Fiala (ODS): Více než polovina podnikatelů předpokládá, že systém EET půjde obejít

8. 1. 2016 13:10

Projev na 37. schůzi Poslanecké sněmovny dne 8. ledna 2016 k elektronické evidenci tržeb:

Fiala (ODS): Více než polovina podnikatelů předpokládá, že systém EET půjde obejít
Foto: Hans Štembera
Popisek: Předseda ODS Petr Fiala

Já podobně jako pan ministr Babiš vyjadřuji přesvědčení, že ta diskuse bude probíhat věcně a že věcné argumenty budou zaznívat i ze strany vládní koalice, a doufám, že budeme pokračovat v debatě tak, jak ji dnes začal s řadou argumentů nebo odpovědí na naše otázky pan ministr Babiš. Tím samozřejmě neříkám nebo nenaznačuji, že mě přesvědčil, ale alespoň jsme se dostali do fáze, kdy můžeme o některých těch věcech diskutovat, a to diskutovat věcně a na základě dat a opravdových argumentů.

Já podobně jako pan ministr Babiš jsem poslouchal nejenom to, co jsem minule říkal já, ale poslouchal jsem i reakce na moje vystoupení v řadě faktických poznámek a poslouchal jsem i celou tu následující diskusi a na základě toho jsem se rozhodl dnes znovu vystoupit a dodat některé argumenty, některé argumenty vysvětlit a vyrovnat se s některými tvrzeními, která toho 18. prosince tady při debatě o elektronické evidenci tržeb zaznívala.

Jeden z těch argumentů, který občas slyšíme, je: A jakými podnikateli a živnostníky vy vlastně argumentujete? Vždyť podnikatelé nám říkají, že elektronickou evidenci tržeb chtějí. A z těch průzkumů, které jsme mezi podnikateli dělali, se ukazuje, že vlastně většina z nich si to dovede představit a vlastně něco takového vítá, aby se narovnalo podnikatelské prostředí. Já samozřejmě uznávám, že některé průzkumy, zvláště které byly zaplaceny nebo zadány vládními úřady, které dělala některá velká podnikatelská sdružení, tak ty průzkumy docházely k výsledku, že podnikatelská veřejnost je ve vztahu k elektronické evidenci tržeb rozpolcená.

Nicméně nezaznělo tu, že byl proveden také výzkum, který byl dělán podle platných mezinárodních standardů, který provedla agentura MEDIAN pro Českou televizi před několika týdny a který ukazuje poněkud jiný obraz názorů podnikatelské veřejnosti na elektronickou evidenci tržeb. Když se podíváme tady na ty výsledky, tak vidíme, že jsou trošku odlišné od předcházejících průzkumů a může to být samozřejmě dáno jinou metodikou, výběrem otázek, respondentů nebo interpretací výsledků, ale právě protože ten výzkum je dělán podle mezinárodních standardů, tak bych ho považoval za docela relevantní, nebo aspoň takový, aby jeho výsledky byly v diskusi zohledněny.

Podle tohoto průzkumu 56 % oslovených živnostníků a podnikatelů chápe pokladny jako novou administrativní zátěž a část z nich se dokonce přímo bojí likvidace. Pouze osm procent, to je tedy sedmkrát méně dotázaných, oceňuje pozitivní přínos pokladen. Zbylé třetině jsou pokladny víceméně lhostejné, protože třeba předpokládají, že systému elektronické evidence tržeb budou vyhovovat pokladny, které již vlastní. Což, jak se potom přesvědčí, nebo by se přesvědčili, kdyby ten zákon vstoupil v planost, tak pravda není.

Značně negativní vztah většiny podnikatelské veřejnosti podle tohoto průzkumu potvrzuje i podrobnější datování, které se ptá na to, zda elektronická evidence tržeb má vůbec nějaký smysl. Vice než polovina podnikatelů předpokládá, že tento systém půjde obejít třeba tím, že se budou více zapírat tržby, že se budou vymýšlet náklady atd., čili ani taková nějaká důvěra podnikatelské veřejnosti v tom, že by došlo k narovnání podnikatelského prostředí, z tohoto průzkumu nevyplývá. Pouze třetina podnikatelů si myslí, že něco takového nehrozí. A polovina se obává, že informace z pokladen budou moci politici a úředníci zneužít. Pouze 40 % věří, že k tomu nedojde.

Tak tady vidíte postoje podnikatelské veřejnosti na základě relevantního průzkumu. A já myslím, že když se tady bavíme o tom, co chtějí podnikatelé a živnostníci, oháníme se jejich zájmy, tak nemůžeme používat jenom ta data, která se nám hodí, ale musíme používat i data nebo průzkumy, které provedly nezávislé agentury a s nimi pracovat. Z tohoto průzkumu se jasně ukazuje, že většina živnostníků a podnikatelů má z toho obavy a nevidí smysl. Má obavy jak ze zvýšené administrativní zátěže, z případné likvidace, tak ze zneužití těch dat. A jenom pro velmi malou skupinu podnikatelů je elektronická evidence tržeb něco, v co by věřili a co si myslí, že přinese pro naši ekonomiku něco pozitivního.

Zaznívá zde často v diskusi, bylo to i minule a nakonec se to tady objevilo i dnes ve vystoupení pana ministra financí, že není možné argumentovat jenom tím Chorvatskem, že přece i jiné země mají nějaký systém registračních pokladen. A byl zde několikrát zmíněn příklad Rakouska jako země nám blízké, kde se uvažuje o zavedení nějaké formy elektronických pokladen. Já myslím, že případ Rakouska je do značné míry ilustrativní a že by zde měl být zmíněn skutečně. Ale že by zde měl být zmíněn ve všech souvislostech. Tedy včetně rakouských debat, které se o elektronických pokladnách vedly. A o tom, jak ty politické debaty dopadly a v co ten systém v Rakousku nakonec vyústil nebo vyústí.

Takže když se podíváme do několikrát zmíněného Rakouska, tak zjistíme, že tam měl být skutečně zaveden systém elektronických pokladen mnohem méně přísný a jinak konstruovaný než to, co se chystá v České republice - protože u nás se skutečně chystá ten chorvatský model - a že tyto pokladny měly být zavedeny od ledna 2016. Nakonec ale po velmi rozsáhlé veřejné debatě a po diskusi i politické bude toto opatření účinné až od ledna 2017, a to ještě s řadou výjimek pro malé podnikatele, pro malé podnikatele s obratem do 15 000 eur nebo v případě trhovců bez kamenné prodejny dokonce s výjimkami pro ty, kteří dosahují 30 000 eur ročně. Výsledek toho posunutí a toho, že do toho systému byla zavedena řada výjimek nebo to, že se posunula účinnost a že do toho systému byla zavedena řada výjimek, to bylo způsobeno právě tou diskusí a tím, že podnikatelé si sami začali uvědomovat, co by pro ně zavedení elektronických pokladen v tom původním návrhu znamenalo, začali argumentovat proti tomu na veřejnosti a nakonec přesvědčili i řadu politiků, kteří původně byli pro, že v té podobě, v jaké to vláda navrhovala, to není dobré.

