„Soustavný lineární pokles preferencí ČSSD a ODS. Akcelerující, ale ne skokový, nárůst preferencí ANO. Překvapením na poslední chvíli byl Úsvit přímé demokracie. Ten šel nahoru v posledních dnech,“ tak popsal volební průzkumy Střediska empirických průzkumů (STEM) jeho šéf Jan Hartl. Stalo se v Akademickém konferenčním centru Sociologického ústavu Akademie věd v Praze, kde se konala debata: Máme po volbách… A co dál? Padlo při ní pár zajímavých témat k zamyšlení.
Fotogalerie: - Tygr Andrej Babiš
Průzkumy jako posvátná kráva
„Chtěl bych vnést téma, které se vám možná bude zdát trochu spadlé z Marsu, ale je dost důležité. Setkávám se totiž s otázkami, jestli jsou předvolební průzkumy součástí demokratických procesů? Jestli neblahým způsobem neovlivňují spontánní rozhodování voličů? Jestli nedegradují demokratické procesy?“ nadnesl sociolog Daniel Kunštát z Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM), které debatu spoluorganizovalo. Když se jej moderátor akce Václav Moravec zeptal, jak o tom sám smýšlí, Kunštát dodal: „Přemýšlím o tom, ale nechtěl bych na to odpovídat.“
Psali jsme:
Jeden z tazatelů se pak zeptal, jestli se z volebních průzkumů nestala posvátná kráva, protože je berou za své hlavně média. „Jakákoliv informace, která se dostane do veřejného prostoru, ovlivňuje jednání lidí. Nerozumím tomu, že jeden druh informace je proklínán za to, že ovlivňuje veřejné mínění, a jiný druh informace to dělat může. Dělat výzkum veřejného mínění před volbami je podle mě zcela legitimní. Jiná věc je, jak jej využívají právě média. Když se informace z volebních průzkumů transformuje v to, že se o některých stranách budou více psát články, někteří lidé se budou více zvát na rozhovory a mít větší prostor, tak to už je dramaturgická otázka médií a sociologický výzkum za to doopravdy nenese zodpovědnost. Sociologové za to nemohou,“ podotkl třeba František Bartoš ze soukromé agentury ppm factum research. Jeden z panelistů pak poznamenal, že to začalo v roce 1989, kdy si lidé začali uvědomovat, že jsou informace silnou zbraní.
Váňa nebo Kraus
Ve volebních průzkumech agentury TNS AISA, která dělala kontinuální předvolební výzkum voličských preferencí pro Českou televizi, prý během pár dní v určitou chvíli před volbami vzrostly preference hnutí ANO nečekaně rychle. Když se nad tím moderátor Otázek Václava Moravce zamýšlel s šéfem jmenované agentury Bronislavem Kvasničkou, tak prý z toho moc moudří nebyli. „Když začalo růst hnutí ANO v jednom týdnu, tak jsme přemýšleli, čím to může být. Kromě dalších čtyř faktorů jsme se zamýšleli nad tím, jestli to nemohla ovlivnit účast Andreje Babiše v Show Jana Krause či prohlášení žokeje Josefa Váni, že podporuje ANO,“ řekl Moravec.
Všichni panelisté se shodli na tom, že je dobře, že volební průzkumy dělají různé agentury a tudíž existuje srovnání. Také ocenili jejich transparentnost, což napomáhá k věcné debatě, jakou nyní vedou. „Malodušní jsou zejména naši zákonodárci, kteří určili, že tři dny před volbami už nelze zveřejnit žádný průzkum. V západních zemích to tak není,“ kritizoval Hartl a dodal: „Je spousta věcí, které zkoumat lze, a je spousta věcí, které lze zkoumat i v politice.“ Ke konci padl názor, že se stejně voliči chovají hlavně podle toho, co se dozví od matek, otců anebo kamarádů v hospodě či na sociálních sítích na internetu.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jan Rychetský
