Ve sdělovacích prostředcích se objevují nové výrazy, někdy cizí, jindy přeložené do češtiny. Zpravidla to normálním lidem chvíli trvá než pochopí, většinou z kontextu, jejich význam, ale nikdo se moc ptát nechce, aby nebyl za hlupáka. Uveďme namátkou některé - summit - setkání na nejvyšší úrovni, Brexit - odchod Velké Británie z EU atp. Často používaným termínem, který se zabydlil v řeči politiků a komentátorů je výraz politicky korektní. Intuitivně si to překládáme jako politicky správný, ale znamená to také společensky nezávadný. Očekáváme, ba co víc, vyžadujeme politickou korektnost od politiků, novinářů a komentátorů - tedy aby jejich projevy, zpravodajství a komentáře byly společensky nezávadné.

Nechceme, aby šířili nepravdu, stačí, když se o nepříjemných pravdách mluvit nebude, bylo by to politicky nekorektní. A tak se o obtěžování žen ze silvestrovské noci v Kolíně dozvídáme po týdnu, o problémech s imigranty ve Švédsku dokonce po dlouhých měsících. Jak vypadá situace na hranicích Schengenu, jak se imigranti chovají, jak přijímají nebo odmítají pomoc, kdo sem vlastně přichází, se zřejmě z politicky korektních - tedy společensky nezávadných sdělovacích prostředků nedozvíme.