Celkově je reakce J. Tvrdíka na můj článek, věnovaný jeho manažerské neschopnosti ve Slavii, značně hysterická. Začít blábolit o tom, že můj článek je důsledkem toho, že mě nejmenoval šéfem Slavie, je úsměvné. Tento Tvrdíkův výmysl je prostě bájná lež, která se neopírá o nic víc, než o fikci Tvrdíkovy hysterické mysli.

Pokud bych se podíval do své zřídkavé korespondence s Tvrdíkem v posledních sedmi a půl letech, tak existuje jediná SMS ze září 2015, kdy jsem vyjádřil ochotu pracovat pro Slavii, jejímž jsem celoživotním fanouškem. O nějakém šéfování nebyla ovšem v mé SMS řeč ani v nejmenším.

J. Tvrdík na tuto zprávu nikdy neodpověděl. Považoval jsem tedy svou činnost pro tento klub za uzavřenou ještě předtím, než tato možnost vznikla. V té době jsem samozřejmě ještě netušil, že se Trvdík chce stát šéfem Slávie sám…

Pokud jde o Tvrdíkovo radostné zadostiučinění, že stále ještě jako bývalý historicky nejúspěšnější předseda ČSSD (měřeno volebními výsledky) nejsem přijat zpět do této strany, uvádím jeho následující SMS z 16. 11. 2016: „Jiří, posledních 10 dnů mne vede k tomu, že se ti v hloubi duše musím omluvit. Lídři se poznají v krizi. To jsi ty byl. A mimochodem, náš společný nejhorší výsledek je něco, co by ČSSD nyní považovala za sen. Jsou to sráči. Všichni si s ČSSD vytírají zadek, Babiš i TOP 09. Politika je aréna a bohužel ČSSD je gladiátor, který chce přízeň diváků, ale nechce bojovat".