Dnes byl ve třetím čtení zamítnut poslanecký návrh zákona o odškodnění za ztrátu zaměstnání z politických důvodů v letech 1948 až 1989 bývalým vojákům z povolání a zaměstnancům rezortu obrany. Důvodem měl být údajně selektivní výběr osob, které trpěli a stále trpí z důvodu svého odporu vůči okupaci spojeneckými armádami v roce 1968. Tady chci poděkovat a zároveň připomenout mnohaletou iniciativu členů Vojenského sdružení rehabilitovaných (VSR), kteří usilovali a usilují o spíše morální než finanční satisfakci. A právě tato iniciativa dělá rozdíl mezi těmito zaměstnanci a zaměstnanci jinými, kteří za komunistické totality trpěli také.

Podstatou návrhu pro méně než 1000 osob, jejichž stáří přesahuje 80 let , bylo poskytnutí kompenzačního příplatku k důchodu. A to ve výši 1500 Kč pro osoby, kterým bylo vydáno osvědčení podle §22 zákona č.87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitační a poloviční příspěvek pro jejich vdovy či vdovce. Zároveň jsem si byl vědom, že svým návrhem odstraňuji pouze část křivdy, kterou tady na našich lidech zanechal totalitní předlistopadový režim. Nicméně jsem přesvědčen, že pokud můžeme alespoň něco napravit, pak se o to musíme alespoň pokusit.