Opět se nám opakuje stejný scénář. Evropa jen sbírá mrtvé a nastavuje „opatření“. Zcela neúčinná a zbytečná opatření. Jediným jejich výsledkem bude ztráta svobod a soukromí občanů, proti kterým je teror veden. Vlády a EU se díky tomu na nich vyřádí podruhé. A vnímám, že to v této sebevražedné hře může být pro mnohé politiky i jistý postranní účel. Jak lépe a snadněji získat další a silnější pravomoci k dirigování životů poddaných, než bezprostředně po takové události? Vždyť kdo by odmítal „oprávněná“ opatření dalšího špiclování, dozoru a všelijakých nařízení v tak kritické situaci? Jaký opovážlivec by si dovolil zpochybnit kroky v zájmu všeobecné bezpečnosti občanů?

Po útocích 11. září kdosi napsal, že teroristé vyhráli především proto, že nastavili atmosféru strachu a opatření, která jsou naprosto k ničemu, ale zásadně otravují život běžným lidem (viz např. křečovité kontroly na letištích, všeobecný růst policejního státu atp.). Nemůžu s tím nesouhlasit.

Není pozdě začít se skutečnými opatřeními

Občas také v různých diskusích slýchám větu, že vlastně žádný kulturní střet neexistuje. Nevím, jaký lepší důkaz o jeho přítomnosti můžeme ještě dostat. Proč všelijací „vítači migrantů“ ignorují neúnosnou situaci v bezpočtu evropských měst? Proč stále nechápou nekompatibilitu kultur a programový nerespekt příchozích k místním hodnotám?