Vládní koalice si zjevně dala pěkný, kapitalistický závazek. Rozpadnout se smí teprve v okamžiku, kdy provede škrty a zdražování vydávané za reformy. Zlatým hřebem je dáreček soukromým penzijním fondům zvaný důchodová reforma. V balíčku nechybí ani rozdělení zdravotní péče na tu pro bohaté a ty ostatní. Až bude vše odmáváno, premiér Petr Nečas svůj ansámbl rozpustí a po nás potopa. Do té doby bude kabinet komunikovat a spolupracovat s opozicí jako doposud. Tedy nijak.

U toho velkého kšeftu s důchody a zdravím, snad největšího po listopadu 1989, chce mít vládní koalice klid a nechce být rušena. Připomínky, náměty a kritika od opozice ji nezajímají. Koalice slyší jen šustot stovek miliard, se kterými nyní může hýbat, když disponuje přesvědčivou většinou v Poslanecké sněmovně. Komunikace s veřejností, zájmovými organizacemi, zřizovateli nemocnic je téměř nulová. Jestliže bych ale mohla udělit vyznamenání za mlčení, jasně opět vítězí tým premiéra Petra Nečase. Takto němou a nekomunikativní vládu jsme zde snad ještě neměli.