Tady zaznívalo takové mírně zpochybňování toho, že nějaký podnikatel nebo živnostník u nás něco říká, napíše nějaký dopis nebo se vyjádří, co pro něj elektronická evidence tržeb znamená a že to tak jako úplně vážně brát nemůžeme - no v tom Rakousku právě zaznívaly taky názory jednotlivých podnikatelů a společnost to vážně brala nebo politici to vážně brali. Tak já si myslím, že to vážně brát můžeme. Tak třeba v Rakousku se diskutovala argumentace majitelky prodejny knoflíků - můžete se usmívat, ale to je taky docela závažná živnost - konkrétně v Salzburgu, která zjistila, že tisíce různých typů knoflíků by podle původního návrhu musela položku po položce zanést do elektronického systému, aby je vůbec mohla nějak vyúčtovat. Mluvčí salzburgských restauratérů Ernst Fierlinger (?) vypočetl, že pořízení kvalitních pokladen pro deset číšníků ve směně znamená investici 20 tis. eur. A tak bych mohl pokračovat.

To znamená, že když se na nás dnes obracejí živnostníci a podnikatelé a říkají nám, prosím vás, moje živnost je tím vaším nápadem, vládním nápadem ohrožena a znamená to pro mě toto a toto a vy nad tím mávnete rukou, tak to není správné. Podobná debata se vede i v jiných zemích, podobné názory zaznívaly i od rakouských živnostníků. A to znova podotýkám: To, co se chystalo v Rakousku, je nesrovnatelné s tím, co tady chce zavést tato vláda.

A s blížící se účinností, která, jak jsem říkal, měla být od ledna 2016, přibývalo těch stížností a přibývalo i politiků, a to bych rád, kdyby takových politiků přibývalo i v našem vládním táboře, kteří si začali uvědomovat, že ten nápad není nejlepší a začali uvažovat alespoň o tom odkladu. Jako první se veřejně vyslovil pro odklad nejvlivnější muž vládní lidové strany dlouholetý dolnorakouský hejtman Ervin Pröll, který ještě na jaře ten projekt podporoval. A jednoznačně vládu za tyto úmysly odsoudil šéf Svazu rakouského průmyslu Georg Kapsch, podle kterého jde o další krok k zavedení dohlížitelského státu. Tady bych pana Kapsche citoval. "Z národohospodářského pohledu jde o výnosy, které jsou za desetinnou čárkou. Dělá se to jen kvůli emocím. V zemi vládne přesvědčení, že každý podnikatel je potenciální daňový podvodník," prohlásil Kapsch v rozhovoru pro deník Der Standard. A dodal, že podvádět s daněmi je už dnes nemožné kvůli častým kontrolám ze strany různých úřadů. "Ty kontroly blokují všechno. Když musíte ohlídat, jestli plníte všechny předpisy, jak vůbec stihnete podnikat?", ptá se Kapsch a obává se stejně jako řada dalších rakouských podnikatelů, že konečným důsledkem toho tzv. tažení státu proti daňovým únikům může být to, že se zastaví ekonomika a že Rakousko zažije ztracené desetiletí nulového růstu, tak jak se to nedávno stalo Japonsku.

Dámy a pánové, můžete si o tom myslet, co chcete, ale musíte to vzít na vědomí. Takto probíhala diskuse v Rakousku, s těmito argumenty vystupovali živnostníci a podnikatelé, k těmto výsledkům, k těmto závěrům dospěli politici sociální demokracie a lidovců rakouských poté, co tato diskuse proběhla, a zmírnili a odložili to, co původně navrhovali.

A vidíte tady i z argumentace, se kterou jsem vás tady seznámil ze strany rakouských podnikatelů nebo šéfa Svazu průmyslu, že když my tady mluvíme o tom, že to ohrozí podnikání, že je to další útok na podnikatele, že to je součást cesty k zavedení socialistického, kontrolujícího, vychovávajícího, nebo jak on použil ten termín Überwachungsstaat, tedy dohližitelského státu, že to není argumentace, kterou si my tady vymýšlíme a kterou strašíme lidi, ale je to argumentace, která se vůči podobným nápadům, a znovu opakuji nápadům v mnohem menší míře, mnohem méně intenzivním, mnohem méně plošným, mnohem méně online a já nevím, co všechno to tady bude znamenat, že podobná kritika se proti tomu objevuje i v jiných společnostech a ze strany lidí, které určitě - šéf Svazu průmyslu v Rakousku - musíme brát vážně a považovat je za seriózní.

My, Občanská demokratická strana, odmítáme právě ze stejných důvodů, jaké tady zaznívaly v té mnou interpretované rakouské diskusi, elektronickou evidenci tržeb. A elektronická evidence tržeb a zatím jsem na základě debaty, která tu probíhá, nedospěl k jinému závěru, je pro nás symptomem, je pro nás symbolem snahy současné koaliční vlády zavádět v České republice dohližitelský stát, novou formu socialismu, kontrolovat a regulovat, a to za každou cenu.

Tady bych si dovolil použít ještě jeden citát, který zní takto: Ekonomická regulace není jen mocí nad jedním úsekem lidského života, který lze oddělit od ostatních, je to regulace prostředků pro naše cíle, a má-li někdo pod kontrolou prostředky, musí také určovat, k jakým cílům mají sloužit, které hodnoty mají větší a které mají menší váhu, stručně řečeno, v co lidé věří a za co mají bojovat. Takže pokud kontrolujeme a regulujeme, tak omezujeme významným způsobem lidskou svobodu a nakonec i stanovujeme to, v co lidé mají věřit a za co mají bojovat. To je citát, který jsem z knihy Friedricha Hayeka z roku 1944 z knihy, kde varoval před cestou do socialistického pekla, která je samozřejmě na první pohled vždy dlážděna dobrými úmysly.

