Zlatuška (ANO): Ministerstvo říká „uděláme to odborně“, ale dává to do rukou neodborníků

21. 1. 2015 13:57

Projev na 25. schůzi Poslanecké sněmovny dne 21. 1. 2015

Zlatuška (ANO): Ministerstvo říká „uděláme to odborně“, ale dává to do rukou neodborníků
Foto: Hans Štembera
Popisek: Jiří Zlatuška

Vážený pane předsedající, dámy a pánové, ta debata o novele školského zákona je poměrně dlouhá z toho důvodu, že na samotném výboru se nepodařilo dojít k uspokojivě shodnému stanovisku, ta většina tam nebyla taková, aby to bylo možné označit za konsensus. A je zde také stanovisko, doporučení výboru sociálního. Jednoznačně se kloním k tomu, co zde už poměrně kvalifikovaně a podrobně říkala paní kolegyně poslankyně Berdychová. Uváděla konkrétní důvody pro to, proč by se měla ta problematická ustanovení z § 16a vypustit. Uvedla také celou řadu podporujících odborných i společenských uskupení.

V jednání, které na výboru tady kolem tohoto bylo, bych ten spor charakterizoval jako spor, ve kterém stojí několik skupin, několik zájmových skupin. Jedna z nich jsou psychiatři, vedle nich psychologové, tam ještě kliničtí respektive poradenští, a vedle toho speciální pedagogové. Tady v tomto věcném sporu, který měl být posuzován především dialogem a jakýmsi terminologickým zpřesňováním toho, o co se jedná, se bohužel předkladatel přiklonil jen k jedné z těch skupin a ty zbylé se rozhodl ignorovat, nebrat je v potaz, a to přesto, že v ustanovení, vlastním textu té novely je tam odkaz na parametry, které jsou veskrze lékařské, tak jak tady zcela správně poznamenával pan poslanec Svoboda. To lékařské posuzování navzdory té obecné deklaratorní rovině v zákoně je svěřováno nelékařům se všemi sekundárními důsledky, které to má, kolize se zákony, které určují, jakým způsobem se vykonává lékařská profese a jaká je tam odpovědnost, i kolize s odpovědností za tady takové posuzování. Čili další spor, který je tam, je ten spor mezi lékaři nelékaři.

Kdybych chtěl charakterizovat to, jak v dnešní podobě navrhované ministerstvem - to ustanovení toho zákona tam je - tak v poloze, kdy se to týká problematiky veskrze psychiatrické, lékařské versus psychologické nebo poradenské, ministerstvo volí deklaratorní ustanovení, které říká: uděláme to odborně, ale dává to do rukou neodborníků. Bylo by to asi jako, kdybychom popisovali bezpečnost jaderné elektrárny. Do předpisu, kterým by se to řídilo, bychom dali, že se to řídí podle poznatků vědy a techniky, zejména jaderné fyziky a podobných disciplín, a provádění bychom tímtéž zákonem svěřili jako zájmovou aktivitu dětí v mateřských školkách při hraní si na pískovišti. Toto je extrémní vypodobnění, ale takto chápu ten problém, jak stojí.

Na výboru samotném na to upozorňoval pan doktor Matys, který poukazoval na to, že ustanovení, tak jak je tam dnes napsáno, jenom zastírá skutečný stav v rozsudku DM a je tam vlastně jako obejití skutečného stavu vůči těm následným soudním jednáním, která mohou v budoucnu na Českou republiku dopadnout.

Považuji za důležité tady toto zmínit, protože pokud přijmeme tu myšlenku, že se s tím rozsudkem můžeme vypořádat tak, že nebudeme evolučně postupovat směrem ke zmenšování podílů těch vyčleňovaných dětí - zase paní poslankyně Berdychová už tady říkala ta konkrétní čísla, nebudu je opakovat - tak pokud se na tohleto postavíme, tak můžeme naopak zhoršit situaci České republiky vůči těm mezinárodním orgánům, které nás v minulosti kritizovaly. S tím souvisí také to, jaká opatření jsou kolem tady tohoto prakticky prováděna a čemu slouží tady tahleta zástěrka té řekněme vědeckosti, odbornosti, která je tam tímto způsobem do zákona dávána.

