření ministerstva zdravotnictví v čele s Leošem Hegerem podařilo. „A právě stát by měl proto tomuto hrozícímu kolapsu českého lázeňství zabránit, i když mu většina lázní nepatří. Zohlednit přitom samozřejmě musí zdravotní, sociální i ekonomické souvislosti,“ míní Zimola.