A já myslím, že ta situace se do jisté míry reprodukuje a nebezpečí cest k socialismu, před kterými varoval Hayek již ve 40. letech, tak to nebezpečí je tady znovu na stole a tomu nebezpečí tady čelíme a nemůžete se nám divit, že my, kteří nechceme mít dohližitelský stát, kteří nechceme mít stát, který určuje do všech detailů naše životy, že se takovýmto opatřením bráníme. A elektronická evidence tržeb jako jakási plošná restrikce vůči všem, to není věc, která tady spadla z nebe. Ona zapadá do celé té mozaiky opatření, kdy se tady posiluje role státu, který nás najednou má kontrolovat, vychovávat a určovat nám všechno. Určovat nám, ve které hospodě se může kouřit a kde nemůže, kolik má stát pivo, kolik bude stát limonáda, co si mám večer, když do té hospody jdu, obléci, protože budu mít reflexní vestu, abych byl vidět, nebo reflexní prvky na oblečení a podobné věci, které stát vůbec nemusí dělat. Stát mně chce říkat, že musím posílat děti povinně do školky, říkat ředitelům škol, z čeho mají děti skládat přijímací zkoušky, říkat nám všem, kdy a kde si budeme moci ve svátek jít nakoupit a kde ne, a to všechno jsou věci, kdy stát nebo vládní poslanci to s námi myslí hrozně dobře a každé opatření je strašně pěkně zdůvodněno a týká se to všechno obecného dobra a všechno to má v nás budit zdání, že to je přece dobré pro naše zdraví, dobré pro vzdělání našich dětí, že to je dobré pro lepší život společnosti, ale za tím se skrývá přesvědčení, že to je stát, který ví, co je dobré pro naše vzdělání, že to je stát, který ví, co je dobré pro naše děti, že to je stát, který lépe než my ví, jak chceme zorganizovat volný čas, že to je stát, který ví, co kdo může prodávat, nakupovat a kdy ty prodeje a nákupy mohou proběhnout. A do tohoto všeho zapadá i elektronická evidence tržeb.

Ale, dámy a pánové, a to je moje přesvědčení - můžete mít jiné, můžete mít levicové, můžete si myslet, že tady má být stát tím, který nás všechny řídí, ale já si to nemyslím a nebudu si to myslet a budu proti tomu bojovat, a proto budu bojovat i proti elektronické evidenci tržeb, kdykoliv stát začne řídit naše životy, kdykoliv je společnost svázána, absolutně svázána předpisy, kdykoliv byrokracie a právo zbytňuje náš život, kdykoliv začne mít navrch bezpečí před určitým rizikem, před svobodou, blahobyt začne mít navrch před svobodou, tak vždy se vytváří zárodek socialistické společnosti. A ono to nejprve vypadá všechno dobře, ale nakonec je to společnost, ve které se vůbec nedá žít.

A já se obávám, že to, k čemu tady směřujeme nejrůznějšími vládními nápady, to je právě cesta k jakési nové formě socialismu, k novému centrálnímu řízení nás všech ze strany státu, a to je cesta, po které tedy já jít nechci. Samozřejmě to není tak naivní, a když tady mluvím o socialismu, tak nemyslím reálný socialismus, nemyslím návrat k tomu, co tu bylo před rokem 1989, takhle naivní nikdo být nemůže a nakonec už klasikové marxismu-leninismu i jejich inspirátor Hegel věděli, že vývoj jde po spirále, takže to je samozřejmě socialismus jiný, socialismus manažerský, který v sobě obsahuje prvky volného trhu a zachovává něco z naší individuální svobody, především v oblasti spotřeby, a nepotřebuje už ani žádnou komunistickou stranu a nepotřebuje nic takového, ale potřebuje silné vůdce a potřebuje tzv. odborníky a experty, kteří nám budou naši společnost organizovat. A tady bych zase připomenul klasika, tedy Hayeka ze 40. let, kdy říká: Socialisté věří, že musíme vyjmout řízení z rukou politiků a umístit je do rukou expertů. Tak já bych chtěl všem, kteří nám tady mluví o tom, jak mají vládnout experti a jak politická debata a demokracie je namáhavá, tak aby si připomenuli tento Hayekův citát, protože když pak o sobě třeba říkají: my jsme vlastně také pravicoví, tak jejich činy a to, čemu věří, je usvědčuje z toho, že to jsou vlastně levicoví lidé, kteří směřují tuto společnost k socialismu, což je něco, co, jak jsem už říkal, je pro mě a moje kolegy z Občanské demokratické strany naprosto nepřijatelné.

A tito výkonní sociomanažeři, a proto je oprávněné mluvit o manažerském socialismu, tito výkonní sociomanažeři v řízení státu upřednostňují efektivitu. Jak říkám, není to nic nového, varoval před tím už Hayek. A rádi projevují, a to je typické, únavu a znechucení z demokracie, která nás všechny otravuje a zdržuje, i pan ministr financí si to neodpustil, když říká: zdržovat v práci, to není demokracie. A tady to slyšíme od vládní koalice: diskusí už bylo dost, co nás tady zdržujete, my chceme přijímat další a další zákony, pojďme to skončit, nemáte právo tady dlouho diskutovat. Samozřejmě to právo máme a je potřeba, abychom mohli říct všechny argumenty a mohla diskuse v plné míře proběhnout. A není to žádné zdržování. Je to normální standardní součást demokracie, demokratické debaty v Parlamentu, která má probíhat.

Ještě mi dovolte jeden citát, abych celou tu věc ještě jednou zasadil do historického kontextu, abychom si nemysleli, že se tady odehrává boj, který je nějak úplně specifický. Ten citát zní takto: Demokracie rozšiřuje oblast individuální svobody, socialismus ji omezuje. Demokracie přikládá veškerou možnou hodnotu každému člověku, socialismus činí z každého člověka pouhého vykonavatele, pouhé číslo. Demokracie a socialismus mají společné pouze jedno slovo, a to rovnost. Všimněme si však rozdílu - zatímco demokracie hledá rovnost ve svobodě, socialismus hledá rovnost v omezování a poslušnosti. Konec citátu. Tato slova pronesl Alexis de Tocqueville v roce 1848.

Ale tato slova a tento střet platí i pro Českou republiku v dnešní době. A když se tady tolikrát reprezentanti vládní koalice zaštiťovali rovností, rovností podmínek pro podnikatele, narovnáním podnikatelského prostředí, tak je to právě ta negativní rovnost, o které mluví Tocqueville už v roce 1848.

Rovnost, o kterou by nám mělo jít a o kterou jde v demokracii je rovnost ve svobodě. Rovnost omezování, rovnost poslušnosti, to není rovnost, která je slučitelná s demokracií. To je rovnost, která je naopak slučitelná se socialismem. V tomto smyslu mohu konstatovat, že argumenty pro zavedení EET tak, jak je slyšíme z úst vládních představitelů znamenají odklon od hodnot, které zde v posledních minimálně dvaceti letech vytvářely podmínky pro rozvoj demokratického pluralismu, volného trhu a osobní iniciativy.