Pan poslanec Kořenek zde zmínil, že je zbytečné se bavit o manuálu DSM-V, protože je to manuál, který u nás není použitelný, platí jenom pro Spojené státy, a že nikdo tady takovýto manuál nezmiňoval. No, v zákoně samotném ten manuál zmíněn není, ale byl zmíněn na kulatém stole hned v úvodním vystoupení v kulatém stole, který Ministerstvo školství organizovalo 8. prosince 2014, mimochodem kulatém stole, který byl organizován v pauze mezi dvěma jednáními školského výboru, která byla zaměřena na to, aby se projasnila stanoviska. Nicméně zápis z toho kulatého stolu jsme dostali den před zasedáním podvýboru a navíc to dostali jenom účastníci toho kulatého stolu, takže tady Ministerstvo školství bohužel promarnilo příležitost přispět k tomu, aby se dospělo k většímu konsensu. Ale toto je jedno místo, kde byl manuál DSM-V zmíněn. Druhé místo, kde byl zmíněn, byla prezentace Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy k naplňování akčního plánu, která proběhla 20. března 2014. Byla to zpráva o implementaci změn v oblasti diagnostické a tam se hned na první stránce té prezentace říká: "Diagnostika jako nástroj podpory dětí z kulturně odlišného a sociokulturně znevýhodněného prostředí - odborníci v Evropě i ve Spojených státech se shodují na tom, že role inteligenčních testů při stanovování školní úspěšnosti žáků z kulturně odlišného a sociálně znevýhodněného prostředí je na ústupu. Testy samy nedokáží zachytit další důležité ukazatele pro školní úspěšnost a socializaci těchto žáků." A třetí odrážka: "Východiskem se stane DSM-V (The Diagnostic and Statistical Manual of Mental Disordes), který umožňuje rozšíření postupů o další kvality a dovednosti žáka důležité pro jeho vzdělávání.

Takže tohle je oficiální stanovisko, které Česká republika prostřednictvím Ministerstva školství dává evropským orgánům. A není pravda, co říkal pan poslanec Kořenek, že by se o manuálu DSM-5 nemluvilo. Naopak. Pracuje se s ním a pracuje se s ním jako se základem pro další projekty.

Mimochodem je to trošku oříšek pro stenografy - je tam "testy sami nedokáží", to sami má měkké i na konci. Pravděpodobně při přepisu by tam člověk napsal tvrdé.

Ale i to je úroveň, se kterou se bohužel v této oblasti pracuje.

Dále bych chtěl upozornit na to, že vážným problémem toho, proč tady vznikají takové nejasnosti a diskrepance v tom, jak má být vlastně tady tahle ta záležitost ošetřena, že mohou být prostě ty projekty, které se realizují pod záminkou zlepšování testování. Paní poslankyně Berdychová to zase velice přesně charakterizovala. Nepotřebujeme další velké prostředky na projekty, potřebujeme investovat do dětí. Potřebujeme investovat do konkrétních podpůrných opatření a potřebujeme, aby Ministerstvo školství v rámci toho, co je lege artis, v rámci toho, co je i vyučováno jako standardní součást výuky všech ať už psychiatrů nebo psychologů, pracovalo na tom, aby se sjednotily parametry. Na toto žádné další ustanovení není potřeba.

To, co může být potřeba, to je odůvodňování různých výdajů na další projekty typu projektu efektivního poradenského systému ve školství, které jsou typicky organizovány v rozsahu stovek milionů korun a prakticky neprodukují výsledky, které jsou v nich deklarovány, nebo produkují výsledky, které si potom poradenská centra musejí kupovat a nemají prostředky na to, aby to nakupovaly. Kdybych jenom vyjmenoval názvy: RAMPS - VIP, DIS, SPIF (VYNSPI?), CPIV. Tohle všechno jsou minulé projekty, které v okamžiku, kdy spočítáte sumy, které do nich šly, tak ty se blíží jedné miliardě korun, a jedná se zde převážně o to, že je to práce pro zcela konkrétní zainteresované lidi, kteří jsou placeni z těchhle projektů a které poté nacházíme jako účastníky různých vyjadřovacích řízení, které organizuje Ministerstvo školství. Nevím, jestli o tomhle Ministerstvo školství ví nebo neví, nebo jestli je to jenom náhoda, ale je to tak.

