Ministerstvo financí vydalo zprávu, která má pozitivně vykreslit členství České republiky v EU. To aby občané nezapomněli v době krize hospodářské, dluhové, morální a imigrační na to, že jako jedeme nahoru. „Celkově ČR od svého vstupu do EU 1. května 2004 do 31. prosince 2015 zaplatila do rozpočtu EU 429,2 mld. Kč a získala 990,4 mld. Kč. Kladné saldo čisté pozice České republiky ve vztahu k rozpočtu EU tak souhrnně dosáhlo 561,2 mld. Kč. Za významně pozitivní čistou pozicí ČR k evropskému rozpočtu v posledním roce stojí zejména zrychlené čerpání ČR z fondů Politiky soudržnosti, odvody ČR do evropského rozpočtu se zvyšují postupným tempem,“ sděluje ministerstvo. Tak já to přeložím do lidštiny, aby bylo jasnější, o čem to celé je. A vezmu to pro přehled v bodech.
1) Občané České republiky, včetně starců a nemluvňat, odevzdali do EU v období 2004 až 2015 celkem 429,2 mld. Kč. Tyto peníze byly z části vybrány na daních a z části získány prohloubením státního dluhu České republiky.
2) Za stejné období získala Česká republika na dotacích celkem 990,4 mld. Kč. Prostým odečtem jsme tedy získali v období 2004 až 2015 celkem 561,2 mld. Kč. Kde se tyto peníze vzaly? Museli je odevzdat sousedi z části ze svých daní a z části je, včetně starců a nemluvňat, jejich politici zadlužili novými státními dluhy.
3) Vzali jsme tedy ve skutečnosti peníze lidem v cizích státech a zadlužili je. Lidem, kteří mají ve svých státech podstatně více problémů, než my u nás doma. Vyšší nezaměstnanost, v mnoha ohledech horší školství, zdravotnictví, sociální služby, problémy s chybnou imigrační politikou, terorismem a nárůstem násilí, ale mnohdy i s horším státním zadlužením.
4) Samostatnou, ovšem neméně podstatnou, součástí čerpání dotací z EU je hodnota z těchto peněz realizovaných prací a služeb. Ty jsou podstatně dražší, než v případě investic do téhož z peněz soukromých. Slavné jsou dvojí ceníky dodavatelů u stejných produktů. Jedny pro zákazníky soukromé a druhé pro ty dotační. Z cizího prostě krev neteče.
5) Účelově v podobných přehledech zcela přehlíženou kapitolou „úspěchu v čerpání“ je kofinancování projektů z našich peněz, ale také budoucí náklady na správu a funkčnost nepřeberného počtu uměle za dotace vzniklých projektů po pěti letech jejich existence. Naddimenzované náklady v průběhu existence projektů padnou následně na hřbet daňových poplatníků po lhůtě tzv. udržitelnosti.
Žijeme za cizí peníze. Vzali jsme 561,2 mld. Kč sousedům, kteří mnohdy ani netuší, kde Česká republika přesně leží, a kteří si je na základě politického rozhodnutí museli utrhnout od huby a ještě se kvůli nám zadlužit. Čeští socialisté napříč vládou tomu říkají „čistá pozice“, deklarují to jako úspěch a staví na tom budoucnost. Krádež za bílého dne, posvěcená zákonem. Morální úpadek v přímém přenosu, kterému někteří lidé dokonce tleskají. „Čistá pozice“, která je ve skutečnosti jednou z nejšpinavějších praktik eurounijního socialismu.
Konec překladu. Snad nám to jednou, než to změníme, naše děti odpustí. Budou to totiž jejich záda, až my tu nebudeme, když ten morální dotační úpadek nezastavíme včas.
František Matějka,
místopředseda Svobodných
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