Důsledkem zavedení EET bude v podstatě státní dohled nad podnikáním, pokřivení tržního a konkurenčního prostředí. A vykročíme krokem ke státem řízené ekonomice. A koneckonců to není moje hrozba. Již zmíněný chorvatský ministr financí Lalovac, mnou zmíněný při mém minulém vystoupení na konferenci o EET jasně řekl, že potřebují sledovat v Chorvatsku každého podnikatele a chtějí řídit hospodářství. A tady to máte. To není žádné varování nebo strašení ze strany ODS. To je cíl EET tak, jak ho chápal chorvatský ministr financí.

Myslím, že i na základě argumentů a zasazení do určitého historického kontextu souboje mezi demokracií a pokušením vytvářet dohlížitelský socialistický stát, že z toho vidíte, že řada opatřeních, které vláda připravuje je motivováno ideou sociálního inženýrství a vrací nás zpět. Nebo vede nás zpět k nějaké nové formě socialismu. A právě proto tady vláda chrlí nápad na jednu novou kontrolu za druhou, proto tu máme kontrolní hlášení, rejstříky, evidence, registry a spousty dalších věcí. Protože se tady buduje prostředí, ve kterém nikdo nikomu nevěří a kde je lepší všechny kontrolovat, protože podnikatelé přece okrádají všechny, jak to tady vláda opakovaně podsouvá nebo naznačuje.

Samozřejmě EET, já jsem ji zasadil nejen do historického kontextu, ale i do kontextu těch dalších opatření, které Sobotkova vláda pro svobodné podnikání v ČR, nebo vůbec pro společnost v ČR, připravila. Ale nemohu znovu nepřipomenout, že EET souvisí i s dalším opatřením, před kterým jsme také varovali a které bohužel prošlo a nebyla jeho účinnost ani odložena. A to je kontrolní hlášení DPH. I tady pan ministr mluvil o sankcích, které se chystají na podnikatele. Tyto sankce přece jsou naprosto zničující. Nebo zničující, dramatické a neodpovídajícímu, co podnikatel může opomenout nebo co může udělat.

Podání dávat pouze přes elektronickou podatelnu finanční správě nebo datovou schránku. A těm, kteří tak neučiní a obrátí se na finanční správu s klasickými tiskopisy a daňovým přiznáním, těm hrozí pokuta 2 tisíce až 50 tisíc korun. U kontrolního hlášení bude, v případě jeho nepodání udělena fixní pokuta tisíc korun, pokud to podnikatel včas napraví před výzvou finančního úřadu. Jestliže tak učiní po výzvě, tak bude mít pokutu 10 tisíc korun. Kdo nepodá hlášení ani na základě výzvy k podání, dostane 50 tisíc korun atd. Tady vidíte i dopad sankcí v rámci kontrolního hlášení DPH. To je přece příklad jakéhosi likvidačního tažení vlády proti soukromému sektoru.

Ale když mluvím o souvislosti EET a kontrolního hlášení plátce DPH, tak je tu ještě jedna souvislost, kterou nesmíme také pominout. Na základě kontrolního hlášení bude mít stát k dispozici jakýsi seznam všech odběratelů a dodavatelů a na základě EET bude mít stát detailní informace o tržbách. A když k tomu ještě přidáme chystaný zákon o centrálním registru účtů, tak nám vyjde jakýsi komplexní obraz, kdy stát bude disponovat neuvěřitelným množstvím citlivých údajů, u nichž nevíme, jak budou chráněna před zneužitím a kdo k nim bude mít přístup.

Existuje tak poměrně vysoké riziko porušení ochrany svobody, svobody soukromí a porušení obchodního tajemství a poškozování oprávněných podnikatelských zájmů. V této souvislosti není bez zajímavosti, že zástupkyně chorvatského finančního ředitelství ve svém příspěvku na konferenci pořádané zdejším Ministerstvem financí, sdělila: "Podnikatelům jsme chtěli umožnit, aby díky fiskalizaci EET sami viděli, jak podnikají a jak podnikají i ti ostatní."

Tak dámy a pánové, odpovězte si sami na otázku, jaký má smysl zavádět takový systém a proč bychom měli takový systém podporovat. Proč by měli podnikatelé vidět, jak ti ostatní podnikají. K čemu to je. V demokratickém a fungujícím tržním hospodářství takové informace nepotřebují ani podnikatelé a nepotřebuje je ani stát. A mimochodem, když jsem mluvil o citlivých datech, o tom, že existuje riziko porušení ochrany. Že data mohou být zneužitelná. Tady slyším, ale ono je to dokonale zabezpečeno a všechno. Nerozumím informačním technologiím příliš detailně, ale čtu nebo sleduji média. Nedávno jsem si všiml, že ani osobní korespondence předsedy české vlády není zabezpečena. Čteme si ji tady prakticky ve všech médiích opakovaně. No, tak prosím vás, jak stát, který není schopen ani zabezpečit korespondenci předsedy vlády, zabezpečí všechna ta citlivá data, která mají takový ekonomický význam a takový ekonomický dopad.

Vláda svým prosazováním současné podoby zákona o EET, a to včetně jeho důsledků, o kterých jsem tady mluvil, jenom potvrzuje moje slova, že co nesváže regulací a permanentním dohledem, tak to že považuje za podezřelé. A to je přístup, se kterým se opravdu nemůžeme smířit. A myslím, že to je přístup, který je velmi nespravedlivý k živnostníkům a podnikatelům.

Já bych tady rád citoval dva dopisy, které jsem vybral z obrovské řady mailů a dopisů, které dostávám od živnostníků a podnikatelů a dostávají je i moji kolegové, kteří se nám svěřují právě s obavami, se svým názorem na zavedení EET. Myslím si, že je dobré, aby i názory voličů i názory živnostníků, těch, na které to dopadne, tady zazněly a bylo jasné, čeho se ti lidé obávají. Já mám samozřejmě k dispozici jména a ti lidé to podepsali a nemají s tím žádný problém, ale já je tady zveřejňovat nebudu, protože je nechci vystavit hrozbě, že by je někdo třeba začal kontrolovat nad rámec principu rovnosti, o kterém se tady mluvilo, protože takové případy nebo aspoň dojem takových případů tu už v minulosti nastal. Že ti, co kritizovali EET nebo některé nápady Ministerstva financí, tak byli vystaveni kontrolám. Takže cituji: "Dobrý den, jsem vyučený prodavač potravin. Do roku 1991 jsem byl zaměstnancem Pramenu. Od roku 1993 jsem OSVČ, prosperující. Nyní tedy ohrožená skupina ekonomicky aktivních obyvatel České republiky. Pokud se zavede do praxe EET, pozastavuji podnikání v oblasti prodeje potravin a budu hledat jinou práci. Svého času už je mi padesát, začínám si čím dál víc svého času vážit.

