ČSSD tomu trochu odvykla. Sobotkova vyjádření o tom, že Zimola a Tejc „neustále napadají vedení ČSSD, a pomáhají tak […] politické konkurenci,“ je nepřiměřené. Boj o voliče se přece nesvede v rámci sociální demokracie, ale především se svede v ulicích českých a moravských měst a také v médiích. To, že v ČSSD dochází k jistému napětí, je jasné a pochopitelné.

S výjimkou zcela nevěrohodné agentury pro výzkum veřejného mínění CVVM, jejímž posláním zřejmě je dělat radost lídrům parlamentních politických stran, ty opravdu kvalifikované agentury pro výzkum veřejného mínění přicházejí se zjištěními, že voličská základna ČSSD je v posledních několika týdnech nominálně někde mezi 15–16 %. To znamená, že fakticky je někde mezi 13–14 %.

Za těchto okolností by se vedení ČSSD mělo obměnit. A to alespoň z větší části. Místo neviditelných funkcionářů jako jsou Starec či Teska Arnoštová nebo málo viditelných a málo efektivních funkcionářů typu Marksové Tominové, by měli přijít lidé, co alespoň vzdáleně připomínají štiky v rybníce, a ne líné kapry. Měli by přijít lidé, kteří mají nějaký volební potenciál, tzn., že kvůli nim půjdou lidé k volbám sociální demokracii volit.