Jak uspěje Babiš v boji s daňovými úniky a rozkrádáním ve státní správě?Anketa
Snad aby nebyly žádné pochyby o tom, že ministr financí Andrej Babiš (ANO) jede po lince, že i stát se má řídit jako firma, tiskové oddělení Ministerstva financí poslalo novinářům souhrn třiatřiceti bodů, které resort za sto dní již stihnul vyřídit. Jde prý jednoznačně o opatření vedoucí k úspoře peněz. ParlamentníListy.cz se na tento Babišův bodový scénář podívaly víc a zjistily, že něco ze zmiňovaného dokumentu ministerstva již sám Babiš před pár dny prozradil, a to na vládním brífinku, který se konal minulé pondělí.
Celý zveřejněný dokument o 100 dnech činnosti Ministerstva financí pod Andrejem Babišem ZDE
Babiš zde kromě jiného zmínil, že když kdysi říkal, že chce stát řídit jako firmu, tak tuto svou proklamaci prý také již plní. „Nejdřív jsem si musel vytvořit tým – udělal jsem si revizi kompetencí a koncentrovali jsme právní služby. Musel jsem také přesvědčovat náměstky, aby nevypisovali hodnotu zakázky,“ sdělil 5. května Babiš a pochlubil se hlavně hláškou, jak se mu podařilo nastartovat šetření v rámci státní pokladny.
„Udělal jsem revizi státní pokladny a tady jsme ušetřili několik desítek procent,“ připomněl tehdy ministr s tím, že bylo nutné se také podívat na tok peněz v České exportní bance (ČEB) a EGAPu.
Podle něj Ministerstvo financí pracuje nyní na elektronizaci tržeb a resort podle jeho návrhu již prý podepsal dohodu o spolupráci v rámci boje s daňovými úniky zejména v oblasti DPH a spotřebních daní (tzv. Kobra) s Ministerstvem vnitra.
„Vznikne skupina složená ze zástupců rezortu financí (finanční správy, celní správy) a rezortu vnitra (policie), cílem bude především boj proti organizovaným daňovým únikům, např. formou karuselových podvodů,“ upřesnilo k tomu nyní ministerstvo v bodovém souhrnu. I jiné pasáže z něj jsou ale při bližším prozkoumání shodné s tím, co ministr financí řekl novinářům před týdnem.
Tak třeba Babiš na brífinku zmínil, že jeho resort již řeší prokazování majetku. Jeho tiskoví pracovníci uvedli v písemném souhrnu ale pouze toto: „Analýza způsobů prokazování původu majetku a možných řešení odčerpání nelegálně nabytého majetku s ohledem na maximální efektivitu a udržitelnost zvoleného řešení s ohledem na ústavní limity.“
Odkázala na rozhovor náměstkyně
ParlamentníListy.cz proto zajímalo, jak se výše uvedená slova promítají do praxe. Totiž, právě na neexistenci zákona o prokázání původu příjmů a majetku již delší dobu poukazuje hlavně prezident Miloš Zeman. Veronika Lukášová z tiskového oddělení Ministerstva financí ovšem namísto konkrétní odpovědi ParlamentníListy.cz přesměrovala na nedávný rozhovor s Babišovou náměstkyní Simonou Hornochovou, který zveřejnil deník Právo pod názvem „Prokazování původu majetku nemá být šikana slušných“.
„Problém je, že každý z podporovatelů si zákon představuje po svém a většinou již ukvapeně předjímají cestu, kterou je ale nejprve třeba pečlivou analýzou nalézt. Prokazování původu majetku je pouze nástroj k tomu, jak zjistit, zda určitý majetek nepochází z nelegálních, případně nezdaněných příjmů. Cílem je tento majetek či jeho část odebrat. Musíme se proto nejdříve shodnout na východiscích zákona,“ přiznala třeba Hornochová v Právu 23. 4. 2014.
Řekla to jen několik dní poté, co se některá média aktivně zajímala o to, zda vůbec bude vláda Bohuslava Sobotky požadovat plošná majetková přiznání, o nichž byla ještě řeč před podpisem koaliční smlouvy.
„To, co budeme naplňovat, je jeden z bodů koaliční dohody, který mluví o prokazování původu majetku. Je tady poměrně velká společenská poptávka po tom, když nějaký subjekt vlastní majetek, který neodpovídá jeho příjmům, které jsou deklarované, aby měly buďto finanční úřady, státní orgány, nebo soudy možnost ten majetek odebrat," vysvětlila k témuž pak Babišova náměstkyně Hornochová v odkazovaném rozhovoru z Práva.
Hornochová: Musíme se rozhodnout pro konkrétní cestu
Podle Hornochové je ale třeba se rozhodnout, jakou cestou se vydat, aby výsledné řešení bylo „efektivní, udržitelné a ústavně konformní". „ Při hledání vhodné cesty tvoří základní rozcestí cesta daňová a cesta soudní,“ dodala k prokazování původu majetku v Právu náměstkyně, čímž ale na druhou stranu přiznala, že se zatím na Ministerstvu financí stále rodí jen jakási představa.
