Filip Krška odstartoval patentové téma poukazem na skutečnost, že patentovým trollům jejich obludné strategie pořád procházejí a sypou (zlaté zrní) a stále posilují svůj monopol a lobbistickou sílu.

Martin Brož to vyřídil jasně a stručně. Přeje si svět bez patentů na cokoliv, čímž pravděpodobně donutil Petra Viletu k usilovné práci na patentu vlastním ještě dřív než se to Brožovi podaří prosadit ve skutečnosti.

Nejprve to zkusil přes novou, naprosto plochou, srolovatelnou klávesnici na dotykovém principu.
Postavil by si prototyp, ale kvůli nedostatku peněz by sám rozjet výrobu nezvládl. Obcházet výrobce s technickými výkresy prý nejde, neboť všichni sídlí mimo Evropu. Bojí se také, že mu ji výrobce okopíruje a vyrobí sám. A Petrovi zůstanou jen vzpomínky na období, kdy byl už jednou nohou na seznamu nejbohatších lidí světa.

Cestu hledá prostřednictvím patentové ochrany svého díla. Kdyby měl patent, nebál by se rozesílat výkresy svého díla do celého světa. Avšak pozor, kromě Číny. To je asi dáno představou, že se v Číně vyrábí všechno bez ohledu na patenty. No a není to tak?

Brož chce vědět co si na tom výrobku chce vlastně patentovat a podotýká, že asi nic, protože už prototyp poruší stovky jiných patentů.