Zaměstnával jsem před pěti lety pět zaměstnanců, nyní mám ještě tři, ale skončí asi se mnou. Vím, že kontrola prodeje potravin musí být, ale EET představuje totální byrokratickou zátěž malých a drobných živnostníků a podnikatelů. Neskutečné komplikace při zavádění EET do praxe v jiných zemích moje rozhodnutí jen utvrzují. Toliko jeden názor z praxe z oboru, z východní Moravy. Hezký den přeje atd.

Tady vidíte, jak se na to dívají živnostníci a podnikatelé, čeho se obávají, a že ty jejich obavy zdaleka nejsou rozptýleny a že to není to, že chtějí někde něco prodávat aniž o tom ví stát a něco šidit. Mají strach z obrovské byrokratické zátěže a mají pocit, že tohle ohrožuje jejich podnikání.

Řekl jsem dva, tak názor dalšího soukromníka. Cituji: "Začnu asi tím, že můj otec podnikal, já jakožto jeho jediný syn jsem k němu vzhlížel a snažil jsem se vše pochopit. To se také odvíjelo ve výběru střední školy. Podnikání mi ale začalo být velmi silně znechucováno ze strany současné vlády. Návrh o elektronické evidenci tržeb z dílny ANO pana ministra financí je toho jasným důkazem. Na jednu stranu jeho rozhodnutí chápu, neb šedou ekonomiku je potřeba značně snížit. Ale proč tímto způsobem? Vždyť jen investice, kterou bude muset podnikatel do podnikání vložit, například registrační pokladna propojená s Ministerstvem financí České republiky, dalších X formulářů atd. Ve srovnání s USA, kde se vyplní jednotný formulář, se v České republice vyplňuje již nyní tolik formulářů, že by si na to člověk měl vyhradit několik propisek a pár dní. Další minus, nebo také další odrazující věc na EET od podnikání je to, že podnikatel bude muset velmi hlídat své náklady, neb se mu zvýší obecné náklady například výroby (sítě, energie atd.). To se samozřejmě promítne i v ceně výrobku, takže řeči, že EET se běžných spotřebitelů nedotkne, jsou také - slušně řečeno - blbost. Z tohoto důvodu již o podnikání dál nepřemýšlím a myslím, že nejsem jediný. Opět následuje podpis.

Dámy a pánové, to je výběr z řady mailů, které dostávám, dostávají moji kolegové, dostává určitě i řada z vás. Já myslím, že to není možné brát na lehkou váhu, když lidé, kteří chtějí podnikat, kteří chtějí poctivě podnikat, kteří dokonce vyjadřují pochopení pro to, že stát bojuje s šedou ekonomikou, tedy ne ti, kteří chtějí, aby se nic nekontrolovalo, tak mají pochybnosti o elektronické evidenci tržeb. Co pochybnosti, mají z toho obrovské obavy.

Já myslím, že i na základě těch výše uvedených názorů je vidět, že současný vývoj nebo trend, který tady nastavila vládní koalice, je pro řadu našich občanů, kteří jsou aktivní, pracovití, ochotní riskovat, berou do svých rukou odpovědnost za své životy, takže ten vývoj je demotivující. A ta obava, která tady zazněla z mých úst, ale i od řady mých kolegů, že se tu může opakovat scénář, který se opakoval v Chorvatsku, že prostě řada těch lidí svoje podnikání ukončí, že ty obavy nejsou plané. Nakonec ti lidé to ve svých reakcích i vyjadřují.

Já samozřejmě chápu, že pokud se vláda přiklání k jakési myšlence, nebo k tomu, co jsem nazval manažerský socialismus, tak těžko lze od ní čekat pochopení, že základy prosperující společnosti nejsou postaveny na mechanismech dokonalého plošného řízení a kontroly, ale že jsou právě postaveny na hodnotě individuální motivace, na motivaci tvrdě pracovat, rozvíjet svůj talent, riskovat, vyrábět nové věci, vzdát se pohodlí, přizpůsobovat se změnám atd. Ale proto, abychom to mohli dělat, nebo aby to ti, kteří chtějí podnikat, mohli dělat, aby mohli tyto hodnoty rozvíjet, hodnoty, na kterých je mimochodem postavena prosperita každé společnosti, tak k tomu potřebují od státu svobodu, a k tomu potřebují nejenom svobodu, ale k tomu potřebují i důvěru. A omezování svobody nejenom v podnikání - já jsem tady uvedl celou řadu jiných příkladů omezování svobody - ze strany současné vlády je výrazem nedůvěry vlády k občanům, je výrazem nedůvěry k autonomii každého z nás, aby se rozhodoval, co je pro něj dobré a špatné.

Tady mě napadají slova, která jsem už jednou v tomto Parlamentě řekl, slova Miltona Friedmana, že jedním z motivů omezování svobody volného trhu je strach ze svobody samotné. Tak já jenom doufám, že tohle není motivace současné vlády.

Nicméně řada těch kroků - a ta elektronická evidence tržeb je vyvrcholením řady těch kroků - k takovému podezření vede, protože ten hlavní útok je veden na skupinu živnostníků, malých a středních podnikatelů, a to jsou právě ti lidé, kteří mnoho služeb stále silnějšího korporativisticko-klientelistického systému nepotřebují, kteří jsou nezávislí a kteří jsou vládou nejobtížněji vydíratelní, nebo vláda na ně nejhůře dosáhne. Živnostníci a malí podnikatelé se nedají koupit za sociální výhody, protože oni mají raději třeba málo, ale to, co je jejich, a chtějí mít svobodu a to, aby si mohli rozhodovat o svém životě a ne aby jim do toho někdo neustále mluvil.

Ale tady se zdá, že to je něco, co současnou vládu provokuje a kde se snaží současná vláda různými cestami jít právě proti těm živnostníkům a podnikatelům. A bohužel jsme tady svědky vyvolávání jakéhosi umělého, v realitě neexistujícího, umělého střetu mezi státní správou a zaměstnanci na jedné straně a živnostníky a středními a malými podnikateli na straně druhé. To je střet, který vláda - ať už vědomě nebo nevědomě - provokuje a který by nás všechny měl vést v maximální míře k opatrnosti. A měli bychom ten střet odmítnout.

Já tady na dokreslení té atmosféry třídního boje /to berte s nadsázkou/ bych použil vyjádření pana ministra financí, když v březnu minulého roku řekl: "Podnikat by dnes chtěli všichni, ale není špatné si alespoň ze začátku zkusit zaměstnanecký poměr a najít úspěch v tvrdé práci". Pan ministr to možná tak nemyslel, ale z toho citátu vyplývá, že to podnikání vlastně tou tvrdou prací není.

