Ministr Jurečka nesouhlasí s tvrzením Asociace soukromého zemědělství, že upřednostňuje velké zemědělské podniky před těmi malými. Proto chce vysvětlit svůj postoj a také konkrétní kroky, které na podporu malých farmářů podniká on i Ministerstvo zemědělství.

Od chvíle, kdy jsem nastoupil do funkce ministra zemědělství, jednám se zástupci všech zemědělských podniků, ať už jsou velké, střední nebo malé. Nikomu se nevyhýbám, ani nikoho neprotežuji, ke všem přistupuji férově. Jedním ze subjektů, se kterým často jednám, je právě i Asociace soukromého zemědělství (ASZ). Proto mě zarazilo jejich prohlášení,  ve kterém mě obviňují z toho, že podléhám tlaku velkých podniků a zájmům jejich nevládních organizací nebo že jsem nevyužil příležitostí reformy Společné zemědělské politiky. Musím konstatovat, že uvedená tvrzení se nezakládají na pravdě. Malé zemědělce, a mezi nimi samozřejmě i ty, kteří jsou sdruženi v ASZ, podporuje Ministerstvo různými způsoby.

ASZ tvrdí, že malým farmám komplikuje získávání dotací například nová povinnost prokazovat minimální produkci na hektar či povinnost být zemědělským podnikatelem nikoliv podle platných zákonů, ale již kvůli dotační žádosti.

Tato podmínka zaručuje, aby se dotace dostaly k těm žadatelům, kteří reálně hospodaří a zemědělstvím se živí. Peníze tak nezískají spekulanti, kteří o podporu žádají, aniž by v zemědělství podnikali. Tato podmínka by neměla být překážkou pro členy ASZ, kterou tvoří soukromě hospodařící zemědělci. Dotace z EU nejsou odměnou za vlastnictví polí, ale za to, že na nich zemědělec pracuje a vytváří přidanou hodnotu.

Minimální limit požadované produkce pro konkrétní komoditu je, aby podpora cíleně směřovala na zemědělskou činnost v citlivých komoditách. Zároveň se tak zabrání, aby se stal příjemcem peněz někdo, kdo nic neprodukuje.