Když byla na školském výboru kolem tohoto debata, pomohu si jenom drobnou citací paní doktorky Zapletalové z tohoto jednání: Další projekt z tohoto RŠPP byl v roce 2008 až do léta 2011 s tím, že já jsem byla odvolána panem ministrem Dobešem k 30. dubnu 2011. Psychologové neměli včas projekt, který zastavil pan ministr Dobeš - projekt RAMPS, který jak tady zmiňoval pan poslanec Zlatuška, byl za 250 milionů korun, tak to byl projekt, ve kterém se nekoupil ani jeden diagnostický nástroj. Jistě to lze prokázat. Projekt řídil dva roky pan doktor Mertín. A poté, protože se tam prostě ukázaly nějaké potíže, tak jsem začala ten projekt řešit já s tím, že jsme odevzdali řádně všechno, co v tom projektu bylo. Nástroje se nekoupily vůbec žádné.

Rozjede se projekt za 250 milionů korun, čtvrt miliardy. Ten projekt havaruje na tom, že ministr to ad hoc přidělí jednomu řešiteli. Zdůrazňuji, není to současný ministr, mluví se zde o ministru Dobešovi. Poté se zkonstatuje, že ten nový řešitel tady tohle není schopný dělat. Ale jede se dál, přestože výstupy fakticky z takovýchhle velkých projektů nejsou, nejsou takového druhu, aby se projevily konkrétně v péči o ty děti, kam, kde ty prostředky měly být směřovány přednostně a kde jsou potřeba. Takže toto bych výrazným způsobem podtrhl v tom, co říkala paní poslankyně Berdychová.

Podtrhujeme finance směřovat do podpůrných opatření, do toho, aby měla poradenská centra skutečně možnost příslušnou poradenskou činnost vykonávat a nezastavovala se na tom, že nemají prostředky na to, aby si třeba nakupovala tady ty komerční testy. Nepotřebujeme nové projekty, pro které se tady tímto způsobem sekundárně zavádí jakési opodstatnění v okamžiku, kdy se posuzuje účelnost vynaložených nákladů.

Z dalších věcí, co zde byly zmiňovány, drobnou poznámku k registru pedagogických pracovníků. Jsem profesí informatik, takže v okamžiku, kdy vidím tak masivní distribuovanou databázi, na které nebudou mít bezprostředně zájem jednotliví ředitelé škol, ale pouze centrální ministerstvo, navíc tam jsou anonymizované údaje, nevěřím, že bude naplněna údaji, které by byly nějakým způsobem hodnověrné. Je to dobrý způsob, jak utrácet peníze, ale bylo by účelnější udělat pouze evidenci potřeb, čili evidenci nekvalifikovaných pracovníků, resp. evidenci těch specializací, které na školách chybí, nikoli zmnožovat evidenci státu o všech učitelích.

A u domácího vzdělávání, paní poslankyně Semelová tady měla dlouhý výklad, ale u domácího vzdělávání je pro mě podstatné, že odborné stanovisko bylo doporučující pro to, aby se odborné vzdělávání rozšířilo z prvního stupně na druhý. A ten druhý fakt, který je velice významný, je, že se to týká méně než jednoho promile žáků, kteří se na školách učí. Méně než jednoho promile! V těchto počtech není rozumné předpokládat, že se dá udělat nějaká vypovídající studie, která bude mít bůhví jakou vypovídající hodnotu. Jedná se zde skutečně jenom o respektování vůle rodičů zanedbatelného počtu dětí. Počtu dětí, který bude mnohem menší než přirozený výskyt nějakých vyšinutých osob, které na ně působí během celého jejich života v mnohem větší míře.

Děkuji.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: PSP ČR

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Diskuse obsahuje 1 příspěvků Vstoupit do diskuse Tisknout

Další články z rubriky

Senátor Tesařík: Některá maturitní tabla jsou pro mě uměleckými díly

21:45 Senátor Tesařík: Některá maturitní tabla jsou pro mě uměleckými díly

Autoři nejlepšího tabla dostanou peníze na večírek.