Co nám zde vláda, v tomto případě za vládu pan předkladatel, pan ministr Jiří Dienstbier, přináší? Rozšíření kontrol na obce, kraje, příspěvkové organizace obcí a krajů, na některé další subjekty, které jmenoval pan zpravodaj, jako jsou třeba zdravotní pojišťovny, veřejné výzkumné instituce, ale také Česká televize, Český rozhlas atd. Chci říci, že zatímco u tzv. veřejnoprávních institucí jako je Česká televize nebo Český rozhlas, ale vlastně také jak vyplývá z dikce zákona i u příspěvkových organizací obcí a krajů, může NKÚ kontrolovat pouze soulad jejich hospodaření s právními předpisy tak, jak je přesně uvedeno v návrhu zákona. U samotných obcí a krajů je to jinak. A na to bych chtěl především upozornit. Důvodová zpráva se sice zaklíná tím, že nejde v daném případě o zásah do samostatné působnosti obcí a krajů, protože NKÚ nemá nástroj, jak zasahovat do samostatné působnosti územních samosprávných celků. A dokonce i to, že je návrh v souladu se zásadami Charty místních samospráv, protože správní dozor v tomto případě usiluje pouze o zajištění souladu se zákonem a ústavními zásadami a nikoliv o vhodnost zvolených prostředků.

Situace po podrobném přečtení a prostudování je však zcela jiná a předkladatel by to měl a já dokonce si myslím, že to musí vědět. Tím, že by úřad prověřoval bez omezení rozsah plnění povinností uložených územnímu samosprávnému celku zákony o obcích, krajích i o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, tak by zároveň s největší pravděpodobností rovnající se jistotě kontroloval například s odkazem na § 38 odst. 1 zákona o obcích i tzv. účelné a hospodárné využívání majetku obce, analogicky i kraje, v souladu s jeho zájmy a úkoly, jak je tam popsáno.

Je to taková, odpusťte mi, klasická legislativní levárna. Na jedné straně důvodová zpráva tvrdí, že se bude kontrolovat pouze soulad jejich hospodaření s právními předpisy. Ba dokonce se tvrdí, že se tím vyhovuje mnohým připomínkám ze strany územních samospráv. Ve skutečnosti však návrh umožňuje posuzovat tzv. účelnost nakládání s majetkem územních samospráv. To považuji za zcela falešnou hru a nejsem si jist, zda tato falešná hra byla odhalena vládními kolegy pana Dienstbiera. To opravdu nedokážu posoudit a nechci toto hodnotit.

Pokud se obecně podíváme na kontrolu obcí, ale i krajů a především se věnuji tomuto tématu jako letitý komunální politik, pokud se podíváme na kontrolu jejich hospodaření, nakládání s peněžními prostředky, ale i majetkem jako takovým, je kontrolováno ze všech stran. Pane ministře, zkuste se podívat, kolikrát je kontrolováno například nakládání s dotacemi z veřejných rozpočtů. O těch evropských ani nemluvě. To je vždy několik kontrol ex ante, interim, ex post, pak ještě přijde audit Ministerstva financí, jehož závěry jsou mnohdy naprosto rozdílné. V tomto musí žít obce a vysvětlovat každý den zastupitelům a občanům, proč ty kontroly došly k jinému závěru než ty předchozí, proč musí obec vracet celou dotaci a k tomu ještě uhradit stoprocentní sankci.