Šedesát let dnes uplynulo od chvíle, kdy Ctirad Mašín, Milan Paumer a Zbyněk Janata vylákali ze služebny SNB v Čelákovicích pod záminkou dopravní nehody strážmistra Jaroslava Honzátka. Poté ho odzbrojili, svázali a vrátili se s ním na služebnu. Tam odcizili několik samopalů, pistole a střelivo. Chloroformem omámeného a spoutaného Honzátka pak Ctirad Mašín dýkou usmrtil.
Minulý týden se během interpelací zeptal komunistický poslanec Stanislav Grospič premiéra Petra Nečase, z jakého důvodu byl Ctirad Mašín oceněn vyznamenáním Zlatá lípa, které je udělováno za mimořádný přínos pro rozvoj obrany a bezpečnosti České republiky. Grospič požadoval po předsedovi vlády odpověď, jak se o tyto hodnoty zasloužili Mašínové, kteří podle něj brutálně zavraždili mimo jiné příslušníka SNB Honzátka.
Akce k poctě padlého příslušníka:
Stovka lidí uctila SNBáka zabitého Mašíny. I Huml a Semelová
Nazývat činy Mašínů vraždou je nesmysl
Podle premiéra šlo o reakci skupiny bratří Mašínů na kruté represálie v letech po komunistickém puči v únoru 1948. „K ozbrojeným akcím přistoupili teprve v září 1951, tedy v době, kdy již měli českoslovenští komunisté ruce potřísněné krví více než stovkami nevinně popravených a umučených, mezi nimiž byli i blízcí přátelé rodiny Mašínovy," konstatoval Nečas.
„Lidé, kteří se proti tehdejšímu režimu bránili, si zaslouží úcty. Nazývat to vraždou je nonsens. Oni se neozbrojovali proto, aby utekli ven. Ale aby se poté vrátili se spojenci. Nebyli to ovce, které si nechají všechno líbit a čekat až pro ně přijdou pánové v kožených kabátech," tvrdí pro ParlamentníListy.cz Martin Vadas, autor dokumentárního filmu o odbojové činnosti skupiny bratří Mašínů, že se činy Mašínů vzhledem k situaci dají pojímat jako „přiměřená sebeobrana".
SLEDUJEME téma Mašínové
Bezbolestná smrt na rozdíl od trýznění Milady Horákové
Podle dokumentaristy je třeba i na akci na čelákovické služebně pohlížet v kontextu doby, protože členové skupiny byli ve smrtelném nebezpečí. „Bylo pro ně sebezáchovné toho člověka eliminovat. To nebyl člověk na křižovatce, on za žold obhajoval zločinný režim. Přísahal, že ho bude bránit s nasazením života," připomíná Vadas pro ParlamentníListy.cz tehdejší souvislosti.
Ale fakt, že byl zabit spoutaný a chloroformem omámený člověk je přesto zřejmě vnímán jako nejkontroverznější skutek členů skupiny. „Když to srovnám s tím, jak vraždili a dusili Miladu Horákovou, která trýznivě umírala dlouhé minuty, tak když někdo zemře ve spánku, je to smrt bezbolestná," odmítá dokumentarista pro ParlamentníListy.cz často používaná slova o brutální vraždě.
Napsali jsme:
Šel na komunisty s výbušninou. Teď zuří: Nechte Mašíny na pokoji
Pro poslance trestný čin, pro syna Rošického vražda
Zcela opačný názor zastává nezařazený poslanec Stanislav Huml. „Glorifikovat a oslavovat trestný čin je velmi nemravné," řekl dnes v projevu před více než stovkou shromážděných lidí, kteří se sešli v Čelákovicích, aby na akci organizované KSČM a ideově spřízněným Klubem českého pohraničí uctili Honzátkovu památku.
Kategorický v odsouzení skutků členů skupiny Mašínů je i Stanislav Rošický, syn účetního Josefa Rošického, který přišel o život jako doprovod vozu s penězi, který Mašínové přepadli v srpnu 1952. „Tátu zavraždili. Byla to loupežná vražda a Mašínové jsou loupežní vrazi," prohlásil už dříve pro deník Právo. „A pokud vím, když Mašín střílel, ležel můj táta omráčený na zemi," dodal.
Napsali jsme:
Gauner Mašín pohřben, je o zlého chlapa méně. Hovoří syn zabitého
Mašínová: Návrh KSČM na vyznamenání obětí skupiny mě nepřekvapil
Vrazi Mašínové a vrah dětí z Norska. Pro Humla úplně stejní
Nešlo o oběti Mašínů, ale vlastních činů
„Když novináři nechají syna Rošického lhát, tak je to trapné. Měli ho konfrontovat s dokumenty, podle nichž byl jeho otec člen KSČ i milice. V tom autě byli tři milicionáři a nepřežil jen Rošický, protože vytáhl pistoli a ohrožoval na životě Josefa Mašína," odvolává se pro ParlamentníListy.cz režisér Vadas na dnes už přístupné dokumenty.
Podobný osud jako Honzátko měl i další příslušník SNB Kašík, kterého zlikvidovali bratři Mašínové železnou tyčí na služebně v Chlumci nad Cidlinou o patnáct dnů dříve. „To jsou oběti svých vlastních činů," odmítá dokumentarista pohlížet na oba esenbáky jako na oběti skupiny bratří Mašínů, jak se o nich často mluví.
Vyškoleni k zabíjení odpůrců režimu
„Jejich role se nedá srovnávat s nějakým venkovským strážníkem ve Francii. Tihle byli školení k tomu, aby zabíjeli lidi, kteří bojovali proti zločinnému režimu. A spolupracovali se Státní bezpečností," poukazuje Vadas na to, že si příslušníci SNB zvolili takovouto cestu sami a museli si být vědomi, co všechno s jejich rozhodnutím souvisí.
V polovině září poslali předseda ÚV KSČM Vojtěch Filip a předseda Poslaneckého klubu KSČM Pavel Kováčik dopis prezidentu republiky, ve kterém ho požádali, aby v rámci oslav 28. října 2011 in memoriam udělil státní vyznamenání obětem bratří Mašínů. Uvedli, že bratři Mašínové zavraždili mnoho nevinných lidí a řada představitelů českého státu je z ideologických důvodů vyznamenala, čímž ponížila rodiny pozůstalých a zneuctila skutečné oběti.
Dobře vymyšlený nesmysl, který může na někoho účinkovat
„Nemám rád zabíjení. Ale Mašíni byli v situaci, kterou nevyprovokovali. Proto mluvit o obětech Mašínů je nonsens. Ale dobře vymyšlený, který může na některé lidi účinkovat," komentuje dokumentarista Martin Vadas pro ParlamentníListy.cz dopis komunistických funkcionářů adresovaný prezidentu Václavu Klausovi.
K věci:
Kauza Mašínové: Esesáci a Major Zeman rozdělují Čechy
Česko věnuje Mašínovi vyznamenání Zlatá lípa
Komunisté žádají vyznamenání pro muže, které zabili Mašíni
Grospič proti Nečasovi: Jaký odboj? Oběti Mašínů přece nebyly komunisti
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
