Jedním z prvních kroků normalizace bylo převzetí sdělovacích prostředků. Lidé jim přestali věřit. Nedávno průzkumy ukázaly, že důvěra v média u nás klesá právě v poslední době. Je to jen náhoda?

Po síti koluje bonmot, který se ptá, jak silný musí být argument, který přesvědčí miliardáře, který nechce dělat politiku, aby změnil názor. Hnutí ministra Babiše nikdy nezveřejnilo, o co mu jde,  ačkoli k zásadám demokratické soutěže patří, že každý má vyložit karty (program) na stůl.

Ústředním bodem každé politické strany je koncept státu, jaký prosazuje. Protože ANO žádný politický koncept nepředkládá, nezbývá, než analyzovat dosavadní kroky a návrhy, a pokusit se domyslet, jaký stát si Babišovo hnutí představuje.

První, co jsme se doslechli, bylo šokující tvrzení, že stát se má řídit jako firma. Zatímco firma má jedno vedení a bylo by špatné, kdyby se ve firmě tolerovala pluralita, v demokratickém systému je pluralita základem politické soutěže. V demokratickém státě není žádný nadčlověk (či nadstrana), který by uměl říci, co je pro občany správné a dobré. Každá politická strana předkládá jiné pojetí žádoucího dobra a jiné pojetí, jak by měl stát fungovat. Protože není podle čeho rozhodnout, které dobro je to správné, konají se volby. Na volební období se vybere koncept, který má největší podporu. Protože žádné dobro není věčné, musí se volby pravidelně opakovat. Existuje jen jediný politický systém, který tvrdí, že zná, jak má vypadat dobro - dokonce na věčné časy - je to komunismus. V komunistickém pojetí skutečně stát funguje jako firma, která však nemá ani dozorčí radu ani valnou hromadu akcionářů. Zato je vše řízeno z jednoho centra. Stát rozhoduje, kdo bude ředitelem, kolik si kdo smí vydělat, kdo naopak přijde o práci, kdo bude zlikvidován, komu se sebere majetek. Dobro je jednou provždy zakotveno v ústavě a volby pouze mění představitele dobra, protože ti zatím nejsou nesmrtelní. Stát jako firma nepřipouští pluralitu, nepřipouští svobodnou soutěž politických názorů.

Chybějící program se naharzuje tvrzením, že stačí selský rozum, protože je jen jedno správné řešení - jinými slovy: “prostě to uděláme”. Stát jako firma je totéž, co totalita. Stát jako firma loajálním přisluhovačům zajistí blahobyt, ale neposlušné rebely (každého, kdo si chce udržet vlastní názor) udržuje v nejistotě. Nejistota vyvolává strach a umlčí názory odlišné od toho jedině vyžadovaného. Tvrdí-li někdo, že chce řídit stát jako firmu, hlásí se tím ke komunistické totalitní ideologii.