Už prezident Klaus měl problém se jmenováním mnohých "profesorů". V rozhovoru  z února 2011 uvedl: “ profesorů máme strašně moc a je to evidentní devalvací tohoto kdysi významného akademického titulu. Bohužel jde v mnoha případech o typický český „jánabráchismus“, kdy si členové pedagogické či akademické obce tyto tituly udělují navzájem“.

Ale nakonec se stejně podvolil. I když jich (profesorů) kdysi jmenoval i více než stočtyřicet  ročně.

Prezident M.Zeman řekl svůj názor už před dvěma lety, a čekal, že se ten problém, například v rámci nového vysokoškolského zákona vyřeší. Nevyřešil. Protože současný stav je pohodlný, zdánlivě neprůstřelný, a umožňuje v podstatě získat profesorský titul takřka komukoliv, kdo se pro něj rozhodne, a má dost trpělivosti a času si to "zařídit". Dokonce občas i proti vůli vědecké rady příslušné školy. Když nesouhlasí vlastní škola, tak se to zařídi jinde. A všichni mlčí.

Nikdo už nepozná, jestli je to titul za skutečnou vědeckou práci v prestižních oborech, za nepopiratelný přínos v lékařství, chemii, biologii, fyzice, technických oborech či právní vědě. Nebo je to profesor "žvanění, rejpání, skoků do řeči a názorových piruet, či větných rozborů zahraničních novinových článků".