Pokud si to někdo z vás myslí, tak bych vám doporučoval, abyste udělali to, co jsem dělal já v posledních měsících a letech, a skutečně objížděli ty podnikatele a živnostníky, ale ne tak, že se s nimi setkáte na nějaké besedě, ale šli k nim do těch prodejen a ptali se jich, jak podnikají, s čím se potýkají, co pro ně znamená někoho zaměstnat, co to znamená udržet podnikání. A to jsou lidé, kteří neznají pracovní dobu, víkendy, nemají několik týdnů placené dovolené, za své živobytí ručí veškerým svým majetkem a přesto se dokážou postarat o sebe a o svou rodinu, dávají pracovní příležitost ostatním a výplatu si nakonec berou jako poslední, pokud na ně zbude.

Tady z řady vystoupení reprezentantů vládní koalice slyšíme, že tito lidé tam někde něco nepřiznávají, něco někde zatajují, oni vlastně berou ty miliardy, které bychom mohli mít ve státním rozpočtu a my je tedy musíme všechny plošně kontrolovat, protože tam k těm únikům dochází. No, já nevím, tihle lidé jsou kontrolováni, dají se kontrolovat, já jsem přesvědčen o tom - a mám pro to i důkazy - že nástroje pro kontrolu stát má dostatečné, ale tady vzniká dojem, že je potřeba je všechny kontrolovat apriori, že všechny je potřeba plošnou restrikcí ovládat, protože jinak se dopouštějí toho podvodného jednání. A to mně vůči těm lidem, kteří takto riskují, aby vytvořili nějakou hodnotu, aby udrželi svoji živnost, to mně připadá jako neuvěřitelně urážlivé.

Chtěl bych také připomenout všem, že malé a střední podniky včetně živnostníků v České republice zaměstnávají více než 60 procent lidí, tedy ne, že většina zaměstnanců je u těch velkých firem, ale 60 procent všech zaměstnanců je v podnicích malých a středních, u živnostníků. A malé a střední podniky se také podílejí více než 50 procenty jak na vývozu, tak na dovozu, čili pro českou ekonomiku právě ti malí jsou z mnoha hledisek klíčoví. A tohle vláda prokazatelně nevidí.

Tady zase mohu použít jeden citát od člena vlády, kde se říká: "Malé a střední podniky, to jsou klišé a kecy. My potřebujeme podporovat velký průmysl, který má tu tradici. Že pomáháte zakládat inovatérské firmy, to je super, ale je to k ničemu." Tady jsem necitoval správně, protože tady bylo použito slovo, které nechci v Poslanecké sněmovně užít. Ale vyjadřuje to určitý postoj vlády k malým a středním podnikatelům, který se právě projevuje i v těch nápadech, jako je elektronická evidence tržeb. A k tomu stát samozřejmě přidává další kroky, kterými ukazuje, jak se dívá na živnostníky a malé a střední podnikatele - omezování výdajových paušálů, uvalování kaucí, navrhování zvýšení povinných odvodů na zdravotní pojištění a tak dál a tak dál, nebudu se tady vracet k tomu tisíckrát omílanému přirovnání jednoho z ministrů této vlády živnostníků k parazitům. A ani to jakoby nestačilo, šéf Českomoravské konfederace odborových svazů - a odbory jsou teď jedna ruka s vládou - by šel ještě dál a živnostníkům by v rámci jejich zdravotního ošetření povolil jenom třetinu sádry nebo chlopně, protože prý odvádějí do systému zdravotního pojištění jenom třetinu toho co zaměstnanci. Přitom srovnání zdravotních odvodů zaměstnanců a živnostníků neobstojí. Aby si živnostník vydělal stejných 25 tisíc korun, jako má zaměstnanec, tak musí na sebe vzít podnikatelské riziko, musí si pořídit výrobní a pracovní prostředky, není pod ochranou Zákoníku práce a často si nemůže dovolit ani být nemocný. A teď si to srovnejte. Srovnejte si to, jak vláda přistupuje k živnostníkům a podnikatelům, ale ne na základě nějakých řečí, ale na základě těch konkrétních opatření, která jsem vám tady připomenul, a vezměte si naproti tomu, jak vláda přistupuje k úředníkům a státním zaměstnancům. Zvyšují se jejich počty, zvyšují se výdaje na jejich platy o 10 miliard korun, zajišťuje se jim definitiva formou služebního zákona, kterým vláda zabetonovala na úřadech svoje lidi a tak dál. A proti tomu máte jedno za druhým opatření vlády, které komplikuje život živnostníkům a drobným podnikatelům. Tak po ovoci poznáte je. Tady je jasně vidět, jak se vláda dívá na ty, kteří podnikají. A jedno vám mohu garantovat. Tady, když se podíváte na kroky současné vlády, tak nenajdete snížení rozpočtu nějakého úřadu, nenajdete omezení pravomoci státu, nenajdete odstranění nějaké regulace, ale všechno se to naopak navyšuje. A to, co vám mohu garantovat, je že tímto způsobem nedosáhnete žádného navýšení daní, nedosáhnete efektivnější kontroly, nedosáhnete lepšího fungování státu. Dosáhnete jenom toho, že tady obnovíte některé prvky dohližitelského státu, socialistického státu, a to je stát, který je, jak se historicky mnohokrát prokázalo, naprosto disfunkční.

Takže i v těchto souvislostech musíme vidět elektronickou evidenci tržeb, protože ta její škodlivost není dáno jenom v tom, co bude stát, není dána jenom v těch ekonomických dopadech, ale v souvislosti s těmi jinými kroky Sobotkovy vlády je bohužel nebezpečná i společensky, protože prohlubuje umělý příkop mezi jednotlivými skupinami obyvatel a fixuje ve společnosti nebo má za cíl fixovat ve společnosti přesvědčení části vládní koalice o tom, že podnikatelé jsou podvodníci nebo potenciální podvodníci. A to si myslím, že je neodpustitelné a tomu nemůžeme přihlížet. Ono to ukazují i ty citáty, které jsem tady z mailů a dopisů živnostníků a podnikatelů přednesl. Ono to má ještě jeden dopad, a to je ten, že vláda v podstatě demotivuje občany České republiky, aby podnikali. A to je něco, co do budoucna významným způsobem ohrožuje podnikatelského ducha, který je potřebný pro to, aby tato země prosperovala. Já vím, že - a to je také vidět z kroků současné vlády - vás zajímá přítomnost a nezajímá vás budoucnost. Vy klidně zrušíte druhý důchodový pilíř, aniž víte, co s důchody, vy klidně zrušíte poplatky ve zdravotnictví, aniž víte, jak do budoucna financovat zdravotnický systém. No a vy klidně prostě spoutáte podnikatele, budete je demotivovat, aniž víte, jak do budoucna zajistíte prosperitu České republiky. Ano, teď jsme v situaci, kdy ekonomika roste, kdy máte velké příjmy do státního rozpočtu bez vaší zásluhy, je to naopak zásluha rozumné politiky předcházejících vlád. Ale ono tohle jednou přestane a takto vláda nemůže uvažovat. Vláda přece se musí starat o budoucnost České republiky a i o budoucí prosperitu. A odvracet nebo narušovat společenskou soudržnost a demotivovat lidi v tom, aby podnikali, to je z hlediska budoucí prosperity nebezpečné.

