Já zde nechci opakovat to, co jsem uvedl na konto tohoto tisku a vůbec počínající demontáže nedávno přijatého důchodového systému v prvním čtení. Přiznám se, že jsem byl zklamán, když ani neprošel návrh na přikázání tohoto tisku vedle rozpočtového výboru do výboru pro sociální politiku, jak bylo vždycky tradicí, protože důchodové zákony vedle rozpočtového výboru vždy projednával i výbor pro sociální politiku. Ani to neprošlo. A to také o něčem svědčí.

Jako vážený klient důchodového spoření, protože jsem vstoupil do toho druhého pilíře, jsem vedle ročního výpisu z vyváženého důchodového fondu dostal také dopis od příslušné penzijní společnosti, která mi děkuje za věrnost v uplynulém roce a zároveň sděluje předpokládanou časovou osu ukončení důchodového spoření. K tomu vyjmenovává několik variant, jak naložit s prostředky, které jsem dosud naspořil v rámci důchodového spoření.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, přiznám se, že jsem nevstupoval do důchodového spoření, abych po dvou letech z něho zase vystupoval. Považoval jsem to a stále to považuji za rozumnou příležitost, jak zabezpečit a oproti bývalému modelu zvýšit své prostředky na stáří. Teď přišla vláda sociální demokracie, ANO a KDU-ČSL, která se snaží na politický nátlak sociálních demokratů tuto pro mě rozumnou příležitost, jak se zabezpečit na stáří, zlikvidovat. V takovém případě, pokud se tak stane, by stát z důvodů čistě ideologických fakticky nedodržel pravidla, která uzákonil, a musí dobře vědět, že státi se klientem důchodového spoření bylo pro každého účastníka rozhodnutí vážné, rozhodnutí, z něhož pramenily povinnosti klienta, pojišťovny, ale také i státu. Pokud se stane a dojde k demontáži důchodového spoření, určitě to bude mít u mnohých z klientů soudní dohru.