Toho se měl údajně dopustit tím, že prezidentu republiky navrhl jmenovat členem vlády pana Andreje Babiše, aniž si vyžádal předložení dokladů o splnění předpokladů pro výkon takové funkce, zejména lustrační osvědčení. Premiér Sobotka s tímto rozhodnutím nesouhlasí a v nejbližší době se proti němu odvolá a to zejména z těchto důvodů:

1) Lustrační zákon se vztahuje (kromě jiných funkcí, které nepřicházejí v tomto případě v úvahu) na funkce v orgánech státní správy České republiky. Co se rozumí těmito funkcemi, stanoví § 1 odst. 2 lustračního zákona, který odkazuje na služební zákon. Služební zákon ve svém § 2 odst. 1 výslovně stanoví, že se nevztahuje na členy vlády. Tedy v případě člena vlády je vyloučeno použití lustračního zákona.

2) I pokud by tomu tak nebylo, lustrační zákon dále stanoví ve svém § 6 odst. 1 písm. b), že povinnost vyžádat si lustrační osvědčení má v případě jmenování do zákony vyjmenovaných funkcí ten orgán, který do funkce jmenuje. Členy vlády, jak vyplývá přímo z Ústavy České republiky, čl. 68 odst. 2, jmenuje nikoliv premiér, ale prezident republiky. Pokud by tedy uvedenou povinnost někdo měl, nebyl by to předseda vlády.

3) Podmínkou spáchání přestupku je porušení zákonem stanovené povinnosti, které je za přestupek zákonem označeno. Není-li stanovena povinnost, která by mohla být porušena, nemůže dojít ani ke spáchání přestupku.
Přestože byly všechny uvedené důvody Úřadu městské části Praha 1 předloženy a bylo navrženo zastavení řízení, Úřad městské části Praha 1 tyto argumenty nevzal nijak v potaz a dovozuje ve svém rozhodnutí povinnosti, které žádný právní předpis neukládá, respektive svévolně některé právní předpisy neaplikuje a to především v těchto bodech:

1) Z toho, že prezident republiky může člena vlády jmenovat pouze na návrh předsedy vlády, dovozuje neexistující povinnost předsedy vlády shromažďovat podklady pro jmenování. Tímto způsobem rozšiřuje ustanovení § 6 lustračního zákona a to v neprospěch obviněného. Takový postup je v oblasti trestního práva správního nepřípustný. Základní zásady oboru stanoví, že rozšiřující výklad či analogie v neprospěch obviněného je zakázaná. Takový postup je v rozporu se zásadami právního státu a přímo porušuje čl. 2 odst. 3 a 4 Ústavy České republiky a čl. 2 odst. 2 a 3 Listiny základních práv a svobod.