Vážený pane hejtmane, dámy a pánové,

dovolte mi, abych porušil zaběhnutou tradici a začal tématem, o němž pan hejtman již mluvil. Dnes v deníku Právo na titulní straně vyšel článek s názvem „Prezidentův tým odmítl, aby je obsluhovali postižení. Uklízet směli." konec citátu. Chtěl bych pouze konstatovat, že až do dnešního dne jsem deník Právo považoval za jeden z mála slušných deníků v České republice. Po této evidentní lži, kde to dementovala nejenom prezidentská kancelář, nejenom majitelé restaurace, ale vystoupí ještě vedoucí našeho týmu Vladimír Kruliš, považuji Rudé právo a schválně říkám Rudé právo, za prolhaný plátek, který se vrací do těch nejtemnějších dob, to jest do doby, kdy se říkalo „Lže, jako když Rudé právo tiskne". Tím bych uzavřel tento nepříjemný bod a pokračuji standartními tématy.

Chtěl bych znovu vyjádřit hlubokou soustrast nad úmrtím bývalého německého prezidenta pana Weizsäckera. Šéf protokolu mi říkal, že jsem byl patrně poslední český politik, který se s ním v Berlíně setkal. Plánoval jsem, že v pátek se zúčastním pohřbu, ale bohužel termín pohřbu byl odsunut a v době nového termínu jsem na návštěvě v Jordánsku a ve Spojených arabských emirátech. Proto jsem poprosil předsedu Senátu Michala Štěcha, jako druhého nejvyššího ústavního činitele České republiky, aby mě na tomto obřadu zastoupil.