Lídři členských států pověřili Van Rompuye, aby o možnosti omezených úprav lisabonské smlouvy jednal s jednotlivými zeměmi a poté je na prosincovém summitu unie informoval o závěru debat. "Poté bych případně navrhl změnu unijní smlouvy," uvedl prezident EU.

Případná změna lisabonské smlouvy by se ale neměla dotknout článku tohoto dokumentu, který zapovídá finanční záchranu členské země eurozóny.

"Rada (summit) se shodla na tom, že se začne zpracovávat stálý mechanismus krizového managementu pro případ krizí a s tím spojené úvahy o případných změnách v lisabonské smlouvě," řekl Nečas. "Má se jednat pouze o malé změny a pouze ve vazbě na vytvoření stálého krizového mechanismu," dodal.

Eurozóna v květnu vytvořila záchranný fond, do nějž země platící evropskou jednotnou měnou přispěly 440 miliardami eur, tedy téměř 11 biliony korun. Existence fondu je časově omezená do roku 2013, šéfové států a vlád se dnes ovšem shodli, že i po uplynutí této lhůty musí existovat nějaký podobný mechanismu, který by mohl vyžadovat změnu lisabonské smlouvy o reformě EU. Je nicméně nutné, aby se našel právní rámec, který umožní zakotvení tohoto nástroje v unijním právu. To, jak by to šlo provést, by měl do prosince zodpovědět Van Rompuy.

Nejsem pro změnu lisabonské smlouvy, říká Nečas

Osobně by prý dal ale přednost tomu, kdyby se kvůli tomuto mechanismu lisabonská smlouva měnit nemusela. Bylo by to právně jednodušší a méně komplikované. Zmiňovaná případná změna by totiž musela být provedena procedurou, která má v ČR přísná pravidla. Aby zástupce vlády mohl pro ni vůbec hlasovat, musí mít souhlas obou komor parlamentu, pak to odhlasuje a následně by šel tento materiál znovu do obou komor parlamentu.

Pokud by takový záchranný mechanismus neexistoval, pak podle prezidenta EU a několika členských států by mohla být ohrožena existence eura. Země, které mají problémy s vysokými dluhy, by se údajně mohly ocitnout pod tlakem finančních trhů.

Změna je hypotetická. Ke shodě nedošlo

V souvislosti s možnostmi změn lisabonské smlouvy se na summitu hovořilo i o možnosti dočasného odebrání hlasovacích práv zemi, která by vážně porušovala rozpočtová pravidla. Nečas podotkl, že by to bylo míněno pouze pro případy, v nichž by došlo k trvalému ohrožování finanční stability. Přitom tato možnost by se výhradně týkala fiskální kázně. "To neznamená, že by ta země ztratila případně hlasovací práva i jinde," dodal.

I přesto ale Česká republika i celá řada dalších zemí EU jsou proti tomu, aby se měnila lisabonská smlouva tak, aby se jasně zavedla možnost odebrat zemi porušující rozpočtová pravidla hlasovací práva. To navrhovalo zejména Německo. "Čili já to vidím spíše jako hypotetickou možnost, než že by se o tom dosáhlo nějaké shody," dodal Nečas s tím, že se uvidí v prosinci, kdy se budou šéfové států a vlád možnými změnami "Lisabonu" opět zabývat.

Více:

Foto:eu2009.cz