Myslím také, že je obrovským paradoxem předpokládat, že zavedení nebo zdůvodňovat zavedení elektronické evidence tržeb narovnáním podnikatelského prostředí, omezením daňových úniků a bojem proti šedé ekonomice. Já chápu, že to je součást té rétoriky, té propagandy, ale pravdivé to není. Já už jsem minule, když jsem vystupoval, tak jsem se vám snažil ukázat - a tady potom někdo řekl, no, to byla přesná čísla nepřesně interpretovaná. Na velmi konkrétních číslech, ale hlavně na relevantních interpretacích autorů, jako je Feld, Schmidt, Schneider (?) a analýzách OECD včetně interpretací, že boj proti šedé ekonomice se musí vést úplně jinými prostředky, než jsou odstrašující plošné restrikce. Ale chápu, že se tady snažíte vzbudit svými uváděným důvody jakýsi dojem férovosti a transparentnosti tohoto systému. Nicméně, to je potřeba jasně říct, to není pravda. Ten systém žádnou férovost a transparentnost nepřinese, naopak, jak jsem se tady snažil ukázat, povede za prvé k prohlubování příkopu mezi státní a soukromou sférou, bohužel také pravděpodobně k přelivu části šedé ekonomiky do černé, za třetí povede ke vzniku konkurenčních výhod pro privilegované skupiny a za čtvrté bezprecedentním způsobem zasahuje do osobních svobod občanů.

Já ještě na závěr svého vystoupení tady ty čtyři body, které jsem teď zmínil, trošku vysvětlím. Za prvé se ptám, jak chce vláda nastolit větší podmínky férovosti výběru daní v situaci, kdy stát přerozdělí skoro polovinu toho, co vybere, čímž vlastně vytváří rozsáhlé skupiny obyvatel, které jsou závislé na příspěvcích od státu. Já tady schválně používám stejnou logiku, ona je trochu absurdní, já to uznávám, ale je to stejná logika, se kterou argumentuje vládní koalice. Kdybychom totiž použili stejnou logiku, se kterou třeba vláda obviňuje živnostníky z toho, že podvádějí, parazitují na systému, respektive že parazitují na odvodech zaměstnanců, tak zas můžeme říct, že každý, kdo je závislý na příjmu od státu, je tak při vysoké míře přerozdělení zvýhodňován proti živnostníkům. Sami cítíte, že ta argumentace je v mnoha směrech absurdní, ale je ve stejné logice, v jaké tady argumentujete proti živnostníkům a podnikatelům. A rétorika férovosti tady zakrývá socialistickou logiku třídního boje.

Zadruhé. Jedním z důležitých předpokladů snížení podílu neformální šedé ekonomiky je podle řady zjištění ze zahraničí posílení důvěry, že stát dodává užitečné služby. A naopak, jak jsem se zmínil už ve svém minulém vystoupení, mnohé empirické studie ukazují, že šedá ekonomika roste s rostoucí restrikcí ze strany státu. A opět tady máme to téma svobody a důvěry, jako klíčového faktoru, který přispívá k prosperitě země. Ale tam nepatří elektronická evidence tržeb. Elektronická evidence tržeb je jenom další plošnou restrikcí ze strany státu, která nepomáhá ke vzniku bohatství, ale k jeho většímu přerozdělování. Proč většímu přerozdělování? Protože budeme muset mít peníze na platy pro nové úředníky, státní a celní správy, náklady na nový software a hardware, a další a další věci, které zajišťuje stát. A v logice těch zahraničních zkušeností je zde tedy velká pravděpodobnost, že vláda pomůže roztočit kola šedé ekonomiky. A to přece nechceme, protože my jsme si tady řekli, i když se někteří nad tím usmíváte, ale ona je to prostě pravda, že šedá ekonomika je v České republice pod úrovní, nebo na úrovni průměru (ona trošku kolísá) vyspělých států OECD a blíží se spíše Německu než Chorvatsku.

Zatřetí. Vláda se snaží soukromé podnikání a svobodu poptávky spotřebitele do značné míry devalvovat takovou tou karikaturou hostinského, který šidí, a zákazníka, který platí na dřevo, a proto prý potřebujeme elektronickou evidenci tržeb, aby se tady narovnalo podnikatelské prostředí a zákazníci byli zbaveni těch manýrů kradoucích zelinářů.

Jenomže elektronická evidence tržeb, a to je potřeba za tou karikaturou, a za tou povrchní rétorikou vidět, elektronická evidence tržeb bude generovat obrovské množství dat. A nenechme se zmýlit, že se to týká jen plateb v hotovosti. Budou evidovány platby šekem, směnkou, stravenkami, dárkovými poukazy, budou také evidovány rozhodné příjmy ovlivňující daňový základ firem, pokuty, penále, kauce, a tak dále, a tak dále. A když jsem tady zmiňoval toho chorvatského ministra financí, který, jak jsme tady předtím slyšeli, byl pro naše Ministerstvo financí, pro pana Babiše, zdrojem inspirace, budu ho citovat ještě jednou. Ten si při návštěvě v České republice pochvaloval výhody EET a říkal: Vidíme nejen to, kolik peněz má podnikatel na účtu, a jak ty peníze převádí. Ale vidíme také, zdali dotyčný nakupoval nemovitosti, vozidla nebo akcie. Můžeme řídit nejenom daně, ale také hospodářské aktivity, neboť stát má ty informace okamžitě.

