Senátoři připravili s Řápkovou zákony, jež mají vyřešit problémy Romů a nepřizpůsobivých. Známe je jako první

27. 11. 2013 13:36

Podle informací ParlamentníchListů.cz vzniká v Senátu napříč politickým spektrem iniciativa, která má řešit problémy s romskou minoritou a nepřizpůsobivými. Dle informací redakce patří mezi hlavní iniciátory předložení několika zákonů senátor ODS Jaroslav Zeman a senátor Severočechů.cz Jaroslav Doubrava, kteří spolupracují s exposlankyní ODS Ivanou Řápkovou.

Senátoři připravili s Řápkovou zákony, jež mají vyřešit problémy Romů a nepřizpůsobivých. Známe je jako první
Foto: Hans Štembera
Popisek: Senát

Ve stručnosti má jít o tři normy řešící tři problémy. První věc je novela zákona o odpadech, která má omezit to, že nepřizpůsobiví spoluobčané často kradou kovy a prodávají je do sběrných surovin. Druhou věcí je snaha motivovat nezaměstnané, aby pracovali. A třetí věc je zastropování příspěvků na bydlení, aby majitelé ubytoven nezneužívali špatnou sociální situaci lidí a „nerejžovali“ přemrštěné nájmy, které zaplatí za nepřizpůsobivé či sociálně slabé stát.

Omezení krádeží kovů

Zařazení novel do legislativního procesu podepsali podle informací redakce kromě již zmíněného Doubravy a Zemana dále senátor za ČSSD Pavel Lebeda, Marta Bayerová z KSČM, Alena Dernerová ze Severočechů.cz a Miroslav Krejča ze senátorského klubu KDU-ČSL. Podle informací redakce zákony podpoří i další senátoři ze senátorských klubů ODS a ČSSD. Zákony nyní půjdou do legislativního procesu Senátu. K projednání by se mohly dostat již na příští schůzi.

Pokud jde o boj s krádežemi kovů, tak obce by dle návrhu novely zákona měly mít pravomoc určit, kde sběrny budou, jakou budou mít dobu provozu (často se totiž ukradený materiál vozí do provozoven v noci) a v případě, že se zjistí, že majitelé sběren přijímají kradený materiál, o němž je to zřejmé, může obec provozovnu zavřít.

Kdo z nezaměstnaných chce pracovat, musí být motivován vyššími dávkami

Druhým úkolem je snaha zamezit zneužívání sociálních dávek a snaha motivovat lidi, aby pracovali. Jedná se konkrétně o novelu zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, a to s cílem upravit institut veřejné služby. 

Institut veřejné služby byl v naší zemi zaveden od roku 2009 a následně fungoval až do listopadu roku 2012, kdy byl fakticky paralyzován nálezem Ústavního soudu ČR, který zrušil povinnost vykonávat veřejnou službu, a to z důvodu, že veřejná služba nebyla vykonávána dobrovolně (při jejím odmítnutí byl totiž nezaměstnaný vyřazen z evidence úřadu práce) a Ústavní soud rovněž vnímal veřejnou službu v rozsahu 20 hodin týdně jako nepřiměřené břemeno. 

Návrh novely zákona o hmotné nouzi, předložený skupinou poslanců, se pokouší vrátit institutu veřejné služby jeho původní smysl při zohlednění výtek plynoucích z nálezu Ústavního soudu. 

Veřejná služba má být nadále dobrovolná a dotčeným osobám bude zachováno hmotné zabezpečení. Současně je ale jasné, že nezaměstnaní, kteří chtějí pracovat, musejí být za svoji snahu motivováni finančním bonusem. Tímto bonusem bude postupné navyšování částky na živobytí. 

Nemorální byznys vydělávání na sociálně slabých

Třetí normou předkládanou senátory je novela zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, která má zastropovat státní příspěvek na bydlení, a to ve smyslu upřesnění ustanovení o společně posuzovaných osobách pro účely poskytování sociální dávky doplatek na bydlení. 

Současná praxe je totiž taková, že se nebere v úvahu skutečnost, že někteří žadatelé o doplatek na bydlení žijí ve společném bytě nebo obytné místnosti v ubytovně, a tak je ze státního rozpočtu vypláceno hned několik dávek na jeden byt či obytnou místnost. 

To umožňuje majitelům ubytoven pro sociálně slabé, aby si za jednu obytnou místnost, často jen se společným sociálním zařízením, účtovali nehorázně vysoké nájemné, které mnohonásobně převyšuje nájemné v místě obvyklé. Majitelé těchto ubytoven tak na úkor státu vydělávají miliony korun.

Důkazem je nárůst objemu prostředků státního rozpočtu za poslední roky. Počet příjemců vzrostl od roku 2007 z 27 tisíc na 41 a půl tisíce příjemců v roce 2012 a objem příspěvku na bydlení se za stejné období více než ztrojnásobil z 524 milionů na více než jeden a půl miliardy korun. 

Zastropování příspěvku na bydlení

Právě díky tomu se majitelům ubytoven bohatě vyplácí soustředit sociálně slabé a často bohužel i nepřizpůsobivé a problémové obyvatele do jedné lokality, a to bez ohledu na důsledky pro slušné lidi bydlící v okolí takových ubytoven. 

Úprava, kterou nyní navrhují senátoři, říká v podstatě to, že pokud je více žadatelů o příspěvek na bydlení hlášeno k trvalému pobytu v jednom bytě či v jedné obytné místnosti, budou mít nárok pouze na jeden doplatek na bydlení, a to maximálně ve výši nájmu v místě obvyklém. 

Oprášené předlohy Řápkové

Během roku 2013 tehdejší poslankyně za ODS Ivana Řápková připravila a předložila Poslanecké sněmovně ke schválení několik zákonů, včetně dvou novel zákona o hmotné nouzi. Novely se týkají vyplácení doplatku na bydlení a obnovení institutu veřejné služby. Obě novely získaly podporu vlády a byly podporovány napříč Poslaneckou sněmovnou, vzhledem k rozpuštění sněmovny však již nestačily být projednány a takzvaně „spadly pod stůl“. 

Skupina několika senátorů se proto rozhodla využít práva senátorů předkládat Poslanecké sněmovně návrhy zákonů a podat původní předlohy Ivany Řápkové v rámci vlastní zákonodárné iniciativy.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Lukáš Petřík

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Ivo Valenta: Vydávat inkluzi za fatální střet dobra a zla je nepřijatelné

17:23 Ivo Valenta: Vydávat inkluzi za fatální střet dobra a zla je nepřijatelné

Nervozitu a nejistotu přináší fakt, že již od prvního září letošního roku má vejít v platnost tzv. i…