Návrh mezinárodní smlouvy prezidenta Zemana vychází z návrhu,[1] který prezidentovi zaslal předseda Svobodných Petr Mach.
K tvrzení ministra Zaorálka si dovolím uvést pět stručných poznámek:
1. Minulý týden ministr Zaorálek ve vztahu ke sjednání mezinárodní smlouvy prezidentem prohlásil, že „bez toho, že by vláda dospěla k tomu, že lze něco podobného uzavřít … se dá těžko o něčem takovém mluvit.“ K ministrovi Zaorálkovi se připojili někteří politologové, podle nichž prezident vůbec nemůže vznik mezinárodní smlouvy iniciovat nebo ji sjednat bez souhlasu celé vlády. Tato tvrzení jsem velmi podrobně okomentoval a jednoznačně vyvrátil ve svém nedávném článku.[2] Spor o sjednání mezinárodní smlouvy na pomoc dětem zadržovaných v Norsku se stal sporem o dělbu moci. Sporem o to, zda prezidenta necháme vykonávat jeho ústavně svěřené pravomoci, nebo z něho uděláme sluhu vlády.
2. Podle dnešního stanoviska ministra Zaorálka je návrh mezinárodní smlouvy s Norskem „v rozporu s Úmluvou o právech dítěte, protože návrh vůbec nezohledňuje zásadu nejlepšího zájmu dítěte.“ Toto tvrzení je nepravdivé. Žádost o vydávání dítěte s českým státním občanstvím může být podána Norsku jen na návrh alespoň jednoho z rodičů, sourozence či předka nezletilého v linii přímé. Zda žádost nakonec bude podána je však podle návrhu smlouvy v plné diskreci přijímacího státu (čl. III návrhu). Pokud příslušné státní orgány přijímacího státu dojdou k závěru, že vydání dítěte je v rozporu s jeho zájmy a se zájmy rodiny, žádost nebude vůbec podána. Zájem norského dítěte na vydání z ČR do Norska by naopak posuzovaly norské státní orgány (smlouva je reciproční). Že návrh mezinárodní smlouvy s Norskem zohledňuje maximální ochranu dítěte a rodiny je patrno již z preambule návrhu. Návrh rovněž stojí na stanovisku, že zájmem dítěte obvykle bývá vyrůstat ve své biologické rodině (není-li možné, aby dítě vyrůstalo u rodičů, tak by mělo vyrůstat např. u prarodičů atp.) a ve své vlasti, kde má jako občan také obvykle širší okruh práv, než osoba bez státního občanství státu, kde je zadržován.
3. Ministr Zaorálek návrh smlouvy s Norskem považuje za nepřijatelný kvůli údajnému rozporu s Úmluvou o pravomoci orgánů, použitelném právu, uznání, výkonu a spolupráci ve věcech rodičovské odpovědnosti a opatření k ochraně dítěte, která v těchto ohledech přiznává pravomoc orgánům v místě bydliště dítěte. Dlužno však podotknout, že mezinárodní smlouva s Norskem by byla k výše uvedené Úmluvě ve vztahu speciality, což vyplývá z jejího obsahu. Existence mnohostranné mezinárodní smlouvy automaticky nezabraňuje sjednání bilaterální mezinárodní smlouvy, tím spíše se státem, který není signatářem mnohých mnohostranných mezinárodních smluv k ochraně dětí. Navíc samotná Úmluva zmiňována ministrem Zaorálkem v čl. 8 umožňuje posouzením zájmu dítěte i orgány jiného státu, než v němž má dítě bydliště.
4. Lubomír Zaorálek považuje za vážný problém údajnou retroaktivitu smlouvy. Mezinárodní smlouva s Norskem ve znění navrženém Petrem Machem by sice umožnila díky čl. V návrat dětí paní Michalákové zpět do České republiky, nejedná se však o nepřípustnou pravou retroaktivitu. Z právního hlediska jde o přípustnou tzv. nepravou retroaktivitu, která de iure retroaktivitou vůbec není. Když už ministr Zaorálek mezinárodní smlouvu s Norskem o vydávání dětí přirovnal ke smlouvě o vydávání zločinců, sluší se podotknout, že mezinárodní smlouvy o extradici pachatelů trestných činů rovněž běžně obsahují článek, který umožňuje vydání pachatele trestného činu odsouzeného před vstupem dané extradiční mezinárodní smlouvy v platnost. Ustanovení čl. V návrhu smlouvy je plně slučitelné s demokratickým právním státem, jakož i se zásadami mezinárodního práva. Zaorálek kritizuje rovněž to, že návrh používá pojem „vydávání“, což pokládá za věc mimořádnou, resp. údajně užívanou jen v trestním právu. To však není pravdu. O vydání (resp. vrácení dítěte) se zmiňuje například i Úmluva o občanskoprávních aspektech mezinárodních únosů dětí.
5. Návrh mezinárodní smlouvy s Norskem není (stejně jako kterýkoliv jiný lidský výtvor) geniální. Bylo by hloupé se bránit jejím úpravám, které by vedly k jejímu zlepšení. Je však potřeba odmítnout snahy o její smetení ze stolu bez náhrady. Pokud se některé formulace návrhu mezinárodní smlouvy s Norskem ministrovi Zaorálkovi nelíbí, může předložit svou vlastní verzi. Za celé dva roky však nepředstavil nic. Je-li neaktivní ministr a vláda, je správné, že je aktivní prezident.
Tomáš Grygar,
místní asistent poslance EP Petra Macha
[1] https://web.svobodni.cz/public/media/Katka-K./2016/MEZINARODNI-SMLOUVA.pdf
[2] https://web.svobodni.cz/clanky/tomas-grygar-spor-o-mezinarodni-smlouvu-k-vydavani-ceskych-deti-z-norska-je-sporem-o-delbu-moci
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