Další plusový bod si údajně ministerstvo podle zprávy připsalo v novém systému schvalování svých resortních výdajů.
„Nový systém schvalování výdajů na MF - výdaje resortu, které přesahují částku 50 tisíc Kč, nově posuzuje 1. náměstek ministra financí Lukáš Wagenknecht. Výdaje přesahující 500 tisíc Kč jsou předkládány k posouzení přímo ministru financí, výsledkem těchto opatření bylo například pozastavení zakázky na logo ministerstva za 499 tisíc Kč,“ uvádí bez dalšího bližšího vysvětlení písemný výčet opatření.
Na logo byly dvě nabídky
Mluvčí Veronika Lukášová k tomu ale ParlamentnímListům.cz vysvětlila, že veřejná zakázka na logo Ministerstva financí byla vypsána již za minulého vedení. „Byla připravována na přelomu listopadu a prosince 2013,“ zdůraznila Lukášová s tím, že ve veřejné zakázce na nové logo byly osloveny tři vybrané firmy, aby do pěti dnů od přijetí výzvy podaly nabídky s maximální hodnotou 500 tisíc korun bez DPH.
„Byly podány pouze dvě nabídky, z toho jedna ve výši 499 000 Kč bez DPH a druhá ve výši 756 800 Kč bez DPH,“ upřesnila Lukášová, podle níž o kauze informoval resort financí na své webové stránce již v únoru letošního roku.
Na webu je k tomu uvedeno, že v rámci nového systému schvalování výdajů Ministerstva financí rozhodl o pozastavení výběrového řízení na logo náměstek ministra financí pro finanční řízení a audit Lukáš Wagenknecht. Jako důvod zmínil to, že se způsob vypsání a průběh veřejné zakázky neshodovaly s cílem zajistit maximální efektivitu při hospodaření s veřejnými prostředky na ministerstvu.
Náměstek: Bylo to velmi nestandardní
Zakázka podle Wagenknechta byla totiž připravována nestandardním způsobem, a to jak s ohledem na způsob výběru společností, tak z časového hlediska.
„Vznikly důvodné pochybnosti, že zakázka není zcela v pořádku. Byl zde tlak, aby vzhledem k předpokládanému brzkému nástupu nového vedení byla realizována obratem. Navíc mám velké pochybnosti, jestli má vůbec úřad státní správy vydávat peníze daňových poplatníků za logo,“ vysvětlil na webu MF Wagenknecht bez zmínky, kdo vlastně chtěl ošálit samotného ministra financí částkou těsně pod hranicí, u níž je nutná kontrola samotného ministra.
Babiš dal stopku na advokáty
Zajímavým se ukázal také fakt, jak se Ministerstvo financí pod vedením Andreje Babiše vypořádalo s předraženými právními službami, kvůli nimž vypovědělo již tři desítky smluv na externí právní služby.
„Celková výše odměn vyúčtovaných advokáty na základě vypovězených smluv dosáhla 4 306 400,- Kč,“ prozradila k tomu ParlamentnímListům.cz mluvčí Lukášová s tím, že vypovězení smluv na externí právní služby je součástí nápravy dosavadní praxe nadměrného outsourcingu služeb.
„Jde o první fázi, další smlouvy se analyzují. Chceme dát přednost vlastním odborníkům a příležitost absolventům práv. Praxi, kdy ministerstvo vyplácí právním kancelářím desítky až stovky milionů korun ročně, nehodlám tolerovat,“ zdůraznil již v březnu k tomu samému ministr financí Andrej Babiš.
Kdo dostával peníze od státu?
Jak ParlamentnímListům.cz tiskové oddělení ministerstva sdělilo, smlouvy byly vypovězeny například s těmito advokáty: JUDr. Světlana Zvolánková, Mgr. Michal Doležal, Mgr. Radek Kocourek, JUDr. Martin Korbař, JUDr. Rudolf Kratěna, JUDr. Ivana Syrůčková, JUDr. Petr Vacek, JUDr. Petr Kamenčák, JUDr. Lambert Halíř, JUDr. Libor Konečný, JUDr. Věra Charvátová, JUDr. Antonín Navrátil, JUDr. Věra Surmíková. Další vypovězené smlouvy prý postupně přibývají.
Cílem Ministerstva financí je podle mluvčí Lukášové další snižování výdajů na poradenské a právní služby, které si bude úřad primárně zajišťovat vlastními personálními kapacitami.
„Ministerstvo financí také učinilo první kroky k přesoutěžení právních kanceláří ve sporech kvůli fotovoltaickým elektrárnám, a to formou otevřeného řízení. Dosavadní právní zástupci byli vybráni bez výběrového řízení a Ministerstvo financí není spokojeno mimo jiné s finančními podmínkami smluv. V souvislosti s těmito smlouvami se jedná za loňský rok o náklady ve výši cca 13 mil. Kč,“ dodala pro ParlamentníListy.cz mluvčí Veronika Lukášová.
Psali jsme:
autor: Olga Böhmová
