Tvůrci slibují, že dílo, které má premiéru 10. října v pražském Divadle Broadway, bude vskutku nevídané, které snad než cokoli jiného se hodí právě do dnešní doby.
Dane, jak jste došel k nápadu udělat dílo s názvem Klíč králů?
První verzi scénáře jsem napsal asi před patnácti lety. Chtěl jsem kdysi realizovat velký fantasy příběh. Bylo to ale tak drahé, že scénář skončil v šuplíku. S prostředky, které nám byly nabídnuty partnery a investory, se situace změnila a my jsme se tak mohli pustit do bezkonkurenčně nejmegalomanštějšího uměleckého počinu, který jsme dosud realizovali. Mnohde se skutečně nešetřilo a bude to myslím dost vidět. Scénař je dnes ale úplně jiný.
Motivovaly Vás i věci z dnešního světa, světa špinavé, korupcí prolezlé politiky, takzvaného korytaření?
Dnešní náš svět je zrcadlem světa těch bytostí na jevišti. A snad to tak bude i obráceně.
Rocková opera Klíč králů má jisté poselství. Koho a čím by podle Vás a Vaší ženy Mirjam mělo dílo nejvíce oslovit?
Každého, kdo si chce aktivně odpočinout, načerpat silnou energii a není mu dění kolem lhostejné. Klíč králů by měla být taková pomyslná čerpací stanice životních sil. Energie si diváci odvezou plnou nádrž. Fakt nekecám.
Řekněte mi, „nevyřizujete“ si tak trochu účty třeba s některými lidmi, nebo i politiky, kteří Vás naštvali nebo zklamali?
Ne. Tohle tedy rozhodně není ambicí toho představení, řešit si s konkrétními lidmi nějaké účty. To dílo i sebe bych tím zbytečně zašpinil. Naše rocková opera je spíš o účtu, před jehož zaplacením právě stojíme úplně všichni.
Mají některé postavy v opeře (muzikálu) odkazovat na konkrétní osobnosti třeba současné politické scény?
Nejsme politická satira a nehodláme se přehrabovat na jevišti holýma hubama v hnoji. Nám jde především o principy a rádi bychom zůstali ušlechtilí, i když to vlastně o tom hnoji je.
V čem si myslíte, že ta dnešní doba je špatná, co by se podle Vašeho názoru mělo razantně změnit?
Můj názor není tak důležitý, navíc je vyjádřen právě v té opeře skrze umělecké dílo, to myslím bohatě stačí. Brzy se to všechno razantně změní samo od sebe, řekl bych.
Nemáte, Dane, pocit, že si za mnoho toho špatného můžeme my lidi, národ český sám? Že jsme trochu jako ovce a rukojmí politiků?
Z hovna bič neupleteš. A když upleteš, tak s ním nepráskneš. A pokud přece jen, budeš celej od hovna. Tohle mi přišlo jako nejduchaplnější a zároveň nejvtipnější odpověď s ohledem na dobrou tradici českých lidových pořekadel.
Trochu osobní otázka: Chodíte k volbám? Čekají nás teď dvoje – krajské a senátní a příští rok prezidentské. Půjdete?
K parlamentním volbám jsem chodil, jen ve mne ovšem utvrdily pocit celkem dobře fungující, mírně frustrované ovce v lehkém otroctví a poznání, že ve své voličské ruce mám tak akorát kus materiálu, ze kterého je vyroben ten bič, o kterém jsem hovořil v předchozí odpovědi a ne budoucnost země.
Co se prezidentské volby týče, máte nějakého favorita ve stávajících kandidátech, nebo někoho, kdo nekandiduje, ale rád byste ho viděl na Hradě?
Zatím se mi jeví nejzajímavější ten Vláďa Franz. Dlouho jsem ho neviděl, ale známe se docela dobře, tak předpokládám, že by si se mnou jako prezident ze starýho kamarádství dal kafe a zeptal se mě, proč si myslím, že tak bouřlivě aplaudují desetitísícové haly při mých přidrzlých projevech mezi písněmi a co tím sleduji. Ať už se to někomu líbí nebo ne, pořád reprezentuju poměrně velkou skupinu lidí, přestože nejsem jejich mluvčí ani vedoucí. Vláďa by je asi jen tak nepřehlídnul, je to taky umělec a tak by se určitě zajímal o to, co ti lidi asi cítí. Ví totiž nejlíp, že zpívám falešně a mí příznivci tudíž jdou zejména po emocích a obsahu.
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Radek Kraus
