129 obětí pařížského útoku ISIL je samozřejmě hrozné číslo a vůbec se nedivím obrovské solidaritě, která se zvedla vůči Francii po celé Evropě. Sám jsem prožil v Paříži tři roky na studiích, Paříž miluju a také tuto solidaritu z celého srdce podporuji. A novináři se v této tragédii úplně vyžívají a informují o každém nejmenším detailu vyšetřování ve Francii.

Jaký je to ale kontrast oproti stejné tragédii, když bylo jen před 14 dny vyhozeno do povětří ruské letadlo na Sinajském poloostrově. V něm zahynulo ještě více obětí, 224. Jenže to byli „jenom“ Rusové. A s nimi se přece „nesolidarizuje“. Spíš mně to připadalo, jako by jim to někteří novináři přáli. Prostě hnus!

Stejně tak naše média „vzdychají nadšením“ nad opakovanými útoky francouzských stíhaček na islamistické hlavní město v Sýrii Rakká. Víte, kolik těch útoků zatím od událostí v Paříži bylo? Celých čtrnáct a francouzská letadla tam svrhla devatenáct bomb. Tak to je něco! Zatímco ve stejné době Putinovy stíhačky v Sýrii provedly těch útoků stovky…. A nic. O těch se nepíše. Teď se ovšem prezident Holland hodlá domlouvat na spolupráci v boji proti ISIL s Obamou i Putinem, protože se ukázalo, že to bez něj nepůjde. Jak tohle novináři vysvětlí veřejnosti, to opravdu nevím. Nebo možná vím. Prostě se otočí jako korouhvička ve větru a „ pojede se dál, močálem černým kolem bílých skal“, jak by řekl Jan Werich.