Dámy a pánové, to si nevymyslela opozice, která něčím straší. Toto říkal chorvatský ministr financí, kde elektronická evidence byla zavedena. A ohromné množství dat o tom, kdo, kdy, co a za kolik kupuje, až se to dá všechno dohromady, elektronická evidence, kontrolní hlášení a další věci, to ohromné množství dat je velmi cenným zdrojem informací. Samozřejmě na jedné straně pro ministra financí, jak si to pochvaloval ten chorvatský ministr financí, ale kdyby se k těm datům někdo dostal, tak je to také velký a cenný zdroj dat pro jakéhokoliv velkopodnikatele. A já se omlouvám, ale prostě v České republice je ministr financí a velkopodnikatel jedna a tatáž osoba, tak ať se nikdo nediví, že zde vznikají otázky nad tím, kdo ta data bude využívat, jak je bude využívat, a zda náhodou nejsou zneužitelná, a proč právě ministr financí takovým způsobem lpí na tom, aby se projekt elektronické evidence tržeb, a zrovna v té chorvatské podobě, s tím obrovským množstvím dat získávaným on line uvedl do praxe v České republice. Je přece jasné, že kdo bude držet v ruce ty informace, které budou tímto způsobem získány, tak bude disponovat nesmírnou výhodou. Já tady nikoho neobviňuji, já tady neříkám, že to tak stoprocentně je, ale přece bychom byli slepí, kdybychom to nebezpečí neviděli, a kdyby to podezření tady neexistovalo, kdyby se o něm opakovaně nemluvilo. A i toto by se měl stát snažit vyvrátit, protože obrovské množství dat, a my tady i na tom příkladu, který jsem uvedl na začátku svého vystoupení, vidíme, že stát není schopen řadu dat vůbec chránit. Tak toto obrovské množství dat je neskutečným způsobem zneužitelné. A pokud by jimi někdo disponoval, a byl schopen vyhodnotit, která společnost je vhodná k nákupu, který konkurent kdy a co prodává, s kým je vhodné vyjednávat o pozicích na trhu, koho lze v klidu ignorovat, a tak dál, a tak dál, no tak potom to může využít k likvidaci konkurence, a samozřejmě především k likvidaci menších hráčů na trhu. A to si myslím, že je nebezpečí, které prostě nemůžeme v žádném případě podceňovat.

A já tady pořád nevidím žádnou jinou výhodu elektronické evidence tržeb, než že usnadní centrální řízení našeho hospodářství. A to je tedy výhoda, kterou já považuji za naprostou nevýhodu, za krok zpět, a je to výhoda, proti které bychom měli všichni co nejusilovněji bojovat. A myslím, že by voliče mělo znepokojovat, a to i voliče vládních stran, že vládou navrhovaný zákon, kterým se shromáždí obrovské množství dat o podnikání, a o našem chování, že ten zákon ta data vlastně nijak nechrání před únikem a zneužitím. Vláda zavádí elektronickou evidenci tržeb bez jakékoliv záruky ochrany soukromí a bezpečnosti každého z nás, a to já tedy za zvýšení férovosti nepovažuji a považovat ani nemohu.

Začtvrté. Pokud má elektronická evidence tržeb přispět k narovnání a zkvalitnění podnikatelského prostředí, proč nás ten zákon, tak jak je připraven, proč ten zákon tedy vytváří právní nejistotu, a bude nutit žít podnikatele pravděpodobně podle praxe soudního výkladu? Co mám na mysli? Třeba to, že obsahuje terminologické zmatky a nevysvětluje, kdo je oprávněn autorizovat a vydávat jeden ze základních prvků systému EET, takzvaný fiskální identifikační klíč.

A hlavně ten zákon je plný výjimek, a nebude působit na všechny účastníky trhu stejně. Vláda bude moci například bez parlamentní kontroly určit, jaké tržby bude možné evidovat ve zjednodušeném režimu, jakých tržeb se evidence vůbec nebude týkat. A to přece, když to vláda může udělat bez parlamentní kontroly, tak to vytváří prostor pro korupci, nebo aspoň pro podezření z korupce. Vytvoří se skupiny, které budou užívat ekonomická privilegia na úkor jiných, a to vše při omezení jednoho ze základních principů zastupitelské parlamentní demokracie, jakým je právě zákonodárná kontrola exekutivy. Takže i v této věci ten zákon vytváří řadu otázek a řadu podezření, pro které s ním nelze souhlasit.

Dámy a pánové, já myslím, že jsem dostatečně vysvětlil i v reakci na tu diskusi, která se tady rozpoutala 18. prosince po mém vystoupení, že jsem dostatečně vysvětlil další důvody, které nás vedou k odmítání elektronické evidence tržeb, že jsem přesvědčivě ukázal, že současná vláda se snaží regulovat chování a jednání společnosti místo toho, aby se starala o to, o co se starat skutečně má, a tím je efektivní vynucování základních pravidel hry, protože v tom bychom se s vládou shodli. Ale neshodneme se s ní ve snaze regulovat naše životy, chování a jednání, a neshodneme se s ní v myšlence plošných restrikcí s přesvědčením, že všichni kradou, a že je potřeba podnikatele tímto způsobem zkrotit.

Já chci jasně říci, že my chápeme roli státu jako státu, který má skutečně hledat všechna řešení, jak daně vybírat, ae nemůže tuto svou roli přenášet na podnikatele a živnostníky, a to ještě za jejich vlastní peníze, jak se tomu děje v případě elektronické evidence tržeb. A nepřesvědčil mě v tom svém úvodním vystoupení pan ministr financí, když říkal, že elektronická evidence tržeb narovnává to prostředí a není diskriminačně zaměřena na drobné podnikatele a živnostníky. Já nevím, jestli jde tak snadno zpochybnit ty údaje, podle kterých jenom nepatrná část předpokládaných daňových úniků, tedy těch 7 %, jde na vrub živnostníků a podnikatelů, a přesto Ministerstvo financí právě na tuto skupinu zaměřuje svoje hlavní úsilí. Já myslím, že mnohem pravděpodobnější výklad bude ten, který jsem tady nabídl já, a to je, že to zaměření na drobné živnostníky a podnikatele je právě proto, že jim vládní koalice nevěří, má je za podezřelé a snaží se jejich podnikání ztížit.

Dámy a pánové, ze všeho toho, co jsem říkal, je asi zřejmý názor Občanské demokratické strany, to je to, že Sobotkova vláda svými opatřeními, a to i elektronickou evidencí tržeb, destruuje přirozené ekonomické a společenské procesy a hodnoty, na kterých tato společnost funguje 20 let, a my se obáváme, pokud to nezastavíme, pokud tomu nezabráníme a pokud tomu nezabráníme v takových věcech, jako je elektronická evidence tržeb, že náklady tady těch plošných evidenčních, restrikčních a kontrolních experimentů Sobotkovy a Babišovy vlády poneseme v budoucnosti v případě jejich úspěšného prosazení všichni. Proto mějte pochopení pro náš zásadový a neměnný postoj, že budeme dělat všechno pro to, aby jedno z těch socialistických opatření, tedy elektronická evidence tržeb, nevstoupilo v platnost.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: PV

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Prezident Zeman: V Evropě lidský život, jak se zdá, pro některé přestává mít cenu

13:55 Prezident Zeman: V Evropě lidský život, jak se zdá, pro některé přestává mít cenu

Prezident republiky kondoloval německému prezidentovi